Zákon o volbách do zastupitelstev obcí spojuje aktivní i pasivní volební právo s trvalým bydlištěm v obci. Zdálo by se, že je to jasné, ale co to vlastně znamená trvalý pobyt v obci?

Otázkou vymezení obsahu slov „trvalý pobyt“ se v souvislosti komunálními volbami v obci Karlova Studánka zabýval už v roce 2011 postupně Krajský soud v Ostravě (22A 140/2010) a Ústavní soud (Pl. 6/11). Oba dva soudy tehdy dovodily, že osoby, které se do obce přihlásily těsně před konáním voleb, tak učinily účelově. A protože je k obci neváže skutečné pouto, má obec právo je z volebních seznamů vyškrtnout.

Příběh první, Karlova Studánka 2014

Ovšem příběh v Karlově Studánce pokračoval. Osoby, které se těsně před konáním voleb v roce 2010 přihlásily do penzionu Džbán (který vlastní jeden z kandidátů do zastupitelstva obce), se formálně nikdy neodstěhovaly. Starostka obce je tedy dle doporučení Ústavního soudu (Pl. 6/11) z volebních seznamů vyškrtla, neboť dle jejích informací se tyto osoby v obci fakticky nezdržovaly a situace se od roku 2010 prakticky nijak nezměnila.

Ovšem tentokrát Krajský soud v Ostravě rozhodl poněkud jinak.

Vyškrtnutý volič se domáhal ochrany a byla mu poskytnuta (KS Ostrava, 22 A 111/2014); obci bylo zároveň nařízeno zapsat jej zpět do stálého seznamu voličů. Skutečné pouto tohoto konkrétního občana k obci plyne dle soudu například z toho, že v roce 2012 (marně) požádal o přidělení obecního bytu, který se v obci uvolnil. Dále vyškrtnutý volič prokázal vlastnictví několika nemovitostí v blízkém okolí obce a soud přihlédl i k tomu, že v samotné obci již nelze žádnou nemovitost postavit a prakticky ani koupit. Vyškrtnutý volič si také zajistil svědectví několika osob, které potvrdily, že jej potkávají na poště, v obchodě potravin a ve wellnes centru či že jej vídají číst si v parku knihy, případně tančit na tanečních večerech konaných v hotelu Džbán. Z těchto důkazů dospěl soud k tomu, že pouto k obci bylo prokázáno.

Příběh druhý, Františkovy Lázně 2014

Obsahově velmi podobný příběh řešil letos i Krajský soud v Plzni (30 A 130/2014). Týkal se návrhu volební strany Františkovy Lázně – sdružení místních na zneplatnění volby kandidáta, současného starosty pana Otakara Skaly. Ani tento návrh nebyl u krajského soudu úspěšný.
Také současnému starostovi města bylo vyčítáno, že k trvalému pobytu v obci Františkovy Lázně se přihlásil až relativně nedávno před volbami, a že se fakticky trvale zdržuje v jiné obci vzdálené cca 9 km od města (tj. pár minut autem či 15 minut jízdy na kole).

V průběhu soudního řízení však současný starosta prokázal, že v obci Františkovy Lázně měl nahlášen trvalý pobyt v průběhu 70, 80 a 90 let minulého století a i nadále zde žijí jeho rodiče a řada jeho přátel. O život města Františkovy Lázně se dle svého tvrzení i dle předložených důkazů nikdy nepřestal zajímat. V tiskovině „Ohlasy“ z let 2012-2014 (kterou k důkazu i předložil navrhovatel) se například opakovaně vyjadřoval k politické situaci a správě města.

O tom, že se o život v obci zajímá, kromě jiného svědčí i jeho významný volební úspěch.

PS: Jen si tak říkám, jak bych pouto ke své obci, respektive městské části Praha 11 prokazovala já…. Snad mě ale z volebních seznamů nevyškrtnou. Kandidáti, s největší pravděpodobností, tento problém řešit nemusí. Pustit se do regulérní volební kampaně představuje samo o sobě důkaz o poutu k dané obci.

Citované rozsudky naleznete na mých webových stránkách www.bielinova.cz.