Podle starobylého indiánského kalendáře je leden měsíc dnů otevřených dveří a masivních kampaní na sociálních sítích VŠ. Studenti maturitních ročníků se rozhodují o svém dalším směřování a univerzity je loví. Říkal jsem si proto, že by nevadilo shrnout pár důvodů pro studium na velké univerzitě prestižního jména.

1/ Na prestižních univerzitách učí ty největší kapacity oboru, význační profesoři, vědci a umělci.
Nebo tam aspoň garantují obory. Aby těmi známými docenty a profesory byli, musí především publikovat v impaktovaných časopisech, vést výzkum, být členy mezinárodních projektových týmů a přednášet na světových kongresech. Když je kongres právě proti Vaší přednášce, jen málokdy ji upřednostní. A kongres je proti Vaší přednášce dost často. Nebo výzkum. Odpřednášet to konec konců může asistent - bakaláři stejně nepoberou víc než základní vhled do oboru a magistři jsou na tom jen o málo líp. Aby jim přednášel profesor, je mrháním body pro ústav či katedru.

2/ Na prestižní univerzity je nával a dostanou se tam jen ti nejlepší. S tím vědomím tam pak také žijí - že jsou nejlepší. Nejsou to nějací chudáčci z oblastní univerzity s třicetiletou historií - jsou elita. Díky tomu velmi rychle pochopí, že obsah, průběh a charakter výuky, formu a způsob hodnocení a taky všechno ostatní na univerzitě jsou povoláni určovat oni. Jednak jsou ta elita, jednak v akademických senátech, které mohou odvolat děkana, zasedá obvykle jen o jednoho studenta méně, než kolik je tam pedagogů. Křehká rovnováha. Křehké příměří.

3/ Prestižní univerzity jsou starobylé, ale rozhodně nejsou zkostnatělé. Jako lampa můry vábí tato pracoviště progresivní a nonkonformní osobnosti, které jsou zde vítány s otevřenou náručí. Vždyť právě v plodném kvasu rozličných názorů se rodí velikost zítřka. Squat nebo jiný prostor alternativního myšlení je prestižní univerzitě důstojným partnerem.

4/ Prestižní univerzity rozvíjejí bohatou mezinárodní spolupráci a jako jemný seismograf sledují nejnovější světové trendy. Stojí proto vždy na straně těch, kteří nesou pochodeň pokroku. Tou je dnes především gender, queer a decolonization. Jedině na prestižních univerzitách jsou studenti schopní prosadit unisexová WC, zrušit kolonku pohlaví ve formuláři a posprejovat Beneše. Někde v Sudetech jsou schopní akorát tak studovat.

5/ Studium na prestižní univerzitě je především životní styl. Elita není tupé stádo, aby se dala hnát od zkoušky ke zkoušce. Nestačí složit zkoušky, je potřeba změnit systém! A to se nedá stihnout za pět let. Nic nemůže být lepší než studium na rok přerušit, klidně opakovaně, a vycestovat do zahraničí sbírat jahody. To Vám dá stokrát víc než otrocká výuka v zatuchlé učebně. Další ročník si třeba zopakujete, potřebujete se po návratu aklimatizovat. Elita má rodiče, kteří na poplatky za prodlužování studia mají. A když nemá, nevadí: Studium už svobodomyslným kosmopolitům stejně nemělo co dát. Možná to na pár let zkusí v redakci časopisu na recyklovaném papíře, vonící trávou.

6/ Většina elity studium ale nakonec dokončí. Nebude to zadarmo, ale kvalita prostě není levná. Prestižní univerzity jsou ve velkých městech, kde bydlení, jídlo a vůbec celý provoz něco stojí. Koleje jsou ovšemže dada a je jen dobře, když jich škola půlku pronajme pracovním agenturám. Dílo ovšem korunuje výsledek a ten jediný platí: Diplom z věhlasného vysokého učení.

7/ Prestižní univerzita je branou k vysněné práci a důstojné pozici. Státní a veřejná správa má sice pro tabulková místa pořád jen unifikované předepsané vzdělání místo předepsané univerzity, ale ještě pořád je tu privátní sektor. A majiteli soukromé firmy bude diplom z teritoriálních studií s vytlačenou pečetí rozhodně imponovat víc než nějaký cár kancelářského papíru s vodoznakem. Trochu to někdy kazí omezený pohled personalistů, kteří jsou schopní ocenit praxi někde v depozitáři víc než toulání se po Michiganu s větrem ve vlasech, ale ono se to časem poddá.

8/ Malé univerzity na oblasti jsou naproti tomu úplně out. Učí tam zkrachovalci, co se nedostali na prestižní školu, takže mají i s profesorskými tituly dost času na to, aby ho marnili se studenty. Studují tam nýmandi, kteří mohli být klidně na Karlovce, kdyby se na střední líp učili. A kdyby jejich omezený horizont nekončil u ekonomie, religionistiky nebo historie, které věnují většinu času svého studia. Jinde tak uvědomělý spolkový a komunitní život se tu rozvíjí především v rámci infantilních neformálních setkání, protože studijní skupiny jsou tu malé, hospody a kluby velké a docenti znají své studenty křestními jmény. Peklo na zemi.

9/ Diplom z velké prestižní univerzity má mnohem větší váhu. Ruční papír je těžší.

10/ Až se budete ucházet o práci v administrativě Bílého domu, bude Charles University jediná vysoká škola, kterou tam budou znát.