Potřebujete proti rozumné klimatické politice nabudit co nejširší veřejnost? Vyberte z aktuální zprávy IPCC něco, co naštve nejvíce lidí. Například krávy a maso. To je určitě dobrá taktika, protože minimálně v Česku zabrala. Hlavně proto, že jsme si zvykli číst jen titulky a bezmezně jim věříme.

Shrnutí zprávy na 43 stranách je úvodem k více než 1000 stránkovému reportu. Je to takový rozcestník, který popisuje využívání půdy a krajiny člověkem v době oteplování, možnosti adaptace a mitigace v zemědělství, lesnictví a v hospodaření v krajině, očekávané reakce politiků a hospodářů a popisuje možné akce, které by mohly/měly probíhat v nejbližší době. Zpráva je hodně obsáhlá a komplexní a dá se shrnout do konstatování „člověk potřebuje jíst a pít a to i v době měnícího se klimatu“.

Na gymnáziu jsme se kdysi učili dělat tzv. výpisky. Šlo o co nejkratší shrnutí delšího textu, o výběr toho nejpodstatnějšího, co se v textu lze dočíst. Autoři mnoha blogů, facebookových statusů, ale i novinových článků, by z této disciplíny dnes propadli. Mnoho z nich si totiž ze zprávy vybralo doporučení, že musíme přestat jíst maso. Protože jsem u vzniku této zprávy byl od samotného počátku, dovolte mi udělat přehled, co o mase a jeho redukci IPCC uvádí.

s. 1
Poznámka pod čarou č. 1 uvádí, že uspokojení stravovacích potřeb lidí je součástí tzv. potravinové bezpečnosti.

s. 4
Obrázek SPM.1 v části D ukazuje růst počtu (v % od roku 1961) přežvýkavého dobytka. Za stejné období se podstatně více zvýšila sklizeň obilovin nebo použití dusíkatých hnojiv (stejný obrázek).



s. 16
Odstavec A5.5 upozorňuje na očekávanou nižší produktivitu u chovu zvířat v suchých oblastech. Žádné doporučení, že by se měla snížit, ale upozornění, že se bude snižovat a je třeba se na to tedy připravit.

s. 25
Odstavec B6 říká, že pěstování plodin, chov hospodářských zvířat a lesnictví může v roce 2050 pohlcovat 2,3 až 9,6 GtCO2eq/rok, změna stravovacích návyků má tento potenciál na úrovni 0,7 až 8,0 GtCo2eq/rok. Odhady jsou zatíženy velkou nejistotou, která vyplývá z budoucího chování nás všech, ale ukazuje, že je výhodnější správně pěstovat něco na poli a chovat dobytek, než měnit stravování. Nejvhodnější je samozřejmě kombinace obého.

Ať hledám, jak hledám, tak nějaké doporučení, že bychom se měli stát vegetariány, v tomto shrnutí nenalézám. Ale Shrnutí je jen rozcestník. Podívejme se do celé zprávy.

Kapitola 1 (100 stran)
Část 1.3.3.2 obsahuje odstavec nazvaný Změna stravování, který uvádí např., že omezení spotřeby masa od producentů s nadprůměrnými emisemi GHG a snížení příjmu živočišných produktů na polovinu by mohlo uvolnit 21 milionů km2 zemědělské půdy a snížit emise skleníkových plynů o téměř 5 Gt CO2eq/rok nebo až 10,4 Gt CO2eq/rok se započtením následné absorpce uhlíku přirozenou vegetací. A v části otázky a odpovědi na s. 42 je upozornění na regionální rozdíly dopadů přijímaných opatření, například těch, které by měnily počty vegetariánů.

Kapitola 2 (186 stran)
Část 2.6.1.7 ukazuje, jak by se změnila produkce GHG, plocha využívané půdy, množství spotřebované vody na základě veganství a vegetariánství.

Kapitola 5 (200 stran)
V této kapitole je nejvíce informací a analýz, jak by případné změny ve stravování ovlivnily produkci GHG, hospodaření zemědělců a výrobců. Ani zde však není doporučení, že bychom se měli stát vegetariány. Ale pokud někdo tíhne k tomuto životnímu stylu, zde najde hodně argumentů, jak je to prospěšné pro planetu.

Kapitola 6 (303 stran)
Zajímavé konstatování v kap. 6.3.5.1.1, že maso, mléko, vejce a další živočišné produkty, včetně ryb a jiných mořských plodů, budou hrát důležitou roli v zajištění potravinové bezpečnosti. Přežvýkavci účinně přeměňují rostlinstvo na potraviny pro člověka. Produkce potravin na bázi bílkovin a travních porostů může mít přijatelnou uhlíkovou stopu.

Osobně vidím celý problém jako velké nepochopení (možná záměrné) toho, co je výstupem této zprávy IPCC. Určitě to není konstatování „nejezte maso“.