Jak budou vypadat naše města po covid-19?

17. 04. 2020 | 15:43
Přečteno 7362 krát
Málokdo si uvědomuje, jak moc je současná podoba měst, ve kterých žijeme, reakcí na epidemie, které se prohnaly Evropou a Severní Amerikou v 19. a na počátku 20. století. Cholera se nově industrializovanými městy Anglie přehnala v letech 1832, 1848 a 1866. Každá vlna zanechala inovativní nařízení ohledně bytových standardů, šířky ulic nebo požadavků na distribuci pitné vody. Epidemie tuberkulózy v New Yorku na počátku 20. století dala vzniku novým stavebním předpisům a investicím do zkvalitnění veřejné dopravy. Každá učebnice urbanismu začíná tím, že městské plánování jako obor vzniklo především v důsledku těchto epidemií.

Pokud předešlé epidemie takto výrazně změnily města, je otázkou, jaký dopad bude mít covid-19 na budoucnost měst, městského plánování, a na život ve městech obecně.

I v současné pandemii jsou města v první linii šíření nákazy. Londýn, Madrid, New York ale i Praha a jejich metropolitní zázemí vykazují větší četnost nákazy než zbytek země. Rozšíření nákazy je ale mnohem komplexnější. Sociální geografové by podle něj mohli popsat míru zapojení měst a regionů do mezinárodní dělby práce a globálních dodavatelských řetězců. Ve zkratce, ekonomický význam regionu je úměrný rychlosti, s jakou se do něj rozšířil covid-19. S trochou nadsázky je možné říci, že regiony, do kterých se nákaza dostala se zpožděním, měly buď sakra štěstí, nebo jsou z pohledu globální ekonomiky irelevantní.

Jak se tedy změní městské plánování po covid-19? Nebo, jak by se mělo změnit, aby města a regiony byly vůči dopadům epidemií více odolné?

Pro většinu měst, zejména těch v bohatém globálním severu, nevyvolá epidemie covid-19 tolik opatření, které by se, na rozdíl od situace na počátku 20. století, týkaly jejich fyzické podoby. Z urbanistického hlediska je v souvislosti s přenosem viru nejčastěji zmiňován vztah mezi hustotou osídlení a rozšiřováním nákazy.

Jak píše Michael Kimmelman v The New York Times: „Pandemie jsou ve své podstatě anti-městské, živí je lidská touha po sdružování“. To ale neznamená, že bychom měli začít města vylidňovat, nebo více stavět suburbie. Koncentrace lidí ve městech je nezbytná proto, aby městské systémy jako je veřejná doprava, maloobchod a služby, nebo integrovaný záchranný systém efektivně fungovaly. Při nízké hustotě je mnohem těžší zajistit i dostupnost lékařské péče nebo sociálních služeb. Navíc, díky městskému životnímu stylu miléniálů se postupně zastavuje suburbanizační trend a další vylidňování měst se zdá být nepravděpodobné i po covid-19.

Zejména ve velkých aglomeracích však bude nutné zajistit dostatečnou kapacitu zdravotní péče, dostatek nemocnic a lůžek pro případy epidemií. Dřívější doporučení, aby se počet nemocnic redukoval, která zaznívala nejen v Česku, ale výrazně i v Německu, se bude v době po covid-19 snad těžko ujímat. Nadace Bertelsmann doporučovala ve své vlivné studii z minulého roku, aby se počet nemocnic v Německu snížil z 1 400 na 600. Hustota sítě nemocnic je přitom jednou z devíz německého zdravotnictví, díky které je země schopna masivně testovat, identifikovat pacienty s lehkými symptomy a zabraňovat rozšiřování nákazy, a tedy i držet počet mrtvých na velmi nízké úrovni.

Vraťme se ale zpět do Česka. Jak postihne epidemie nového koronaviru česká města a co to bude znamenat pro městské plánování? Nabízím vhled do čtyř, z mého pohledu klíčových, témat.

1. Ekonomická krize a nutnost diverzifikovat odvětvovou strukturu zaměstnanosti
Krize vznikají v globálních městech, ale jejich obětmi jsou zejména města stojící na periferii světové ekonomiky. Ekonomická krize roku 2008 začala v New Yorku a Londýně, ale nejvíce nezaměstnaných a největší snížení životní úrovně se odehrálo ve městech, o kterých jste nikdy neslyšeli. Ve městech, ve kterých byla většina pracovní síly odkázána na zaměstnavatele v odvětvích, která šla do útlumu, a neměli alternativu. Zatímco Londýn po roce 2008 prakticky nezaznamenal snížení HDP, regiony na severu Anglie se z krize vzpamatovávaly řadu let.

Pro zdravý vývoj českých měst a na ně navázaných regionů tak bude důležité dále posilovat různorodost v odvětvovém zaměření, zvyšovat kvalifikaci místní pracovní síly, usnadňovat rozvoj místních, s regionem spjatých firem, obzvlášť, pokud jejich produkty a služby mají uplatnění na globálním trhu. Toto je důležité zejména mimo hlavní póly růstu tedy pražskou a brněnskou metropolitní oblast.

Samosprávy budou muset investovat do vzdělání svých zaměstnanců v plánování místního ekonomického rozvoje tak, aby byly schopny přilákat nové investory a reagovat na potřeby místních zaměstnavatelů a promítnout je do územního plánování, do koncepcí rozvoje bydlení nebo požadavků na vzdělání.

2. Maloobchod, zatím největší oběť covid-19, jako součást strategického rozvoje měst
Maloobchod a služby umístěné v parterech budov, jsou jedním z hlavních principů fungování evropských měst. Příjmy z nájmů jsou důležitým zdrojem pro majitele budov, umožňují jím financovat nákladnou údržbu často historických objektů. Koncentrace kvalitních obchodů v jádrech měst multiplikuje návštěvnost a přivádí další obchodníky do území. Mechanismus však funguje i naopak, úpadek maloobchodu odvádí pohyb osob jinam. Zpravidla do nákupních center za město. Pokles tržeb vede k poklesu nájmů, snižování investic do nemovitostí a následnému poklesu ceny nemovitostí.

Tento vývoj si mnoho českých měst v posledních desetiletích zažilo, někde jen v reálném často však i v nominálním vyjádření. Příčiny jsou jasné: neřízená výstavba nákupních center a vzrůst obliby on-line nakupování. Zatímco prvnímu fenoménu se dokázala některá rozumně spravovaná města ubránit, s druhým se vypořádávají všichni těžko.

Ve městech, kde živý maloobchod ještě odolával, jej opatření na zamezení šíření Covid-19 mohou dorazit. Pro drobné provozovatele obchodů, restaurací a kaváren v menších městech to může být smrtelná rána. Česká města by se měla urychleně učit strategie na podporu maloobchodu od svých německých a rakouských sousedů. Dbát o ekonomický rozvoj místních firem a blahobyt místních majitelů nemovitostí vždy bylo podstatou existence samosprávy.

A zdaleka zde nejde jen o udržení příjmů, maloobchod v centrech měst a čtvrtí zvyšuje sociální kontakt, dělá ulice bezpečnějšími a posiluje společenské vazby. Samotná přítomnost některých typů obchodu a služeb je důležitá pro kvalitu života ve městě, zvyšuje konkurenceschopnost města v zápase o nové investice, mladé talenty a návštěvníky a snižuje závislost na vzdálených centrálních sídlech.

3. Stárnutí populace a potřeba adekvátní infrastruktury
Seniorky a senioři jsou nejzranitelnější skupinou pandemie covid-19. Dle některých údajů představují nákazy v zařízeních pro seniory až polovinu všech nově nemocných. Dle demografických prognóz bude nadále pokračovat stárnutí populace, v mnoha českých městech se počet osob starších 80 let do roku 2035 zdvojnásobí a tato věková skupina bude přestavovat až desetinu obyvatel měst.

Pandemie covid-19 ukázala, že vyspělé země potřebují pro udržení ekonomické síly a blahobytu robustní systém zdravotní a sociální péče. Města jsou hlavními poskytovateli infrastruktury pro neustále se zvětšující a zranitelnou skupinu osob důchodového věku. Bude tedy třeba, aby i menší česká města pravidelně aktualizovala predikce demografického vývoje a porovnávala skutečné kapacity zařízení sociálních a zdravotnických služeb s vývojem populace. Služby jsou zajišťovány i soukromým sektorem nebo neziskovými organizacemi, je však na samosprávě, aby průběžně analyzovala potřeby a koordinovala poskytovatele služeb.

4. Mobilizace veřejnosti, jako impulz rozvoje
Pandemie covid-19 vzbudila nevídanou vlnu solidarity. Do péče o starší spoluobčany nebo do zajišťování zabezpečení ochranných pomůcek pro lékařky a lékaře se zapojilo mnoho lidí, podnikatelských subjektů nebo spolků. Často i těch, kteří se veřejného dění ve městě jinak neúčastní. Fenomén zapojování nejširší společnosti do péče o místo, ve kterém žijeme, by měla každá samospráva dále kultivovat. Nejedná se zde o formální participaci, ale o skutečné zapojení aktivních občanů a hlavních aktérů města do řešení problémů.

Samosprávy, kterým s přicházejícím poklesem ekonomiky budou ubývat finanční zdroje a přibývat problémy, by neměly promeškat příležitost dále budovat a upevňovat partnerství napříč společností s firmami, spolky, dobrovolníky. Od úředníků to bude vyžadovat, aby změnili styl práce, dobře identifikovali klíčové aktéry rozvoje ve svém městě, více a lépe s nimi komunikovali.

Silnější a doufejme hlavně efektivnější veřejná správa
>Určitě vás napadá celá řada dalších aspektů městského plánování, které současná pandemie ovlivní. Ve větších městech bude zřejmě tendence méně využívat veřejnou hromadnou dopravu na úkor pěší chůze a cyklistiky, což by snad mohlo přispět k rychlejšímu rozvoji cyklistické infrastruktury a vylepšení pěších vazeb.

Snad zde bude tlak i na lepší institucionální podmínky pro městské plánování. Městskému plánování by přispěla reforma umožňující lepší propojení plánování měst a obcí v jeho zázemí. Důležitá je i dostupnost statistických informací o obyvatelstvu pro městské lokality (základních statistické jednotky), aby města mohla plánovat na základě analýzy dat.

Po každé krizi si společnost uvědomuje opodstatnění veřejného sektoru. Doufejme, že silnější veřejná správa nebude znamenat nárůst byrokracie, ale zvýšení kompetencí a efektivity.

Jak si vy myslíte, že covid-19 ovlivní česká města? Budu rád za vaše postřehy a komentáře.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy