Prezidenta Zemana jsem nevolila a nelíbí se mi, jak svůj mandát vykonává. Nicméně musím mu přiznat „lví podíl“ na masivní osvětě veřejnosti ohledně znění Ústavy ČR. Navázal tím na svého předchůdce Václava Klause, který se rovněž nesmazatelně zapsal do historie, když v roce 2013, na samém konci svého druhého a posledního mandátu, udělil rozsáhlou amnestii. Vzhledem k tomu, že i mandát současného prezidenta se pomalu chýlí ke konci, je třeba se ptát, zda nás nečeká další amnestie? Anebo bude stačit tentokrát jen abolice?

Jaké články Ústavy prezident Zeman a prezident Klaus „proslavil“?

Jmenování / odvolání premiéra a členů vlády

Podle článku 62 písmeno a) prezident jmenuje a odvolává předsedu a další členy vlády a přijímá jejich demisi. Zatímco premiéra si může prezident do jisté míry vybrat sám (podrobněji viz níže), u ostatních členů vlády je již vázán návrhem premiéra (článek 68 odst. 2 a odst. 5 Ústavy) a dost dobře nemůže odmítnout člena vlády jmenovat, natož odmítnout přijmout jeho demisi.

Přesto Zeman v roce 2017 nevyhověl návrhu premiéra Bohuslava Sobotky a neodvolal tehdejšího ministra financí Andreje Babiše; v létě 2019 zase Zeman dlouho a bezdůvodně odmítal odvolat ministra kultury z ČSSD Antonína Staňka (ten nejprve rezignoval a později jeho odvolání navrhl i tehdejší premiér Andrej Babiš). Na uvolněné místo pak Zeman odmítl jmenovat Michala Šmardu a vyhověl až dalšímu návrhu – do funkce později jmenoval Lubomíra Zaorálka. Kádrování ministrů se ostatně Zeman věnoval i v roce 2022, a je otázkou za co současná vláda vyměnila jmenování všech svých ministrů, když nakonec byla vláda jmenována tak, jak ji premiér Fiala navrhl.

Jmenování premiéra je jedna ze „základních“ pravomocí prezidenta, přesto by měl prezident vycházet z reality v poslanecké sněmovně a jmenovat takového premiéra / vládu, která má reálnou šanci na získání důvěry (čl. 68 odst. 3 a 4 Ústavy). Pokud ne samotnou Ústavu, tak minimálně ústavní zvyklost (tj. zvyklost jmenovat premiérem osobu, která má šanci sestavit vládu, která získá důvěru v poslanecké sněmovně), porušil Zeman i v případě jmenování vlády Jiřího Rusnoka v červnu 2013. Rusnokova vláda, přezdívaná rovněž „Zemanova vláda“, důvěru poslanecké sněmovny podle očekávání nikdy nezískala, zatímco uskupení tehdejší koalice v poslanecké sněmovně, které mělo reálnou šanci sestavit vládu a vládnout s důvěrou poslanecké sněmovny, takovou šanci od Zemana nedostalo. Více zde.

Abolice / Agradiace / Rehabilitace – jaký je v tom vlastně rozdíl?

Milost Prezidenta (pro jednoho) a bez kontrasignace vládou

Podle článku 62 písmeno g) Ústavy Prezident odpouští a zmírňuje tresty uložené soudem (agradiace) a zahlazuje odsouzení (rehabitace). Jedná se další základní pravomoc prezidenta, kterou vykonává bez kontrasignace předsedy vlády (pověřeného člena vlády). V tomto případě prezident vstupuje do hry až po pravomocném odsouzení soudem: v konkrétním jednom případě zasáhne a trest jedné konkrétní osobě zruší či zmírní.

Každý z prezidentů využíval institutu milosti dle své úvahy, a i jiní prezidenti byli za udělené milosti veřejností kritizováni. Poslední kauza udělení milosti pro „hlavního hajného“ Babáka na jaře 2022 vstoupí do historie zejména proto, že její udělení prezident odůvodnil tím, že soudy Babáka stejně odsoudily jen proto, že pracuje pro Zemana. Podle mého názoru, kdyby Babák manipuloval zakázky jinde, pak by možná trest dostal taky, ale milost určitě ne. Více zde.


Amnestie Prezidenta (pro vícero osob) s kontrasignací premiéra / pověřeného člena vlády

Podle článku 63 odst. 1 Ústavy písmeno k) je prezident oprávněn udělit tzv. amnestii. Amnestie se uděluje pro celou skupinu trestných činů či pro definovanou skupinu osob, nejedná se tedy o rozhodnutí v jedné konkrétní kauze.

Prezident tedy může (ale nemusí), zpravidla u příležitosti nějaké významné události (tradičně po svém zvolení, respektive v praxi ČR spíše až na konci svého druhého a poslední mandátu prezidenta, kdy již nehrozí, že by v důsledku tohoto činu nebyl zvolen podruhé prezidentem republiky…..), odpustit výkon celého, části nebo zbytku trestu (agraciace) nebo nařídit, aby se trestní stíhání nezahajovalo, a pokud bylo zahájeno, aby bylo zastaveno (abolice).

Amnestii lze jistě pojmout „humanitárně“ – například
- odpouštím zbytek výkonu trestu výkonu trestu odnětí svobody a nařizuji, aby se nezahajovalo trestní stíhání
- za určité trestné činy (vyjmenovat za trestné činy jaké ano, nebo za jaké ne)
- určitým osobám (například všem těhotným ženám, osobám starším 70 let, těžce nemocným osobám apod).

V případě „chytře“ vyjmenovaných trestných činů lze amnestií zacílit i na poměrně úzké skupiny stíhaných osob, jak se to povedlo prezidentu Václavu Klausovi v roce 2013. Amnestie byla veřejností kritizována, nicméně vzhledem ke kontrasignaci tehdejšího předsedy vlády Petra Nečase byla amnestie realizována v celém svém rozsahu. Více zde.

Abolice prezidenta (pro jednoho) s kontrasignací premiéra / pověřeného člena vlády

Podle článku 63 odst. 1 písmeno j) Ústavy má prezident republiky právo nařídit, aby se trestní řízení nezahajovalo a bylo-li zahájeno, aby se v něm nepokračovalo. Jedná se o tzv. Abolici, což znamená, že prezident republiky, který se dozví o spáchání trestného činu konkrétní osobou, nařídí, aby se trestní stíhání v tomto jednom případě nezahajovalo nebo – pokud již bylo trestní stíhání zahájeno – nařídí, aby se v tomto konkrétním trestním stíhání (ať už se nachází v jakékoli fázi) nepokračovalo.

Abolice je ve srovnání s agraciací (odpuštění trestu) a rehabilitací (zahlazení odsouzení) intervencí nejširší, zasahuje se jak do pravomoci policejního orgánu, tak státního zastupitelství i soudu. Vzhledem k politické realitě České republiky můžeme podstatný rozdíl mezi dvěma instituty vysvětlit také tak, že k abolici prezident republiky přistoupí také tehdy, je-li zřejmé, že do konce jeho mandátu nedojde k pravomocnému rozhodnutí soudu o vině a trestu, a tedy z tohoto důvodu nelze udělit milost, ve které není prezident nijak omezen.

Jediný podstatný rozdíl je tedy v tom, že zatímco milost prezidenta podléhá pouze kritice veřejnosti, abolice podléhá kontrasignaci.

Můžeme se však spolehnout na to, že před koncem mandátu Miloše Zemana nebude vydána a kontrasignována abolice například pro bývalého premiéra Andreje Babiše?

Prakticky téhož efektu se samozřejmě dá (po vzoru Václava Klause) dosáhnout i „dobře“ formulovanou amnestií…