Zamítne dnes Ústavní soud stížnost ČEZu?
Dnes odpoledne rozhodne Ústavní soud nálezem o stížnosti společnosti ČEZ. Ve zkratce jde o to, zda ČEZ je či není veřejnou institucí dle zákona o svobodném přístupu k informacím. Dosud byly všechny ústavní stížnosti ČEZu v této věci odmítány bez projednání podstaty věci.
Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (NSS) není pochyb o tom, že společnost ČEZ naplňuje znaky veřejné instituce a je proto povinná poskytovat veřejnosti informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím.
V praxi ovšem žadatel o informaci tahá za nepoměrně kratší konec provazu, a proto ani po jedenácti letech od podání žádosti o informace není jasno v této základní otázce. ČEZ se neustále brání tím, že NSS není dostatečným právním expertem a že její věc ještě neprošla Ústavním soudem. Tato námitka ČEZu by se po dnešním dni měla změnit.
K Ústavnímu soudu projednávaná věc dospěla již počtvrté. Tentokrát nebude ústavní stížnost odmítnuta bez projednání. Ústavní soud může ústavní stížnosti vyhovět a nebo ji zamítnout. Zároveň se Ústavní soud vysloví k návrhu ČEZ na zrušení části zákona o svobodném přístupu k informacím – ČEZ totiž navrhuje veřejné instituce ze zákona vyškrtnout.
ČEZ (stejně jako jiné povinné subjekty) přitom maximálně využívá všech možností, jak spor o informace co nejvíce natáhnout. Zatímco jeho odpovědi směrem k žadateli o informace jsou velmi kusé (často jen několik vět, ze kterých je patrné jen tolik, že se necítí být vázán zákonem o svobodném přístupu k informacím), jakmile dospěje věc k soudu, nabírá obrana společnosti na obrátkách. Běžné jsou podání čítající několik desítek stran, mnohdy doručené až den před nařízeným jednání soudu.
Po jedenácti letech je žadatel ve stejné pozici jako na začátku – nemá žádné informace, ani žádné rozhodnutí ČEZ, které by mohl případně napadnout žalobou….
Přehled dosavadního postupu společnosti ČEZ v projednávané kauze
2006 červenec –žádost o informace dle atomového zákona
2006 září – informace nepodáme kvůli obchodnímu tajemství (rozhodnutí 1. instance)
2006 Žadatel se odvolal s odkazem na zákon o svobodném přístupu k informacím
MS žalobu zamítl jako nepřípustnou, protože byl toho názoru, že ČEZ není osobou povinnou dle zákona o svobodném přístupu k informacím
2009 - NSS rozhodnutí MS zrušil a věc vrátil zpět MS
2009 – ÚS (soudce zpravodaj Vladimír Kůrka) odmítl ústavní stížnost ČEZ pro nepřípustnost
MS žalobu opět zamítl, protože žádost o informace byla podána podle atomového zákona a nikoli dle zákona o svobodném přístupu k informacím
2010 – NSS rozhodnutí MS zrušil a věc vrátil zpět MS s tím, že má být ukončena nečinnost ČEZu, který dosud nerozhodl o odvolání z roku 2006
2010 – MS rozhodl dle názoru NSS a nařídil povinnému subjektu ukončit svou nečinnost, avšak dopustil se procesních chyb
2011 – ÚS (soudce zpravodaj Ivana Janů) odmítl ústavní stížnost ČEZ pro nepřípustnost
2011 – NSS - rozhodnutí MS z roku 2010 bylo zrušeno kvůli procesním chybám
2011 – ČEZ poslal žadateli dopis představenstva, které odvolání žadatele z roku 2006 zamítlo. ČEZ trvá dál na tom, že není povinný subjekt dle 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
2012 – ÚS (soudce zpravodaj Vojen Güttler) odmítl ústavní stížnost ČEZ pro zjevnou neopodstatněnost
2015 – MS zrušil obě rozhodnutí povinného subjektu, ke kterým se žadatel v průběhu devíti let „dosoudil“ s tím, že jsou nepřezkoumatelná, a věc vrátil ČEZu k dalšímu řízení – vykonatelnost tohoto rozhodnutí však Ústavní soud ČR v roce 2016 odložil, takže zatím se řízení o poskytnutí informace nikam dál nepohnulo
2016 – NSS zamítl kasační stížnost ČEZu
Od dubna 2016 je věc „zaparkována“ u Ústavního soudu ĆR, který dnes odpoledne rozhodne ve věci samé nálezem.
2017 červenec - ÚS stížnosti ČEZu buď vyhoví, a nebo ji zamítne. Tentokrát má věc na starosti soudce zpravodaj Pavel Rychetský.
V minulosti prošel podobným procesem (tj. až k Ústavnímu soudu) třeba Dopravní podnik hlavního města Prahy. Po té, co u Ústavního soudu DPP prohrál, nabral zaměstnance a začal se věnovat vyřizování žádostí o informace po věcné stránce. Více v mém blogu.
Dopadne to nyní stejně?
Podle ustálené judikatury Nejvyššího správního soudu (NSS) není pochyb o tom, že společnost ČEZ naplňuje znaky veřejné instituce a je proto povinná poskytovat veřejnosti informace dle zákona o svobodném přístupu k informacím.
V praxi ovšem žadatel o informaci tahá za nepoměrně kratší konec provazu, a proto ani po jedenácti letech od podání žádosti o informace není jasno v této základní otázce. ČEZ se neustále brání tím, že NSS není dostatečným právním expertem a že její věc ještě neprošla Ústavním soudem. Tato námitka ČEZu by se po dnešním dni měla změnit.
K Ústavnímu soudu projednávaná věc dospěla již počtvrté. Tentokrát nebude ústavní stížnost odmítnuta bez projednání. Ústavní soud může ústavní stížnosti vyhovět a nebo ji zamítnout. Zároveň se Ústavní soud vysloví k návrhu ČEZ na zrušení části zákona o svobodném přístupu k informacím – ČEZ totiž navrhuje veřejné instituce ze zákona vyškrtnout.
ČEZ (stejně jako jiné povinné subjekty) přitom maximálně využívá všech možností, jak spor o informace co nejvíce natáhnout. Zatímco jeho odpovědi směrem k žadateli o informace jsou velmi kusé (často jen několik vět, ze kterých je patrné jen tolik, že se necítí být vázán zákonem o svobodném přístupu k informacím), jakmile dospěje věc k soudu, nabírá obrana společnosti na obrátkách. Běžné jsou podání čítající několik desítek stran, mnohdy doručené až den před nařízeným jednání soudu.
Po jedenácti letech je žadatel ve stejné pozici jako na začátku – nemá žádné informace, ani žádné rozhodnutí ČEZ, které by mohl případně napadnout žalobou….
Přehled dosavadního postupu společnosti ČEZ v projednávané kauze
2006 červenec –žádost o informace dle atomového zákona
2006 září – informace nepodáme kvůli obchodnímu tajemství (rozhodnutí 1. instance)
2006 Žadatel se odvolal s odkazem na zákon o svobodném přístupu k informacím
MS žalobu zamítl jako nepřípustnou, protože byl toho názoru, že ČEZ není osobou povinnou dle zákona o svobodném přístupu k informacím
2009 - NSS rozhodnutí MS zrušil a věc vrátil zpět MS
2009 – ÚS (soudce zpravodaj Vladimír Kůrka) odmítl ústavní stížnost ČEZ pro nepřípustnost
MS žalobu opět zamítl, protože žádost o informace byla podána podle atomového zákona a nikoli dle zákona o svobodném přístupu k informacím
2010 – NSS rozhodnutí MS zrušil a věc vrátil zpět MS s tím, že má být ukončena nečinnost ČEZu, který dosud nerozhodl o odvolání z roku 2006
2010 – MS rozhodl dle názoru NSS a nařídil povinnému subjektu ukončit svou nečinnost, avšak dopustil se procesních chyb
2011 – ÚS (soudce zpravodaj Ivana Janů) odmítl ústavní stížnost ČEZ pro nepřípustnost
2011 – NSS - rozhodnutí MS z roku 2010 bylo zrušeno kvůli procesním chybám
2011 – ČEZ poslal žadateli dopis představenstva, které odvolání žadatele z roku 2006 zamítlo. ČEZ trvá dál na tom, že není povinný subjekt dle 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
2012 – ÚS (soudce zpravodaj Vojen Güttler) odmítl ústavní stížnost ČEZ pro zjevnou neopodstatněnost
2015 – MS zrušil obě rozhodnutí povinného subjektu, ke kterým se žadatel v průběhu devíti let „dosoudil“ s tím, že jsou nepřezkoumatelná, a věc vrátil ČEZu k dalšímu řízení – vykonatelnost tohoto rozhodnutí však Ústavní soud ČR v roce 2016 odložil, takže zatím se řízení o poskytnutí informace nikam dál nepohnulo
2016 – NSS zamítl kasační stížnost ČEZu
Od dubna 2016 je věc „zaparkována“ u Ústavního soudu ĆR, který dnes odpoledne rozhodne ve věci samé nálezem.
2017 červenec - ÚS stížnosti ČEZu buď vyhoví, a nebo ji zamítne. Tentokrát má věc na starosti soudce zpravodaj Pavel Rychetský.
V minulosti prošel podobným procesem (tj. až k Ústavnímu soudu) třeba Dopravní podnik hlavního města Prahy. Po té, co u Ústavního soudu DPP prohrál, nabral zaměstnance a začal se věnovat vyřizování žádostí o informace po věcné stránce. Více v mém blogu.
Dopadne to nyní stejně?