GMO jako DDT? Omyl může způsobit katastrofu
V pátek jsem moderoval velmi slušně obsazený seminář, pod záštitou poslankyně Olgy Havlové (VV), který se věnoval problematice geneticky modifikovaných potravin.
Sešli se na něm v neobvykle velkém počtu odpůrci i zastánci GMO. Například Mgr. Margit Slimáková, specialistka na výživu a zdravotní prevenci, Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D. z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky v Praze, profesor RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc. z katedry fyziologie rostlin PřF UK v Praze a mnoho dalších odborníků včetně zástupců Ministerstva zemědělství nebo ambasády Spojených států.
Byla to skvělá příležitost porovnat řadu protichůdných argumentů a názorů. Počínaje těmi, že GMO mohou být biologickou časovanou bombou až po obhajobu praktik genetické modifikace. Co si z toho vybrat? Mne osobně na šíření geneticky modifikovaných potravin děsí, že nejsou dostatečně validní dlouhodobé studie o jejich vlivu na lidské zdraví. Historie ukazuje jaké chyby udělal svět používáním insekticidu DDT bez dostatečných informacích o jeho účincích, když dopustil kontaminaci životního prostředí polychromovanými bifenyly.
Právě DDT, o němž na semináři hovořila Slimáková, se v padesátých letech s klidem používalo i na dezinfekci kuchyní hubení dětských vší, malárii, tyfus. Dnes víme, že mimo jiné negativní účinky je DDT přímo genotoxické, neboli může způsobovat nepřirozené mutace a růst nádorů.
V současnosti se GMO potraviny sice u nás neprodávají ve velkém, v regálech obchodů se dá najít několik značek rostlinných olejů vyrobených z geneticky modifikované sóji, ale potravinová nesoběstačnost EU už teď způsobuje, že se sem dováží obrovské množství geneticky modifikovaných krmiv z Ameriky a Asie pro hospodářská zvířata.
U GMO nemusí podle jeho odpůrců stačit ani mnohaleté výzkumy účinků na lidský organismus jako důkaz, že nejsou zdraví škodlivé. Všechny Evropské státy podle principu předběžné opatrnosti pěstování geneticky modifikovaných plodin zakázaly. Kromě čtyř: Španělska, Portugalska, České republiky a Rumunska. To se dokonce řadě příslušníků jiných států líbí, protože dlouhodobý pokus jestli jsou geneticky modifikované potraviny zdraví škodlivé, nebude prováděn na nich, ale na příslušnících těchto čtyř států. Mně osobně se naopak nelíbí to, že onen kýžený pokus zatím může být prováděn na našich občanech. Vraťme se znovu k termínu předběžná opatrnost. Drtivá většina evropských států podle něj koná. Má být náš stát výjimkou? GMO potraviny budou samozřejmě velké téma v Evropské unii i v příštích letech. Podle mého názoru je třeba prosazovat rezervovaný přístupu k jejich pěstování v této zemi a jednotnou legislativu týkající se pěstování geneticky modifikovaných potravin v Evropě, protože včely jak známo nerespektují hranice.
Sešli se na něm v neobvykle velkém počtu odpůrci i zastánci GMO. Například Mgr. Margit Slimáková, specialistka na výživu a zdravotní prevenci, Mgr. Tomáš Moravec, Ph.D. z Ústavu experimentální botaniky Akademie věd České republiky v Praze, profesor RNDr. Zdeněk Opatrný, CSc. z katedry fyziologie rostlin PřF UK v Praze a mnoho dalších odborníků včetně zástupců Ministerstva zemědělství nebo ambasády Spojených států.
Byla to skvělá příležitost porovnat řadu protichůdných argumentů a názorů. Počínaje těmi, že GMO mohou být biologickou časovanou bombou až po obhajobu praktik genetické modifikace. Co si z toho vybrat? Mne osobně na šíření geneticky modifikovaných potravin děsí, že nejsou dostatečně validní dlouhodobé studie o jejich vlivu na lidské zdraví. Historie ukazuje jaké chyby udělal svět používáním insekticidu DDT bez dostatečných informacích o jeho účincích, když dopustil kontaminaci životního prostředí polychromovanými bifenyly.
Právě DDT, o němž na semináři hovořila Slimáková, se v padesátých letech s klidem používalo i na dezinfekci kuchyní hubení dětských vší, malárii, tyfus. Dnes víme, že mimo jiné negativní účinky je DDT přímo genotoxické, neboli může způsobovat nepřirozené mutace a růst nádorů.
V současnosti se GMO potraviny sice u nás neprodávají ve velkém, v regálech obchodů se dá najít několik značek rostlinných olejů vyrobených z geneticky modifikované sóji, ale potravinová nesoběstačnost EU už teď způsobuje, že se sem dováží obrovské množství geneticky modifikovaných krmiv z Ameriky a Asie pro hospodářská zvířata.
U GMO nemusí podle jeho odpůrců stačit ani mnohaleté výzkumy účinků na lidský organismus jako důkaz, že nejsou zdraví škodlivé. Všechny Evropské státy podle principu předběžné opatrnosti pěstování geneticky modifikovaných plodin zakázaly. Kromě čtyř: Španělska, Portugalska, České republiky a Rumunska. To se dokonce řadě příslušníků jiných států líbí, protože dlouhodobý pokus jestli jsou geneticky modifikované potraviny zdraví škodlivé, nebude prováděn na nich, ale na příslušnících těchto čtyř států. Mně osobně se naopak nelíbí to, že onen kýžený pokus zatím může být prováděn na našich občanech. Vraťme se znovu k termínu předběžná opatrnost. Drtivá většina evropských států podle něj koná. Má být náš stát výjimkou? GMO potraviny budou samozřejmě velké téma v Evropské unii i v příštích letech. Podle mého názoru je třeba prosazovat rezervovaný přístupu k jejich pěstování v této zemi a jednotnou legislativu týkající se pěstování geneticky modifikovaných potravin v Evropě, protože včely jak známo nerespektují hranice.