Změna klimatu ovlivňuje život člověka způsobem, který nemá v jeho historii obdoby.
Změnu klimatu popisuje fyzika a hodně zjednodušeně ji lze omezit na dva jevy.


1. Skleníkový efekt je vlastnost radiačně aktivních plynů. V zemské atmosféře jde o vodní páru, oxid uhličitý, metan, ozón, oxid dusný a další. Tyto plyny část záření pohlcují a získanou energii vyzařují všemi směry. Tedy i zpět k zemskému povrchu. Množství některých skleníkových plynů člověk svým chováním zvyšuje. Zaprvé spalováním fosilních paliv (uhlí, ropa, plyn) a za druhé nabouráním přirozeného uhlíkového cyklu (např. odlesněním).

2. Albedo je schopnost povrchů odrážet elektromagnetické (a tedy i sluneční) záření. Z přirozených povrchů na Zemi má čerstvý sníh vysoké albedo (až 90 %) a vodní plocha nízké albedo (jen asi 10 %). Městské aglomerace mají nižší albedo (zhruba od 7 do 12 % v závislosti na použitých materiálech) než lesní porosty a zemědělská půda, zde je však situace značně proměnlivá v průběhu roku.

Tyto dvě fyzikální vlastnosti klimatického systému (atmosféry a aktivního povrchu), které člověk přímo mění, jsou samozřejmě doprovázeny dalšími jevy a vlastnostmi, které na změny reagují. Například proudění vzduchu, akumulace tepla v aglomeracích, procesy výparu a kondenzace vodní páry. Jsou v celém procesu rovněž důležité, ale jde až o důsledky, které celou situaci dále zhoršují (říkáme tomu zpětné vazby).

Klimatologům, kteří už desítky let upozorňují, že vliv člověka na klima je problém, nejde o nic jiného, než člověkem vyvolané změny minimalizovat. Nelze tyto vlivy odstranit úplně, počet lidí na planetě roste a jejich vliv také. Jde jen o podporu a široké využívání takových technologií, které nepříznivé vlivy snižují. Tato naše snaha bývá často zesměšňována podivnými argumenty, např:

- klima se vždy měnilo – ano, ale jen vlivem přirozených faktorů, což je dnes jiné;
- neumíte předpovědět počasí na zítra a spekulujete nad polovinou století – úplná hloupost srovnávající neporovnatelné;
- CO2 není škodlivý plyn – ano, to nikdo netvrdí, jen je problém v rychlém růstu jeho množství v atmosféře;
- CO2 je v atmosféře zcela zanedbatelné množství – ano, malý množstvím, ale velký významem;
- přítomnost CO2 v atmosféře je rozhodující pro fotosyntézu – najednou je jeho malé množství důležité? Ale ano, je to pravda a nikdo to nezpochybňuje;
- teplejší podnebí vždy znamenalo rozvoj civilizace – ano, ale vždy měla ta civilizace dost času se přizpůsobit, teď ten čas nějak chybí a s ohledem na množství lidí na planetě, začíná chybět i prostor;
- požadujete opatření na základě neprokázané skleníkové hypotézy – no, to by byla dost hrůza, ale to, že někdo považuje hypotézu za neprokázanou, ještě neznamená, že je opravdu neprokázaná, viz fyzika výše;
- v Antarktidě přibývá led – ano, plovoucí kolem Antarktidy, protože se Antarktida roztéká;
- globální změna teploty o 1 °C? No a co, přeletěl jsem z NY do LA, teplota je vyšší o 20 °C a žiju – bez komentáře;
- dnes je teplo, raději pojedu metrem, abych to klima trochu ochladil – bez komentáře;
- pro oteplování je rozhodující úbytek zeleně – zajímavé, tak proč se nejvíc otepluje v Arktidě?
- chcete jen poroučet větru dešti – ó nikoliv, je to naopak, my všichni už desítky let poroučíme větru dešti tím, že měníme složení atmosféry a kvalitu zemského povrchu.

Kdyby tyto směšné argumenty ve veřejném prostoru nebyly tak časté a nezněly dokonce z úst těch, kdo jsou/byli zodpovědní za směřování české ekonomiky a politiky, mohla být situace o dost jednodušší. Netlačil by nás totiž čas.

Dalším častým argumentem je poukazování na vědecké předpovědi globálního ochlazování a nástup doby ledové ze 60. a 70. let. K tomu několik poznámek. Vždy když jsem o tom něco hledal (v té době mě to nezajímalo, nebyl jsem jako dnešní studenti), narazil jsem na problém silně znečištěného ovzduší, které mělo dobu ledovou způsobit. Docela často se hovořilo o „neprůchodnosti atmosféry pro sluneční záření“ a navíc již tehdy někteří autoři poukazovali na dlouhodobý pokles intensity slunečního záření (u nás např. dr. Brůžek a dr. Förchtgott). Dalo by se říct, že tlak na čistější životní prostředí, tomu zabránil a ty vědce, kteří na problém v 70. letech upozorňovali, tak svět zesměšnil. Ale došlo by k tak masívnímu odprášení a odsíření technologií, kdyby tyto prognózy nebyly? U nás jsme museli vidět následky kyselých dešťů v Krušných horách, aby se něco začalo až v 80. letech dít. Teď jsou na stole (už dlouho) vědecké prognózy poukazující na příchod horkého a vysušeného světa, protože CO2 (zjednodušuji). Předpokládám (a věřím), že dojde k "oduhlíkování" technologií a svět se horkem nevysuší. A my, co na to dnes upozorňujeme, budeme za 50 let za blázny, protože se naše chmurné prognózy nevyplní.

Je to taková zajímavá paralela k těm prognózám doby ledové.