Zajímá Vás, jaký plat a odměny ve skutečnosti berou „Vaši úředníci“ na kraji či městě? Jak vyplývá z průzkumu nevládní organizace Právo ve veřejném zájmu, většina úřadů Vám tyto informace pravděpodobně poskytne. I když na některých místech se musíte obrnit trpělivostí.

Přesně před rokem rozhodl rozšířený senát Nejvyššího správního soudu (NSS) spor týkající se poskytování informace o platu a odměně vysoce postavených státních zaměstnanců. Z rozsudku vyplývá, že informace o odměňování vysoce postavených úředníků veřejnosti v zásadě náleží, a pouze výjimečně může být informace odmítnuta.

Nevládní organizace Právo ve veřejném zájmu proto oslovila s dotazem na plat a odměnu vysoce postavených úředníků všechny kraje, ministerstva, obce s rozšířenou působností a rovněž i vybrané organizační složky státu. Po několika měsících čekání a desítkách opravných prostředků nakonec informace poskytlo téměř 84% oslovených. Zbývající úřady informace buď stále odmítají vydat, případně zůstávají zcela nečinné.

Přístup úředníků se přitom velmi liší. Například ministerstva informace o platech svých náměstků nakonec poskytla téměř všechna, s výjimkou Ministerstva průmyslu a obchodu. Naproti tomu krajské úřady Ústeckého kraje, Libereckého kraje a kraje Vysočina informace o platu ředitele úřadu a vedoucích odborů stále tají. Postup posledně zmíněných úřadů je o to horší, že informace odpírají i navzdory opakovaným pokynům Ministerstva vnitra, které je v informačním sporu jejich nadřízeným orgánem.

Z oslovených organizačních složek státu informace o platu a odměně neposkytla například Kancelář prezidenta republiky, Energetický regulační úřad a Státní energetická inspekce. Naproti tomu Úřad pro ochranu osobních údajů, jehož několik let starým stanoviskem se mnozí odpírači stále zaštiťují, informace o svých úřednících bez potíží poskytl.

Pokud jde o města, oslovil spolek všechny obce s rozšířenou působností (227). V souhrnu poskytla informace o platech a odměnách tajemníků a vedoucích odborů drtivá většina z nich, celkem 85 procent. Největší odpor podaná žádost vzbudila v tajuplném kraji Vysočina – tam informaci dosud neposkytlo 60% měst, například Jihlava, Nové Město na Moravě, Telč, Humpolec nebo Třebíč. Naproti tomu v Libereckém, Královéhradeckém a Jihomoravském kraji nebylo třeba ani podávat žádné opravné prostředky, protože všechna města informace poskytla dobrovolně a v zákonné lhůtě.

Konkrétní informace o oslovených městech získáte na webových stránkách spolku Právo ve veřejném zájmu (v přílohách tiskové zprávy).