Česko si povídá 2022 aneb jaké to bylo
Ač jsme se s mým vylosovaným komunikačním partnerem ve většině odpovědí na položené otázky míjeli, hned během prvního e-mailového kontaktu jsme se okamžitě shodli na tom, že víkend chceme trávit se svými blízkými. Na místo doporučeného nadcházejícího víkendu jsme se tedy sešli již dnes. A byl z toho velice příjemný dvouhodinový oběd.
Reklama na akci „Česko si povídá“ na mě vykoukla někdy v květnu na FB HATE FREE CULTURE. Odpověděla jsem ano / ne na devět (ne zcela jednoznačných) otázek (viz níže) a čekala, co bude dál. Po nějakém čase mi přišla informace, že mi software vybral jako komunikačního partnera o pět let staršího chlapíka z Prahy, který na šest z devíti otázek odpověděl odlišně. A že pokud máme i nadále zájem, můžeme se prostřednictvím e-mailu domluvit na schůzce. A sejít o víkendu 18—19. června na kafe (nebo na pivo) a naše rozdílné názory probrat.
Když jsem si porovnávala naše odpovědi, očekávala jsem xenofoba, co se bojí muslimů a cigánů a vůbec jakýchkoli odlišností (děti s postižením mezi ty „normální“ raději nebrat). Zřejmě vydělává dost peněz (a proto nechce progresivní daň), avšak přesto je ochoten platit pár procent ze svých příjmů na opatření proti klimatické změně. Poslední poznatek mě potěšil, neboť signalizoval někoho, kdo nad klimatem přemýšlí. A jestliže přemýšlí nad klimatem, přemýšlí i nad jinými věcmi, a pak zřejmě nebudu trávit čas s úplným hlupákem.
Můj odhad se vyplnil. V domluvený čas seděl u stolku v restauraci Červený Jelen příjemný kultivovaný chlapík. Krátce jsme se představili, objednali si oběd a pivo a začali probírat jednotlivé otázky.
Ukázalo se, že u některých otázek se ve skutečnosti zase až tolik nerozcházíme. Protože co je to „vyšší příjem“ a „vyšší daně“? Pokud by stát zajistil funkční služby (jako třeba ve Norsku atp.), byl by vlastně ochoten platit i vyšší daně (což mě vlastně nepřekvapilo, když je ochoten platit extra za opatření proti klimatické krizi). Já naopak extra „klimatické daně“ už platit nechci (myslím, že daní platím už dost), ale vyšší daně pro bohatší mi v zásadě nevadí (a z těch vybraných daní ať se dělají opatření i proti změně klimatu).
Další témata rovněž byla hodně ovlivněna naší osobní zkušeností. Ať už s očkováním proti COVIDU (proč by se měli povinně očkovat zdraví jedinci, ať si každý rozhodne o svém zdraví sám…. ano, to je sice pravda, ale neočkovaní ohrožují nás všechny ani ne tak nemocí samotnou, jako zejména zastavením fungování celé společnosti a důsledky nás budou trápit ještě další roky), nebo s inkluzí („jiné“ děti zdržují ty chytré a nadané a zbytečně ztěžují práci učitelům versus cílem vzdělávání nemá být jednoduchá práce pro učitele a další pracovníky ve školství a „postižené“ děti jsou pro ty „normální“ i přínosem, obohacení je vzájemné a konkrétně já třeba stojím o to, aby se můj syn ve škole naučil nejen číst a počítat, ale i chápat odlišnosti a komunikovat s těmi, co neměli v životě tolik štěstí jako on).
Přesně podle mého očekávání nás nejvíce rozdělovala témata tzv. cikánská a muslimská. Vzájemně jsme si proto vyprávěli různé příběhy, které formovaly naše názory. Moje roky cestování po zemích třetího světa (často i muslimských) logicky zanechaly v mém srdci řadu vzpomínek na muslimy vlídné, pohostinné a „normální“ a nic na tom nemůže změnit ani 11. září 2001. A šátek na hlavě mě nijak neuráží ani neobtěžuje ani tady v Čechách – pro mě za mě, ať si ho nosí klidně i zdravotní sestra v nemocnici.
Mého oponenta zase formovaly zkušenosti (byť zprostředkované) z oblasti čerpání sociálních dávek – cikáni v tom prostě dle jeho názoru „umí chodit“ a vyběhají si to správné „lejstro“ spíše než majoritní obyvatelstvo, protože prostě a jednoduše v systému sociálních dávek se vyznají. Na rozdíl od nás obou, takže v tomto ohledu byla debata v zásadě dost krátká.
Co říci na závěr? Do projektu „Česko si povídá“ se nyní v červnu 2022 již zapojit nemůžete. Ale zkuste si nad stejnými či jinými otázkami promluvit u oběda třeba s kolegy z práce. I tam zpravidla narazíte na odlišnosti, které pramení z jiných životních zkušeností.
Nemusíme spolu ve všem souhlasit, a přesto spolu můžeme vycházet.
Otázky HATE FREE CULTURE – červen 2022
Odlišné názory (má odpověď je v závorce):
1. Měli by lidé s vyššími příjmy platit vyšší daně? (Ano)
2. Mají se děti s postižením učit ve stejné třídě s ostatními dětmi? (Ano)
3. Mělo by být očkování proti Covid-19 povinné? (Ano)
4. Myslíte si, že Romové jsou zvýhodňováni v českém systému sociálních dávek? (Ne)
5. Byli byste ochotni věnovat pár procent svých příjmů na opatření proti klimatické krizi? (Ne)
6. Měly by se v Česku zakázat mešity? (Ne)
Shodné názory:
7. Kdyby se dnes opakovalo referendum, hlasovali byste pro vstup ČR do EU? (Ano)
8. Měli bychom se místo Západu orientovat spíš na budování silné středoevropské identity (Visegrádská čtyřka)? (Ne)
9. Mají děti z chudších a z bohatých rodin stejné šance na vzdělání a pracovní uplatnění? (Ne)
Reklama na akci „Česko si povídá“ na mě vykoukla někdy v květnu na FB HATE FREE CULTURE. Odpověděla jsem ano / ne na devět (ne zcela jednoznačných) otázek (viz níže) a čekala, co bude dál. Po nějakém čase mi přišla informace, že mi software vybral jako komunikačního partnera o pět let staršího chlapíka z Prahy, který na šest z devíti otázek odpověděl odlišně. A že pokud máme i nadále zájem, můžeme se prostřednictvím e-mailu domluvit na schůzce. A sejít o víkendu 18—19. června na kafe (nebo na pivo) a naše rozdílné názory probrat.
Když jsem si porovnávala naše odpovědi, očekávala jsem xenofoba, co se bojí muslimů a cigánů a vůbec jakýchkoli odlišností (děti s postižením mezi ty „normální“ raději nebrat). Zřejmě vydělává dost peněz (a proto nechce progresivní daň), avšak přesto je ochoten platit pár procent ze svých příjmů na opatření proti klimatické změně. Poslední poznatek mě potěšil, neboť signalizoval někoho, kdo nad klimatem přemýšlí. A jestliže přemýšlí nad klimatem, přemýšlí i nad jinými věcmi, a pak zřejmě nebudu trávit čas s úplným hlupákem.
Můj odhad se vyplnil. V domluvený čas seděl u stolku v restauraci Červený Jelen příjemný kultivovaný chlapík. Krátce jsme se představili, objednali si oběd a pivo a začali probírat jednotlivé otázky.
Ukázalo se, že u některých otázek se ve skutečnosti zase až tolik nerozcházíme. Protože co je to „vyšší příjem“ a „vyšší daně“? Pokud by stát zajistil funkční služby (jako třeba ve Norsku atp.), byl by vlastně ochoten platit i vyšší daně (což mě vlastně nepřekvapilo, když je ochoten platit extra za opatření proti klimatické krizi). Já naopak extra „klimatické daně“ už platit nechci (myslím, že daní platím už dost), ale vyšší daně pro bohatší mi v zásadě nevadí (a z těch vybraných daní ať se dělají opatření i proti změně klimatu).
Další témata rovněž byla hodně ovlivněna naší osobní zkušeností. Ať už s očkováním proti COVIDU (proč by se měli povinně očkovat zdraví jedinci, ať si každý rozhodne o svém zdraví sám…. ano, to je sice pravda, ale neočkovaní ohrožují nás všechny ani ne tak nemocí samotnou, jako zejména zastavením fungování celé společnosti a důsledky nás budou trápit ještě další roky), nebo s inkluzí („jiné“ děti zdržují ty chytré a nadané a zbytečně ztěžují práci učitelům versus cílem vzdělávání nemá být jednoduchá práce pro učitele a další pracovníky ve školství a „postižené“ děti jsou pro ty „normální“ i přínosem, obohacení je vzájemné a konkrétně já třeba stojím o to, aby se můj syn ve škole naučil nejen číst a počítat, ale i chápat odlišnosti a komunikovat s těmi, co neměli v životě tolik štěstí jako on).
Přesně podle mého očekávání nás nejvíce rozdělovala témata tzv. cikánská a muslimská. Vzájemně jsme si proto vyprávěli různé příběhy, které formovaly naše názory. Moje roky cestování po zemích třetího světa (často i muslimských) logicky zanechaly v mém srdci řadu vzpomínek na muslimy vlídné, pohostinné a „normální“ a nic na tom nemůže změnit ani 11. září 2001. A šátek na hlavě mě nijak neuráží ani neobtěžuje ani tady v Čechách – pro mě za mě, ať si ho nosí klidně i zdravotní sestra v nemocnici.
Mého oponenta zase formovaly zkušenosti (byť zprostředkované) z oblasti čerpání sociálních dávek – cikáni v tom prostě dle jeho názoru „umí chodit“ a vyběhají si to správné „lejstro“ spíše než majoritní obyvatelstvo, protože prostě a jednoduše v systému sociálních dávek se vyznají. Na rozdíl od nás obou, takže v tomto ohledu byla debata v zásadě dost krátká.
Co říci na závěr? Do projektu „Česko si povídá“ se nyní v červnu 2022 již zapojit nemůžete. Ale zkuste si nad stejnými či jinými otázkami promluvit u oběda třeba s kolegy z práce. I tam zpravidla narazíte na odlišnosti, které pramení z jiných životních zkušeností.
Nemusíme spolu ve všem souhlasit, a přesto spolu můžeme vycházet.
Otázky HATE FREE CULTURE – červen 2022
Odlišné názory (má odpověď je v závorce):
1. Měli by lidé s vyššími příjmy platit vyšší daně? (Ano)
2. Mají se děti s postižením učit ve stejné třídě s ostatními dětmi? (Ano)
3. Mělo by být očkování proti Covid-19 povinné? (Ano)
4. Myslíte si, že Romové jsou zvýhodňováni v českém systému sociálních dávek? (Ne)
5. Byli byste ochotni věnovat pár procent svých příjmů na opatření proti klimatické krizi? (Ne)
6. Měly by se v Česku zakázat mešity? (Ne)
Shodné názory:
7. Kdyby se dnes opakovalo referendum, hlasovali byste pro vstup ČR do EU? (Ano)
8. Měli bychom se místo Západu orientovat spíš na budování silné středoevropské identity (Visegrádská čtyřka)? (Ne)
9. Mají děti z chudších a z bohatých rodin stejné šance na vzdělání a pracovní uplatnění? (Ne)