Poslední parlamentní volby byly v Polsku loni v říjnu, „drtivě“ (tak se to říká a píše) v nich vyhrála konzervativní strana dvojčat Kaczyńských, Právo a spravedlnost (PiS). Získala 37,6 procenta hlasů, což ve 460členném Sejmu znamená pohodlnou, nikoliv však ústavní většinu 235 křesel. Protože však volební účast byla necelých 51 procent, hlasovalo pro PiS jen 19 procent Poláků. A protože i v Polsku platí nedemokratická pětiprocentní klauzule pro vstup do Sejmu, takže Unie práce a další levicové formace se do Sejmu vůbec nedostaly.

Těsně před sejmovými volbami mě v Praze navštívil Karol Modzelewski z Varšavy, vyšel tu krátce předtím český překlad jeho pamětí. Je o pár let starší než já, narodil se v Moskvě v roce 1937 (místo i rok narození si uměl dobře vybrat), celý život jsme o sobě věděli a sledovali vzájemně své osudy, ale až do jeho loňského pobytu v Praze jsme se vlastně pořádně viděli jen jednou, v roce 1994, kdy jsem s manželkou a s dcerou spolu s ním v bytě Jacka Kuroně ve Varšavě oslavoval Sylvestra a on nás pak pozval do bytu na novoroční oběd a prošli jsme se Varšavou. O to byla naše dvě několikahodinová setkání, tehdy ve Varšavě a loni v říjnu v Praze, intenzivnější a srdečnější.

S Kuroněm jsme se v 70. a 80. letech vídali na spiklenecky organizovaných setkáních Charty 77 a polského Výboru na obranu dělníků (KOR) v Krkonoších a na Králickém Sněžníku, a pak často i v 90. letech v Praze i ve Varšavě, ale Karol nebyl členem KOR, i když pak byl velmi činný v Solidaritě (byl i jejím mluvčím) a po vyhlášení válečného stavu byl léta, už potřetí, vězněn. Dlouhá léta byli vězněni oba, Jacek Kuroň i Karol Modzelewski.

Jen nevolit Právo a spravedlnost!

Z hlediska marxismu, k němuž se Karol i já stále hlásíme, bylo loni v říjnu zajímavé rozebírat Evropskou unii, dnešní demokracii, uprchlickou „krizi“ a samozřejmě i politickou situaci a ochranu lidských práv v obou státech a také ve Francii a v Rusku, tedy v zemích, k nimž a k jejichž jazykům máme silný vztah. Karol s manželkou pak spěchali na vlak, který potom přijel do Varšavy pouhé tři hodiny před uzavřením volebních místností, chtěli stihnout volby. Podrobně mi vysvětlovali, proč oba budou volit pravici – tedy pravicovou liberální Občanskou platformu, stranu Donalda Tuska. Konzervativní, nacionalistická a katolicky fundamentalistická strana PiS byla v jejich očích nejen větší zlo, nýbrž představovala skutečnou hrozbou Polsku, a to z hlediska demokracie, ochrany lidských práv i společného projektu, zvaného Evropská unie. Karol se rozhodl nevolit jednu ze dvou malých levicových skupin, které by politicky i vyhovovaly, protože se prý nedostanou do Sejmu. Sjednocenou levici nevolil proto, že byla v jeho očích příliš pravicová, dokonce prý ještě pravicovější než ČSSD. Ani ta se nakonec do Sejmu nedostala. K volbám šli oba jen proto, aby aspoň symbolicky, o dva hlasy, oslabili PiS.

Manželé Modzelewští odjeli a pak jsme na dálku lamentovali nad volebním výsledkem. V minulých dnech vydalo Evropské sdružení pro obranu lidských práv (AEDH), jehož jsem stále individuálním členem, prohlášení o porušování demokratických svobod v Polsku. AEDH mi promluvilo z duše. Navíc jediné jméno z Polska, o němž se v dobrém zmiňuje, je právě jméno Karla Modzelewského. Ten se pak koncem minulého roku stal členem opozičního, nově založeného Výboru na obranu demokracie (KOD), který navazuje na činnost KOR. V KOD jsou známé osobnosti, herci a také dva významní filmoví režiséři. První je Agnieszka Hollandová, která má z 60. let své československé studijní „kořeny“, vystudovala v Praze FAMU, bydlela tehdy na Hlávkově koleji, a předloni natočila film Hořící keř o Janu Palachovi. Druhý je nestor polského filmu Andrzej Wajda, kterého zná každý Polák a celá kulturní svět.

Jsem s AEDH léta spojen, předtím jsem od poloviny 70. let spolupracoval s Mezinárodní federací na obranu lidských práv (FIDH) podobného zaměření, respektive jsem byl jejím členem. Kolektivním členem FIDH byl i čs. Výbor na obranu nespravedlivých, působící při Chartě 77, jehož několik členů bylo odsouzeno na léta do vězení, nejdéle za to byli vězněni Vácůav Havel, Jiří Dienstber st., Václav Benda a já. Znám zprávy a stanoviska FIDH a AEDH, ale ostrost tohoto prohlášení, které se týká Polska a PiS, je nevídaná. I já si myslím, že PiS je pro Polsko a Evropu mnohem větším nebezpečím než Orbánův FIDESz v Maďarsku a než Fico pro dnešní Slovensko. Orbán a Fico jsou přece jen populisté, i když nepříjemní a také nebezpeční. Prohlášení AEDH jsem proto nyní přeložil do češtiny (viz níže).

Nacionalistický, protidemokratický a autoritářský PiS, jehož volilo 19 procent polských občanů, dožadujících se lepších sociálních podmínek a vyšší bezpečnosti (PiS slibuje obojí) je nebezpečím spíše svým ideologickým, katolickofundamentalistickým zápalem, vymývajícím mozky, než reálnou změnou politiky. V zahraničněpolitickém ohledu se nová polská vláda hned přidala k Orbánovi a Ficovi, který začal nyní před slovenskými volbami mnohem víc protiuprchlicky vyskakovat. Průzkumy veřejného mínění ukazují, že Poláci a ostatně i Maďaři jsou ochotni mnohem více přijímat uprchlíky a ekonomické migranty, než Češi, a také než Slováci. V České republice velmi negativně působí xenofobní postoje prezidenta Zemana, ministra vnitra Chovance a zmatenost větší části vedené ČSSD.

Koho podporují Miloš Zeman a část ČSSD

V pražském Lidovém domě a ani ve Strakově akademii nebezpečí tmářského konzervativismu PiS a dnešní polské popírání demokracie nevidí. Problematickým, v podstatě krajně pravicovým visegrádským postojům slouží bohužel Sobotkova strana (či spíše strana Chovancova s Milošem Zemanem v pozadí) v roli „předsednické země“ visegrádské čtyřky jako fíkový list. Pro křesťanské demokraty a další lidovce, pro sociální demokraty, pro zelené a liberály, ba dokonce pro komunisty a severskou levici je v EU reakční spojení Orbán – Kaczyński – Fico nepřijatelné, to jen Sobotkovým Čechům dělá dobře, že zastupují celou, 65milionovou visegrádskou čtyřku. Je to krátkozraké, nepolitické, nedemokratické a hlavně nepoctivé.

Podle AEDH v Polsku demokracie zkrachovala
(Text prohlášení AEDH)

Evropské sdružení pro obranu lidských práv (AEDH) a jeho polská členská organizace Otwarta Rzeczpospolita (Otevřená republika) odmítají politická rozhodnutí přijatá polskou vládou proti svobodám a demokracii. Výroky nových vládnoucích polských politiků navíc nznačují, že poté, co bude země donucena k poslušnosti, se nají stát terčem útoků práva žen. Předsedkyně vlády a vláda vzešlá ze strany Právo a spravedlonost (PiS), jejíž předseda Jarosław Kaczyński chce, aby "ve Varšavě byla Budapešť", zvolily autoritářskou cestu a pokoušejí se přesvědčit veřejnost, že stejný názor mají všechny složky polské společnosti. To by však mohlo vést k tomu, že by se země vyvázala z ústavní kontroly, zajišťované prostřednictvím zákonů a svobodným tiskem.

Nová vláda zaútočila na ústavní soud. Jmenovala do něj pět nových soudců a zároveň změnila pravidla jeho činnosti tak, aby nebyl schopen postavit se proti novým návrhům zákonů. Přímé kontrole také podřídila média. Připravuje regulaci internetu. Vyměnila i vedoucí pracovníky nejdůležitějších institucí nebo je podrobila své moci. Dalšími kroky mají být změny zákona o prokuratuře a zákona o rozhlasovém a televizním vysílání, aby to omezilo soukromá média. Karol Modzelewski, jenž byl v 70. a 80. letech v opozici, to nazval krachem polské demokracie.

Jména "nepřátel" strany PiS svědčí o jejím ideologickém extremismu. Například jeden z jejích předních činitelů, Witold Waszczykowski, zaútočil v německém deníku Bild, jak se vyjádřil, na "novou směsici kultur a ras, onen svět cyklistů a vegetariánů, který prosazuje obnovitelné zdroje energie a bojuje proti jakémukoliv náboženství". A autor tohoto prohlášení je ministr zahraničí! V rozhovoru pro francouzský časopis l´Obs představuje Stanisław Pita, jinak poslanec vládnoucí strany PiS, „komunisty, ty, kteří pohrdají katolickou tradicí, ty, kteří nejsou vlastenci, a ty, kteří sem z degenerovaného západního světa zavlékají nemoci a homosexuální svazky, eutanazii a potraty“. To není zlý sen, to je realita Polska roku 2016.

Ale proti tomu se zvedá odpor a opoziční skupiny se ozývají, i když to vláda, oslepená duchem nacionalistické odplaty, popírá. Mnoho Polek a Poláků si tak dobře vzpomíná na postupné odstraňování svobod a na následný útlak lidí v době autoritářských režimů 30. let, později, po dvojí agresi – z Německa a z SSSR – za nacistické okupace a za sovětské nadvlády. Nemohou proto připustit, aby se zpochybnily základní svobody a aby justici ovládala výkonná moc. Proti tomu se v Polsku statečně, silně a aktivně protestuje. Činí tak mezi jinými Výbor na obranu demokracie KOD, jenž tak přebírá dosud nevyhaslou pochodeň historického KOR – Výboru na obranu dělníků.

AEDH a Otwarta Rzeczpospolita požadují, aby polská vláda zrušila opatření, jež v Polsku omezují demokracii. Vyzýváme evropské instituce k použití všech prostředků, je by donutily polskou vládu ustoupit. Existence Evropské unie bude přímo ohrožena, pokud se nebude nic dělat proti politice vlády členského státu, která hrubě porušuje demokratické zásady.
AEDH a všechny její členské organizace, které se připojily k tomuto prohlášení, očekávají od evropských orgánů, že rozhodným způsobem odmítnou myšlenku, že demokracie by se v Unii mohla v různých zemích uplatňovat různou měrou a intenzitou. Souhlasíme s tím, že Evropská komise znovu aktivizovala nový rámec právního státu, vytvořený v roce 2014, což znamená, že Polsko je nyní pod dohledem Evropské unie. Požadujeme však, aby orgány EU, zvláště pak Evropská rada, neváhaly jít dále, pokud by se současný dohled ukazoval jako neúčinný, a to včetně použití článku 7 smlouvy o EU (pozastavení hlasovacích práv při „závažném a trvajícím porušení“ hodnot EU členských států EU – pozn. překl.) Jinak by to znamenalo, že představitelé členských států souhlasí s tím, co dnes nejvíce Evropu ohrožuje, tedy s rozhodováním v pouhém zájmu jednotlivé vlády, popírajícím pravidla unijního práva. Tato pravidla ale všechny státy přijaly a ratifikovaly proto, aby mohly do EU vstoupit. Orgány EU by tak souhlasily s rozkládáním Evropy, jehož jsme svědky.

Brusel 18. února 2016

Kontakt: Dominique Guibert, předseda AEDH
33, rue de la Caserne, B-1000 Bruxelles

zveřejněno v A2larm.cz 22.2.2016