Pařížská klimatická konference plnila po dobu svého konání média a sociální sítě. Zpravodajství, komentáře, rozhovory, protesty, diskuse. Na programu COP21 UNFCCC (21. konference smluvních stran Rámcové úmluvy OSN o klimatu) byly stovky doprovodných konferencí, národních, regionálních, průmyslových, vzdělávacích i akademických prezentací. Hlavně však šlo o dokončení a odsouhlasení dohody o snižování emisí skleníkových plynů. Tato dohoda je dnes nazývána Pařížskou dohodou. Nebyla napsána v Paříži, ale vznikala několik let a ve verzi předložené delegátům se intenzivně projednávala měsíce před Paříží. Je symptomatické, že hlavně Ti, co jakékoliv snižování emisí skleníkových plynů odmítají, protestují proti velikosti a zbytečnosti této konference, která stojí peníze a delegáti svou dopravou na ni zvyšují svou uhlíkovou stopu. Nad podobnými protesty vždy jen kroutím hlavou a hledám slovíčka, která by to slušně ohodnotila.
Další velká klimatická konference skončila. Na rozdíl od několika předcházejících (Kodaň, Doha, Varšava) přinesla dohodu, o které se bude ještě dlouho mluvit. Dohodu, která snad nemá ambice být hned příští týden zapomenuta. Ale zároveň dohodu, která nepřináší nic zcela zásadního, ani zcela přelomového. Jak několikrát uvedl přímo z jednání ministr Brabec „je to maximum možného“.
Považuji za vhodné dát před podrobným hodnocením na stůl několik citací z dohody přijaté 12. prosince 2015 večer v Paříži. Rád bych tím zabránil mnoha odvážným internetovým diskutujícím, aby diskutovali a přitom nevěděli o čem.