Na dnešní zasedání Rady hospodářské a sociální dohody ČR jsem měl původně vyčleněné celé dopoledne. Na programu jednání měl být jediný, o to však důležitější bod: novela zákona o zaměstnanosti, jejíž součástí je i připravovaný projekt Zelených karet. Nakonec jsem byl zpět v kanceláři po necelé půl hodině. K nečekanému zkrácení došlo po odchodu odborářů z jednacího sálu, kteří tak učinili po úvodním vystoupení premiéra Topolánka.
Málokdy vyvolá zahraniční návštěva českých vládních představitelů takovou pozornost našich médií jako poslední premiérova cesta do USA. Vzhledem k hlavním tématům, o kterých odjížděla vládní delegace do Washingtonu jednat, se to však dalo očekávat. Zprávám tak dominovaly informace týkající se jednání o bezvízovém styku se Spojenými státy, diskuse o protiraketové obraně a premiérovo vyznamenání bratrů Mašínových.
Kromě těchto bodů měla ale delegace na programu i jiná jednání, o kterých česká média téměř neinformovala. O to větší význam ale měla tato jednání pro vyznění celé návštěvy a image České republiky v USA.
Prvním z nich bylo setkání s představiteli kubánské opozice a dalšími zástupci disentu z totalitních zemí. Vzhledem k situaci na Kubě je toto téma v USA velmi aktuální a v domácích médiích je mu věnována značná pozornost. České republice se navíc v posledních letech podařilo si ve Washingtonu vybudovat pozici země, která se otázce lidských práv na Kubě i jinde ve světě intenzivně věnuje. Získat takovouto pověst, v zemi kde si zahraniční prezidenti a premiéři podávají dveře téměř každý den, je důležité. Naší zemi to přináší jistou specifičnost a pozici respektovaného a poměrně důležitého hráče v oblasti, která je pro USA tradičně velmi významná.
Neméně důležité bylo i setkání české delegace se zástupci Czech Caucus in the U.S. Congress. Jedná se o sdružení kongresmanů z obou komor amerického Kongresu, demokratů i republikánů, které spojuje chuť pomáhat České republice při prosazování jejích zájmů v USA. Motivace podílet se na práci tohoto sdružení bývá různá, od českých kořenů jednotlivých kongresmanů, přes početné zástupce Čechoameričanů v jejich volebních okrscích, až po obyčejný zájem o dění ve střední Evropě a chuť napomáhat rozvoji amerických vztahů s touto částí světa. Ať už je ale jejich motivace jakákoli, jedná se o vlivné politiky jako například Josepha Liebermana nebo George V. Voinoviche, kteří mohou významně přispět k prosazování našich zájmů v americké legislativě a je dobře, že si čeští politikové během svých návštěv USA najdou čas na setkání s nimi.
Vzhledem k významu ostatních bodů v programu návštěvy je celkem pochopitelné, že se oběma událostem dostalo v našich médiích tak malé pozornosti. Je to ale trochu škoda, neboť pro vnímání naší země v USA a budoucnost česko-amerických vztahů měly velký význam.