Země je nejblíže Slunci a je zima (?)

Zajímavý dotaz jsem dnes ráno odpovídal v rámci svých klimatologických aktivit. Tázající chtěl vysvětlit proč je u nás zima, když je Země nejblíže Slunci a ptal se, zda lze srovnat teploty na jižní a severní polokouli ve stejných sezónách a na protilehlých místech zemského globu.

Odpověď je zdánlivě jednoduchá, ale ve svých souvislostech hodně komplikovaná. Nejprve zůstaňme, pro jednoduchost, na horní hranici atmosféry, kde známe hodnoty tzv. solární konstanty. Ta nám popisuje intensitu slunečního záření dopadajícího na horní hranici atmosféry, ale při střední vzdálenosti Země od Slunce. Její hodnota je stanovena na 1367 W/m2, dnes je měřená z družic s vysokou přesností a je známo, že se pohybuje od 1365 do 1367 W/m2. Skutečné množství sluneční energie v průběhu roku kolísá v závislosti na vzdálenosti Země od Slunce (a tedy je nejvyšší je-li Země v perihéliu, tzv. přísluní a nejnižší v aféliu). Rozdíl těchto dvou vzdáleností je cca 5 mil. km, což se zdá být hodně, ale jsou to cca jen 3% celkové vzdálenosti. V této nejbližší vzdálenosti se Země nachází cca 2 týdny po zimním slunovratu (a tedy začátkem ledna), kdy se na severní polokouli rozbíhá, a někdy i vrcholí, zima. Je tedy vidět, že na přízemní teploty a jejich rozložení v čase (v průběhu roku) a prostoru (u zemského povrchu) mají podstatně výraznější vliv jiné okolnosti než vzdálenost od Slunce a množství energie dopadající na horní hranici atmosféry. Je jich několik (a určitě na některé zapomenu):

Více »