Poslední vývoj ve šmírovací kauze PRISM naznačuje, že se evropská úřednická mašinérie dala do pohybu.

Francie a Španělsko se nyní rozhodli žalovat Google až o 150 000 euro, francouzská autorita na ochranu osobních údajů dává společnosti ultimátum 3 měsíců. [1] Ve svém včerejším tiskovém prohlášení také zmiňuje, že vyšetřování probíhá na národní i mezinárodní úrovni v Německu, Itálii, Nizozemsku, Španělsku a Spojeném království. Vůbec se nedivím, že nezmiňují Irsko, kde má mimochodem sídlo většina amerických internetových společností pro svoje obchodní aktivity, protože je to pro ně výhodný daňový ráj. [2] Tamní obdoba našeho ÚOOÚ (Úřad pro ochranu osobních údajů) dosahuje vskutku gigantických rozměrů. Dovedete si asi představit, jak v jedné garáži zpracovávají stížnosti občanů celé EU a vyšetřují kauzu PRISM. A irské vládě to příliš nevadí, ze společností jí plynou nemalé zisky (nejen z daní, ale druhotně díky pracovním místům atd.), a tak si je nehodlá rozházet.

Jsou to dva aspekty jedné věci - jak můžeme důvěřovat společnostem, které jsou nuceny cizí vládou uvolňovat naše soukromá data? A pokud budeme mít nařízení na ochranu osobních údajů děravé jak cedník, nebo státní agentury, ke kterým se můžeme odvolávat donekonečna, ale které sídlí v garáži... nebo v případě ČR se používají jako trafika pro vysloužilé politiky... jak potom budeme moci vůbec někomu svěřit svá data a věřit v případnou vymahatelnost a spravedlivý proces?

Argumenty, kterými jsme krmeni jsou zástupné. Ať už je to terorismus na masové šmírování, nebo dětské porno na filtrování Internetu, a nebo "inovace a rozvoj" na zneužívání našich osobních údajů. Spojme si to s dalšími informacemi, které máme. NSA se hájí tím, že jí masové šmírování dovoluje americký Patriot Act z roku 2001, který přišel krátce po teroristických útocích z 11. září. Ve skutečnosti existují svědectví, že se o podobné masové šmírování snažila NSA již rok předtím! "Shodou okolností" člověk, který toto svědectví podal, dodnes sedí za mřížemi. Byl obžalován z finančního podvodu a nebyla mu umožněna řádná obhajoba z důvodu "ohrožení státní bezpečnosti".[3]

Nemluvě o tom, že před Edwardem Snowdenem, mužem, který informace vynesl z NSA, upozorňovali na masové sledování další whistlebloweři z NSA - a to ještě před 11. zářím: William Binney, Thomas Drake, Edward Loomis a J. Kirk Wiebe. Reakce americké administrivy: žaloby a vězení. Ale ne, aby potrestali všudypřítomné oko NSA - naopak trestají lidi, kteří na nekalosti proti Ústavě upozorňují. Obdobně se snažila administrativa u nás odstranit whistleblowera Libora Michálka, který se následně stal senátorem. (Alespoň v něčem si můžeme v ČR fandit?)

"Jakmile někdo jednou má sledovací systém na všechny, nikdy nevíte, kdy v budoucnu příjde vláda, která bude ochotná ho využít proti opozici. A nikdy nevíte, kdy se ocitnete v opozici, protože si nemůžete být jisti, že budete vždy souhlasit se svou vládou na 100 %. Možná ale budete muset." (Volná citace z knihy The Case for the Copyright reform od zakladatele pirátského hnutí R. Falgvinge a europoslance Ch. Engstroma)