Povodně byly, jsou a budou ve střední Evropě běžným jevem. V některých obdobích jsou častější a silnější, jindy se vyskytují pouze výjimečně. Velká část české krajiny byla v historii modelována vodou, byla utvářena i povodněmi. Od doby, kdy se člověk v české kotlině začal živit jako zemědělec, můžeme vidět neustálý boj člověka s krajinou. Člověk se snaží změnit krajinu k obrazu svému. Voda je však živel, který se nedá jen tak spoutat. Pro vodu platí totéž co pro oheň – dobrý sluha, ale zlý pán.
V souvislosti s extrémními projevy počasí často slýcháváme – počasí se zbláznilo, to tady nikdy nebylo, člověk si za to může sám, apod. V posledních letech se přidává další zaklínadlo – změna klimatu. Pokud si však připustíme, že povodně k české kotlině patří, nemůžeme každou jednotlivou povodeň považovat za „důkaz“ globální změny klimatu. Letmým pohledem do povodňových statistik zjistíme, že v průběhu 20. století se významné povodně téměř nevyskytovaly. Teprve po roce 1995 se větší povodně vyskytují téměř každoročně. V letech 1997, 2002 a 2006 jsou postižena velká povodí v celém svém rozsahu. V letech 1996, 1998 a nyní v roce 2009 jsou extrémní povodní postižené izolované oblasti, avšak s nebývalou silou a rychlým nástupem. Takovýto sled povodňových událostí (a to jsem vybral jen ty největší) již do souvislosti se změnou klimatu lze dávat. Zvýšení globální teploty o známých 0,74°C/100 let, popřípadě zvýšení evropské teploty o 1,2°C/100 let jsou hodnoty nezanedbatelné (je třeba si uvědomit, že se jedná o změny dlouhodobých průměrů) a někde se projevit musí. Například v extrémních projevech počasí – jsou častější a intenzívnější.
Jsem zvyklý na ledacos, ale čeho je moc, toho je příliš. Blesk 24. června 2009 napsal: „Celkový úhrn srážek na celém území České republiky se během noci na úterý vyšplhal na 405 mm,“ řekla Blesku meteoroložka Dagmar Honsová. Zdráhám se uvěřit, že něco takového mohl z úst vypustit kdokoliv alespoň trošku inteligentní. Je to takový blábol, že nejsem ani ochoten pátrat, zda původcem je slečna Honsová nebo Blesk. Jeden z nich by se měl proti něčemu tak hloupému důrazně ohradit.
Před časem vyzval pan Stejskal zdejší „blogery“ k zamyšlení se nad dovolenou – kam a proč (volně parafrázuji). Týden a kousek jsem dění na zdejším „blogpískovišti“ nesledoval, doufám tedy, že je výzva stále platná.