Další "nudný" den v parlamentu
Příběh jednoho čtvrtka. Déšť. V Bruselu téměř každý den. A přitom jsem tu už druhý týden a ještě jsem si nestihl koupit ani deštník. No nic. I tak běžím na metro, stejně zase příjdu pozdě a panelová diskuse nejspíš právě začala.

Dneska spolupořádáme konferenci o Collective Rights Management (CRM) - naši dva Pirátští europoslanci a klub Zelených, jehož jsou členy. Jestliže jste tímto termínem zůstali nezasaženi, vězte, že to je problematika kolektivní správy autorských práv. V ČR je takovým kolektivním správcem např. OSA, u sousedů na Slovensku SOZA a další. Bohužel mají státem potvrzený monopol a nechovají se vždycky zrovna košér. Lobbují za větší a větší rozšiřování svých pravomocí a snaží se vybírat i za autory, které prokazatelně nezastupují. Co zvládáme, se snažíme zastavit, zaplatili jsme si právní analýzy a snažíme se vést právní osvětu. Nedávno jsme také zahájili kampaň za svobodnou hudbu. Zkrátka dovedete si představit, že spolu moc na pivo nechodíme.
Každopádně dobíhám do parlamentu zmoklej jak slepice. Marně hledám, kde ta konference je - připomíná mi to tu Star Trek. Zvenku to vypadá dost futuristicky a vevnitř plno chodeb, eskalátorů, výtahů, mostů a schodišť, po kterých neustále někdo kmitá, všechno označeno kódy, které ještě moc nepobírám. Stojím tak a dumám nad plánem Voyageru, když kolem mě proběhne kolega z kanceláře. Běžím za ním a v běhu kamsi se dozvídám, že nejsem jediné ranní ptáče. Jeden z řečníků to taky nestihl, a proto ho musí Ulf rychle vyzvednout, už měl dávno mluvit.
Když jsme opozdilce konečně sehnali, svěřil se nám, že potřebuje vytisknout poznámky. Bezva, to je něco pro mě! Předává mi tedy štafetu ve formě USB flashky, téměř proběhnu bezpečnostní kontrolou a pak už zcela regulérně běžím. Každopádně když tam doběhnu s jazykem na vestě, předávám štafetu šéfovi (Mab), aby to vytiskl. Akorát na čas se objeví ve dveřích Ulf - řečník už mluví, kde máme materiály? Mab jen utrousí, že to je tady úplně normální a Ulf pokračuje ve štafetovém běhu. Já mezitím beru foťák a s Mabem a ještě jednou kolegyní jdeme na konferenci dělat video a fotozáznam.

Než skončí, mám ještě pár cest tam a zpátky, bezva ranní rozcvička. Asi si koupím krokoměr. Tenisky na běhání jsem si taky ještě nestihl sehnat a přitom by se tu tak hodily. Kdybychom tak neměli kancelář úplně na druhé straně budovy, zcela mimo naše kolegy (což je mimochodem důvod, proč se videoseriál o Ameliině týmu jmenuje exile6e - exil v 6. patře).
Po konferenci konečně stíhám kafe. Kolegyně si ho pro jistotu objednává asi tak kýbl. Do kanceláře se vracíme s filmařským týmem ze Švédska, který pracuje už přes rok na projektu Hakitat - film o politickém hackování, celosvětově. Do Bruselu přijeli, aby se potkali s Pirátskými europoslanci a navštívili Hacker space. Fakt frajeři, film zafinancovali pomocí crowd-sourcingu a cestují po všech kontinentech, aby vytvořili jedinečný dokument. Cítím k nim úctu a vděk, protože věnují část vlastního života mapování boje proti cenzuře a boji za lidská práva, za svobodný internet, za svobodnou společnost.
Pokud byste se chtěli podívat na podobně zaměřený film už teď, doporučuji The Pirate Bay - Away From Keyboard - vydán pod svobodnou licencí, financován crowd-sourcingem, sleduje několikaletý boj pár mladých lidí, na které si zasedly protipirátské organizace. Tahle událost byla také příčinou vzniku Pirátské strany - protože neexistovala opozice - existovaly pouze "protipirátské organizace", ale nikdo, kdo by se zastával práv občanů proti snahám potlačit silou peněz, lobbingu a zmanipulovaných soudů základní lidské svobody. Ve filmu se několikrát objevuje i Rick Falkvinge, zakladatel Pirátského hnutí, a Peter Sunde, který před několika dny ohlásil svojí kandidaturu za Finskou pirátskou stranu. Peter Sunde je vůbec zajímavá osobnost, přinesl Internetu několik inovativních myšlenek, jako je např. flattr.com. S The Pirate Bay měl fakticky málo co společného, ale i tak byl odsouzen. Pravděpodobně proto, že byl úspěšným podnikatelem... ale to je na dlouhé povídání.
Oběd. Co jsem přijel, jsem ještě nezažil jeden oběd, abychom při něm nediskutovali pracovní záležitosti. Ne, že by mi to ale vadilo. Moje práce mě baví, když cítím, že má smysl. Jakmile se tedy alespoň na chvíli zastavíme v klidu najíst v kantýně, probíráme strategii voleb, jak by se dalo spolupracovat s Piráty v Německu, kteří už mají víc zkušeností a co se bude dít další dny. Není to moc jednoduché, když si uvědomíte, že psaní pořádných zákonů ocení vážně málokdo. Proto cokoliv, co chceme prosadit, budeme muset udělat teď, po letních prázdninách už bude Europarlament vylidněný. Europoslanci budou trávit většinu času ve svých domovských zemích, aby dělali kampaně a byli znova zvoleni. Smutná realita dneška. Voliči si nepamatují déle než půl roku a populistický žblept na tisíci billboardech má větší váhu než x let tvrdé práce. Škoda mluvit.
Každopádně pak už mě čekala jen práce v kanceláři, nic moc akčního - napsat článek v angličtině, projít maily, kterých chodí požehnaně, stáhnout videa z kamer, vytáhnout z nich fotku k tiskovce. Mab mi ještě dal pár tipů, jak používat týmový twitter.
Po dlouhém dni jsem šel s kolegyní a jedním známým z Ameriky k Mabovi domů a po společně připravené večeři (zcela veganské!) jsme až do pozdních hodin debatovali nad pirátskýtskými tématy, vesmírem, životem a vůbec...

Dneska spolupořádáme konferenci o Collective Rights Management (CRM) - naši dva Pirátští europoslanci a klub Zelených, jehož jsou členy. Jestliže jste tímto termínem zůstali nezasaženi, vězte, že to je problematika kolektivní správy autorských práv. V ČR je takovým kolektivním správcem např. OSA, u sousedů na Slovensku SOZA a další. Bohužel mají státem potvrzený monopol a nechovají se vždycky zrovna košér. Lobbují za větší a větší rozšiřování svých pravomocí a snaží se vybírat i za autory, které prokazatelně nezastupují. Co zvládáme, se snažíme zastavit, zaplatili jsme si právní analýzy a snažíme se vést právní osvětu. Nedávno jsme také zahájili kampaň za svobodnou hudbu. Zkrátka dovedete si představit, že spolu moc na pivo nechodíme.
Každopádně dobíhám do parlamentu zmoklej jak slepice. Marně hledám, kde ta konference je - připomíná mi to tu Star Trek. Zvenku to vypadá dost futuristicky a vevnitř plno chodeb, eskalátorů, výtahů, mostů a schodišť, po kterých neustále někdo kmitá, všechno označeno kódy, které ještě moc nepobírám. Stojím tak a dumám nad plánem Voyageru, když kolem mě proběhne kolega z kanceláře. Běžím za ním a v běhu kamsi se dozvídám, že nejsem jediné ranní ptáče. Jeden z řečníků to taky nestihl, a proto ho musí Ulf rychle vyzvednout, už měl dávno mluvit.
Když jsme opozdilce konečně sehnali, svěřil se nám, že potřebuje vytisknout poznámky. Bezva, to je něco pro mě! Předává mi tedy štafetu ve formě USB flashky, téměř proběhnu bezpečnostní kontrolou a pak už zcela regulérně běžím. Každopádně když tam doběhnu s jazykem na vestě, předávám štafetu šéfovi (Mab), aby to vytiskl. Akorát na čas se objeví ve dveřích Ulf - řečník už mluví, kde máme materiály? Mab jen utrousí, že to je tady úplně normální a Ulf pokračuje ve štafetovém běhu. Já mezitím beru foťák a s Mabem a ještě jednou kolegyní jdeme na konferenci dělat video a fotozáznam.
Než skončí, mám ještě pár cest tam a zpátky, bezva ranní rozcvička. Asi si koupím krokoměr. Tenisky na běhání jsem si taky ještě nestihl sehnat a přitom by se tu tak hodily. Kdybychom tak neměli kancelář úplně na druhé straně budovy, zcela mimo naše kolegy (což je mimochodem důvod, proč se videoseriál o Ameliině týmu jmenuje exile6e - exil v 6. patře).
Po konferenci konečně stíhám kafe. Kolegyně si ho pro jistotu objednává asi tak kýbl. Do kanceláře se vracíme s filmařským týmem ze Švédska, který pracuje už přes rok na projektu Hakitat - film o politickém hackování, celosvětově. Do Bruselu přijeli, aby se potkali s Pirátskými europoslanci a navštívili Hacker space. Fakt frajeři, film zafinancovali pomocí crowd-sourcingu a cestují po všech kontinentech, aby vytvořili jedinečný dokument. Cítím k nim úctu a vděk, protože věnují část vlastního života mapování boje proti cenzuře a boji za lidská práva, za svobodný internet, za svobodnou společnost.
Pokud byste se chtěli podívat na podobně zaměřený film už teď, doporučuji The Pirate Bay - Away From Keyboard - vydán pod svobodnou licencí, financován crowd-sourcingem, sleduje několikaletý boj pár mladých lidí, na které si zasedly protipirátské organizace. Tahle událost byla také příčinou vzniku Pirátské strany - protože neexistovala opozice - existovaly pouze "protipirátské organizace", ale nikdo, kdo by se zastával práv občanů proti snahám potlačit silou peněz, lobbingu a zmanipulovaných soudů základní lidské svobody. Ve filmu se několikrát objevuje i Rick Falkvinge, zakladatel Pirátského hnutí, a Peter Sunde, který před několika dny ohlásil svojí kandidaturu za Finskou pirátskou stranu. Peter Sunde je vůbec zajímavá osobnost, přinesl Internetu několik inovativních myšlenek, jako je např. flattr.com. S The Pirate Bay měl fakticky málo co společného, ale i tak byl odsouzen. Pravděpodobně proto, že byl úspěšným podnikatelem... ale to je na dlouhé povídání.
Oběd. Co jsem přijel, jsem ještě nezažil jeden oběd, abychom při něm nediskutovali pracovní záležitosti. Ne, že by mi to ale vadilo. Moje práce mě baví, když cítím, že má smysl. Jakmile se tedy alespoň na chvíli zastavíme v klidu najíst v kantýně, probíráme strategii voleb, jak by se dalo spolupracovat s Piráty v Německu, kteří už mají víc zkušeností a co se bude dít další dny. Není to moc jednoduché, když si uvědomíte, že psaní pořádných zákonů ocení vážně málokdo. Proto cokoliv, co chceme prosadit, budeme muset udělat teď, po letních prázdninách už bude Europarlament vylidněný. Europoslanci budou trávit většinu času ve svých domovských zemích, aby dělali kampaně a byli znova zvoleni. Smutná realita dneška. Voliči si nepamatují déle než půl roku a populistický žblept na tisíci billboardech má větší váhu než x let tvrdé práce. Škoda mluvit.
Každopádně pak už mě čekala jen práce v kanceláři, nic moc akčního - napsat článek v angličtině, projít maily, kterých chodí požehnaně, stáhnout videa z kamer, vytáhnout z nich fotku k tiskovce. Mab mi ještě dal pár tipů, jak používat týmový twitter.
Po dlouhém dni jsem šel s kolegyní a jedním známým z Ameriky k Mabovi domů a po společně připravené večeři (zcela veganské!) jsme až do pozdních hodin debatovali nad pirátskýtskými tématy, vesmírem, životem a vůbec...