Celkem mimo naprostou pozornost médií a veřejnosti jsme prožili sobotu 25. června 2022 poprvé jako nový památný den ČR „Den odchodu okupačních vojsk“. Za pozornost nestál ani přesto, že sovětská či dnes ruská vojska zase okupují území svého souseda bez vyhlášení války. Jednou je to bratrská pomoc, podruhé zvláštní vojenská operace.


Aspoň že v tom prvním případě si můžeme připomínat odchod takových vojsk. Bez zpochybňování výběru bych se chtěl zastavit u volby toho pravého dne, kde se zvažovalo několik variant. Faktický odjezd vojenských jednotek byl ukončen 21. června 1991. Toto datum by se tak vztahovalo doslova a do písmene k názvu významného dne. Závěrečný protokol o odsunu byl podepsán a datován 25. června 1991. Uvádí se v něm, že „Dnem podpisu tohoto protokolu končí pobyt všech sovětských vojsk na území ČSFR“. Toto byl tedy skutečný symbolický závěr odsunu ale i sovětské dlouholeté vojenské přítomnosti. Ovšem stále šlo logicky podle textu protokolu o poslední den pobytu sovětských vojsk na čs. území.
Následujícího dne 26. června 1991 je datován rozkaz prezidenta ČSFR Václava Havla č. 21 „Rozkaz k odchodu sovětských vojsk z území ČSFR“. Vrchní velitel v rozkaze zdůraznil obnovu suverenity a vlastní odpovědnosti za nově nabytou svobodu. Tedy 26. červen je prvním svobodným dnem.
Odlet posledního velitele Střední skupiny sovětských vojsk generálporučíka Eduarda Vorobjova 27. června 1991 byl spíš jen organizačním momentem a mohl se odehrát kdykoliv. Byť šlo o toho symbolického posledního vojáka.
A konečně datum 30. června bylo původně na jaře 1990 stanoveno jako hranice dokončení třetí a poslední etapy odsunu sovětských vojsk. Ve skutečnosti ale v ten den již byl odsun ukončen. Pravda ovšem je, že v neděli 30. června 1991 se rozezněly zvony a sirény na celém území na oslavu odchodu sovětských vojsk a staly se tak symbolickou tečkou. Ale týž den se slaví i Den ozbrojených sil armády ČR (přísaha legionářů v Darney v roce 1918), takže by do jisté míry došlo ke kumulaci slavných dní.
A potom, co znamenal pobyt sovětských vojsk v některých měřitelných údajích? Za období od 21. srpna 1968 do 21. června 1991 zahynulo v souvislosti s vojenskou intervencí pěti armád Varšavské smlouvy a následným pobytem sovětských vojsk v Československu podle posledních závěrů výzkumů 425 lidí. Určit počet zraněných je složitější, protože chybějí souhrnné podklady za celé období. Doloženo je 345 těžce zraněných za období 21. srpna – 17. prosince 1968. Odhad za 1968-1989 je cca 2000 těžce zraněných. Počet lehce zraněných není znám vůbec a nelze jej zrekonstruovat a ani odhadnout.
Podle podkladu projednaného vládou ČSFR 8. 5. 1991 činil tehdy odhad škod za celou dobu dislokace sovětských vojsk na zdraví a majetku občanů, na propůjčených objektech, na komunikacích pro přesuny pásové techniky, na lesních porostech a zemědělské půdě, ceně za hydrogeologický průzkum a sanace ekologických škod, hodnotě oprav historických památek, nákladech na účelovou výstavbu objektů pro Sovětskou armádu, za nezaplacené faktury sovětských útvarů, a za náhrady škod na majetku a zdraví celkem 14,8 miliard korun. Do částky nebyly zahrnuty například škody na státním i soukromém majetku a na zdraví z období 21. srpna - 18. října 1968, vyčíslené v roce 1968 na hodnotu 1,408 miliardy korun. Dosud nikdy se ale nehovořilo o rovněž nezapočítané ztrátě vyplývající z nevýhodného kurzu koruny vůči tzv. převoditelnému rublu, používaného k zúčtováním spojeným s pobytem sovětských vojsk (dodávky zboží, energií a služeb). Podle zprávy ministerstva financí z roku 1988 tato ztráta dosahovala v té době asi 600 milionů korun ročně, což by činilo za celé období minimálně dalších 10 miliard korun. Střízlivý odhad vyčíslitelných škod by činil za celé období minimálně 25 miliard tehdejších korun československých.
Tak alespoň historickou lekci bychom si měli odnést, stála nás přece hodně.