Ještě na okraj zatím posledního soudního výroku ve věci žaloby Andreje Babiše na evidenci v registru svazků Státní bezpečnosti: Poslední výrok soudu v Bratislavě 14. června 2022 pouze odmítl, že by žalovanou stranou měl být slovenský Ústav pamäti národa.

To je rozhodnutí bezpochyby správné, protože ústav je jen správcem dokumentace Státní bezpečnosti. Původcem byla Státní bezpečnost, jejímž právním nástupcem na Slovensku je tamní Ministerstvo vnitra. Napadá mě, že by právním nástupcem mohla být i Slovenská informační služba jako kontrarozvědka. Nebo že by Andrej Babiš mohl žalovat příslušníky StB, kteří jsou podepsaní v dochovaných dokumentech o získání agenta „Bureše“, a tedy byli logicky původci sporné evidence. Vznikla by jistě zajímavá situace, kdy by A. Babiš žaloval muže, kteří v minulosti v jeho prospěch svědčili. V tom případě by se měli bránit, že evidence a spolupráce byla skutečná. Pak by ale logicky usvědčovali sami sebe z křivého svědectví u soudu….
V této souvislosti jsem si uvědomil, že mnoho lidí možná neví o publikované analýze dochovaných písemností Státní bezpečnosti se vztahem ke svému spolupracovníkovi krycí jméno „Bureš“, registrační číslo 25085. V loňském roce vyšla ročenka Česko-slovenské komise historikům v níž byl zveřejněn i text historika Jerguše Sivoše (před několika týdny byl zvolen předsedou správní rady slovenského Ústavu paměti národa). V článku je popsáno jedenáct (!) různých dokumentů a souborů dokumentů StB, v nichž je opakovaně a nezávisle na sobě doložena existence a činnost agenta „Bureše“ ztotožnitelného s A. Babišem. V řadě těchto dokumentů procházejí i jména příslušníků StB Hakáče a Šumana, kteří u soudu tvrdili, že žádná spolupráce taková nebyla… Zmíněná práce je přístupná na internetu, a to na tomto odkaze: http://www.cskh.sk/news/rocenka-1-2021/
Činnost agenta „Bureše“ nebyla snad mimořádně závažná. Ovšem některé poznatky jím předané byly postoupeny na Hlavní správu kontrarozvědky StB, či vedly StB k založení tzv. spisu prověřované osoby anebo ke zpravodajské prověrce čs. státního příslušníka…. Takže zas tak marginální ta spolupráce nebyla. Agent „Bureš“ byl ale součástí systému jako ostatní tajní spolupracovníci, pomáhal jej svým dílem udržovat a na druhou stranu z něj i těžil. Od té doby uplynula řada desetiletí. Třeba přijde doba, kdy se na staré hříchy bude hledět shovívavěji. Na co by však v žádném případě neměla být brána mírná měřítka je trvalá a očividná lež. V této kauze jde o politika, vykonávajícího veřejný úřad a aspirujícího na nejvyšší funkce. Uvedený článek v česko-slovenské historické ročence podle mého názoru přesvědčivě prokazuje, že evidence agenta „Bureše“ nemůže být falzifikátem či omylem. Žádný soud ani v budoucnu nemůže tyto důkazy pominout a A. Babiš nebude z evidence agenta Státní bezpečnosti nikdy očištěn. Jiný výrok by byl v rozporu s historickou pravdou.