Česká města stále častěji požadují po developerech organizovat urbanistické a architektonické soutěže. Má developer na takovou povinnost nahlížet jako na nutné zlo, nebo to je příležitost?

V Praze, pokud developer žádá o změnu územního plánu pro svůj pozemek, se stal požadavek města na soutěž běžnou praxí. Výbor pro územní rozvoj hlavního města Prahy v poslední době pro řadu developerských projektů podmiňoval svůj souhlas se změnou územního plánu právě organizací urbanistické soutěže, ze které má vzejít návrh uspořádání daného území.



V naší praxi se ukazuje, že organizace urbanistické nebo architektonické soutěže ve spolupráci s městem developerovi přináší řadu příležitostí.

1. Kvalitní soutěžní zadání připravené ve spolupráci se samosprávou a hlavními aktéry v území je předpokladem nejen pro kvalitní návrh, ale i pro rychlý povolovací proces. V soutěžích, které organizujeme pro developery, tak vždy sestavujeme pracovní skupinu ze zástupců samosprávy, městských plánovačů, dopravních inženýrů, památkářů, ale i významných sousedů. Tato pracovní skupina se podílí na přípravě zadání. Od začátku přípravy soutěže se tak vytváří široká shoda na podobě projektu podpořená i zapojením veřejnosti.

2. Schválení rámcového soutěžního zadání a postupu soutěže radou nebo zastupitelstvem samosprávy dodá soutěži a celému developerskému záměru legitimitu. Takto široce akceptované zadání při přípravě architektonického návrhu pak vede ke kvalitnějším, propracovanějším výsledkům, které zohledňují požadavky nejen developera, ale i samosprávy a dalších aktérů. Nemělo by se tak stát, že developer investuje peníze do přípravy projektu, který město následně odmítne.

3. Soutěž organizovaná veřejně dle pravidle České komory architektů má zpravidla velkou publicitu a vysokou kredibilitu, přihlásí se do ní více účastníků včetně významných ateliérů. Porota soutěže tak může vybírat ze širší nabídky. Developer má větší šanci, že získá kvalitní návrh a zkušeného partnera pro projekt, než kdyby vybrané ateliéry oslovil přímo.

4. S výběrem návrhu a projektanta navíc pomáhá zkušená porota. Nezávislá část poroty svými odbornými vstupy a hodnocením debatu posouvá a finální rozhodnutí o vítězi dokládá odůvodněním podloženým věcnými a odbornými argumenty.

5. V závislé části poroty se potkají zástupci investora se zástupci samosprávy a mají tak možnost prodiskutovat jednotlivé návrhy a vytvořit si společný názor, do jaké míry je naplněno zadání soutěže. Členky a členové poroty zastupující samosprávu pak mohou o důvodech, které vedly k výběru vítěze, informovat své kolegyně a kolegy i širokou veřejnost. Například mohou výsledek soutěže oznámit na tiskové konferenci a dát tak jasný signál, že samospráva stojí za vítězným projektem.

6. Při takto širokém zapojení hlavních aktérů a veřejnosti do přípravy soutěže se pro developerský projekt často objeví nové příležitosti. Firma nebo instituce ze sousedství se třeba přihlásí, že by v novém objektu chtěla mít kanceláře nebo provozovnu. Nebo se najdou možnosti, jak propojit aktivity uvnitř objektu s využitím veřejných prostranství nebo dopravní infrastruktury.

V Praze si navíc investoři mohou náklady vynaložené na pořádání soutěže odečíst z tzv. kontribucí městu. Nepředstavují tak pro ně dodatečné náklady na projekt.

Pro pořádání veřejných architektonických soutěží ve spolupráci se samosprávou svědčí i trend posledních měsíců. Setkali jsme se s několika developerskými projekty, pro které sám investor inicioval pořádání architektonické soutěže se samosprávou, aniž by to bylo podmínkou města. Zdá se, že si příležitosti urbanistických a architektonických soutěží připravovaných ve spolupráci s městem již uvědomují i mnohé české developerské společnosti.