Česko sevřel mráz. Prošel jsem si zpětně většinu našich zpravodajských webů, abych se ujistil, že právě tohle je suverénně nejoblíbenější titulek pro článek o tom, že zmrzlá letní směs do ostřikovačů potrhala lemplům, jako jsem já, přívodní hadičky. Takže abych nikoho nezklamal: Česko sevřel mráz.

Nejprve ho sevřel jen tak trochu, jako když vás zoubky stiskne štěně, ale poslední dva dny to už bylo skoro hryznutí. Včera dopoledne ukazoval teploměr na palubní desce mého auta -12°C, dnes -11°C. To jsou pro nás Polabany varovné teploty a samozřejmě svádějí k úvahám o tom, proč tomu tak je.

Ve světle nedávných vyjádření paní poslankyně Aleny Schillerové jsem dospěl k poznání, že jsme prostě zvolili špatnou strategii, protože jsme se připravovali na mráz. Spousta lidí v lednu vytáhla péřové bundy, pletené čepice a boty s beránkem. Jak jinak to mohlo dopadnout? Kdybychom to věděli už na Tři krále, mohli teď kvést pampelišky.

My se nechceme připravovat na mráz! My chceme žít v teple! To je prorocké poselství, které nám bylo sděleno – a my jsme ho oslyšeli. Takže máme, co jsme chtěli. Kdybychom odnesli válenky a vaťák do sklepa a investovali do plavek, neměli bychom dnes starosti se zmrzlými jablky na balkónech a ráno bychom zkřehlými prsty neškrábali skla aut. Na Petříně by kvetly stromy a na římsách ve Sněmovní by ptáci vyvedli mladé.

Čili teď máme po mém soudu jedinou možnost – napravit, co jsme zpackali. Osobně jdu přezout na letní gumy a odpoledne ještě nakoupím opalovací krém. Letní směs v ostřikovačích, jak už jsem zmiňoval, mám, ale zjevně to bylo řešení příliš polovičaté, než aby mohlo neblahý stav změnit. Musíme se ve věci tepla nasadit všichni. Když každý přiložíme ruku k dílu, bude líp.