Rád bych vám, jakožto přímý účastník dění, přiblížil situaci Pirátského hnutí v Německu po právě proběhlém zasedaní členské základny a v druhé polovině článku bych se společně s vámi rád zamyslel nad způsoby moderní přímé demokracie s využitím Internetu.

Před pár lety se objevilo dnes již mezinárodní hnutí - politická strana, které si i v Německu získala spoustu příznivců, časem i svoje voliče a díky tomu také zastupitele v několika lokálních parlamentech. V jednu chvíli se německým Pirátům povedlo dosáhnout výsledků kolem 9 % a jejich preference stoupaly závratně až k 15 procentům¹. Spanilá jízda však neměla dlouhého trvání - strana, která dává důraz na svobodu slova a přímou demokracii se začala zmítat ve vnitřních sporech, často nepodstatných, zato vydatně medializovaných, mj. díky svému vlastnímu důrazu na transparenci, který může být očividně občas kontraproduktivní.



Přirozeným mechanismem veřejného prostoru totiž je, a s tím toho moc nenaděláme, že si vás nikdo nevšímá dokud se probíráte zákony zavřený někde v kanceláři. Kdo by se na to chtěl dívat? Nuda. Za to s dostatečně agresivní rétorikou se můžete dostat, kam chcete, a vskutku nezáleží moc na tom, co je skutečnost nebo pravda. Každopádně pirátské preference klesly po této vlně žabomyších válek a nepříliš dobrého PR ke dnu jako Titanic - na pouhá 2 %.

Němečtí Piráti tak doslova dostali od voličů facku a přišlo vystřízlivění. Ve straně proběhlo několik změn, které vyvrcholily minulý víkend, kdy proběhl sjezd strany v německém Neumarktu poblíž Norimberku, shodou okolností nedaleko od českých hranic. Jednou z personálních změn bylo zvolení Kathariny Nocun jako nové mluvčí namísto Johannese Ponadera, který se "proslavil" kontroverzním vystupováním, které přispělo k již zmiňovanému propadu. Svým spolustraníkům se omluvil za svoje chyby a řekl, že se nadále bude věnovat konstruktivní práci v "podpalubí" pirátské lodě. Velmi poutavý a motivující projev pronesl předseda strany Bernd Schlömer a nebo např. švédská europoslankyně Amelia Andersdotter, která se soustředila na společné prosazování ochrany soukromí občanů EU.



Ačkoliv se Pirátům nepovedlo shodnout se na systému online hlasování, což bylo jedním z hlavních témat zasedání, místní média i sami Piráti komentovali událost jako nečekaně produktivní, protože za třídenní setkání zvládli přijmout mnoho nových programových návrhů. Mj. také Pařížskou deklaraci², která posouvá Pirátské strany blíže ke spolupráci na celoevropské úrovni.

Pro představu o množství: kompletní znění všech návrhů představovalo 800 stran textu. Němečtí Piráti ale nejsou zvyklí si něco usnadňovat - hlasování probíhala 2/3 většinou, což je mnohem těžší než pouhou nadpoloviční, shoda musí být značně široká, a je tedy vidět, že se jim daří nastartovat pozitivní procesy uvnitř strany směřující k úspěchu v nadcházejících volbách - ve který tedy přinejmenším doufají. Jejich celostátní preference se poslední dobou opět pomalu zvedají z prachu a jsou právě na 4 procentech... stáváme se tak možná svědky jejich comebacku.

Nad online způsobem hlasování bych se ale ještě pozastavil. U německých Pirátů totiž v současnosti funguje strana založená na přímé demokracii členů tak, že se členská základna sejde dvakrát do roka a schválí nová stanoviska. Mimochodem pořádají tak největší kongresy ze všech německých stran, protože se jich účastní přibližně 2000 lidí (celá strana má cca 34 000 členů, kteří mohou vše sledovat online). To však v rychle se vyvíjejícím světě 21. století nestačí, a tak se stává, že představitelé musí na otázky novinářů často odpovídat trapným "nevím, protože jsme k tomu ještě neschválili stanovisko". Piráti - přezdívaní v Německu stranou Internetu - se proto rozhodli hledat východisko ve schodě nad systémem online hlasování, aby se jejich rozhodovací procesy staly dynamičtějšími.

Připravili k tomu celkem přehlednou brožuru, protože se mělo rozhodovat mezi několika návrhy, které se lišily poměrně zásadně. Ke každému rysu návrhu byla přidělena ikona, a tak brožura vypadala trochu jako mapka zábavního parku, ale po chvíli člověku dojde, že je to takto vlastně nádherně přehledné. Jelikož Piráti nepřijali finální návrh, nemá smysl rozebírat je všechny, naopak bych se raději podíval na ostatní Pirátské strany v Evropě, kde již online hlasování funguje.

Začněme Islandskou pirátskou stranou, neboť nedávno získala v parlamentních volbách 3 poslance³. Ta staví na celkem jednoduchém systému - pokud se dostatečná část členů shodne na lokálním fyzickém setkání, že by se určité téma mělo dostat k oficiálnímu hlasování, dostane se do systému a po diskusi probíhá online hlasování po dobu jednoho týdne . Je tedy možné se zeptat členské základny prakticky kdykoliv a rozhodnutí přichází relativně brzo.

V České pirátské straně funguje obdobný mechanismus a dokonce i podání návrhů (členských podnětů) probíhá online. Takový podnět musí získat alespoň tolik členských hlasů, kolik je odmocnina z počtu členů strany (a pak, že Piráti nejsou geekové), poté jde do oficiálního jednání a hlasování probíhá v nepravidelných předem vyhlášených termínech pouze 48 hodin. To bohužel klade značné nároky na sledování aktuálního dění, a tak se asi tento způsob bude brzo měnit (zasedání Celostátního fóra českých Pirátů je vyhlášeno na 7. září).

Naproti tomu v Pirátské straně Švédska, která byla první svého druhu vidíme více pravidelnosti - hlasuje se pouze 4x do roka a existuje přesně stanovený harmonogram rozvržený po týdnech - na dodání předloh, pozměňovacích návrhů, diskusi a nakonec hlasování. Tento způsob sice není tak rychlý, za to neklade takové nároky na členskou základnu - každý člen nemusí sledovat, co se zrovna děje, za to ví, že se musí na internet podívat jen jednou za čas v určitém období, aby měl přehled.

Piráty proto můžeme také chápat jako experimentální inkubátor přímé demokracie. A ačkoliv funguje spolupráce na mezinárodní úrovni, Pirátské strany nemají nikoho, kdo by jim přikazoval, jak mají co dělat, kromě svých vlastních členů, a tak to v každé funguje trochu jinak. Výhodou je, že tak paralelně zkoušíme v praxi různé systémy i přístupy k občanské participaci a neustále naši politiku vyvíjíme a vystavujeme různým nepříznivým podmínkám. Jsem zvědavý, jaký systém nakonec zvolí němečtí Piráti. Ať už to ale dopadne jakkoliv, jsem si jistý, že to bude další krok směrem k moderní formě přímé demokracie, která už dnes vytváří stabilní politické prostředí, např. ve Švýcarsku⁴.
______________________________________________________________

Reference
¹ Wikipedie (anglicky)
² Článek o průběhu pirátské konference v Paříži (anglicky)
³ Udělají piráti z Islandu ráj novinářů?
⁴ Jak funguje přímá demokracie ve Švýcarsku (anglicky)
⁵ Veškeré informace o proběhlém sjezdu německých Pirátů (německy)

Zdroje
1. piratesee.jpg, CC BY