Tornádová sezóna v USA
Tornádový týden v USA jistě neunikl pozornosti českých čtenářů, diváků i posluchačů. Běžnou praxí v ČHMÚ je interní výměna zkušeností a znalostí mezi experty. Proto dnes ráno Martin Setvák poslal níže uvedené poznámky.
1) Aktuálně se již tento "tornado outbreak" dostal na druhou pozici, co se týče počtu obětí v důsledku tornád – agentura Reuters uvádí 350 obětí. Tím se tato událost stává nejhorší svého druhu v USA od roku 1925, viz např. ZDE. Nicméně do první světové desítky se naštěstí (alespoň zatím) nedostala. Otázkou je, kam až nakonec stoupne celkový počet obětí s postupně odklízenými troskami trosky.
2) Před čtvrtečními Událostmi na ČT jsem se dotázal několika kolegů v USA, čemu přičítají vysoký počet obětí. Všichni se shodují na tom, že výstražná služba zafungovala výborně, výstrahy byly včas, informovaly o nich všechny sdělovací prostředky. Kolegové si jen těžko mohou představit někoho, kdo by o blížícím se nebezpečí nevěděl. Za hlavní příčinu vysokého počtu obětí uvádějí především to, že řada zasažených oblastí je velmi hustě osídlena (podobně jako třeba v případě tornáda u Oklahoma City 3. 5. 1999). V oblasti bylo hodně "mobile homes" - tedy karavanů nebo typických mobilních "domků". A významný vliv měla značná šířka největšího tornáda, které zasáhlo město Tuscaloos - údaje se pohybují od 1,5 do 2 km (u tornáda v OKC to bylo kolem 1.5 km - v originále kolem 1 míle), která snižovala možnost úniku do stran, pryč z cesty tornáda.
3) Sdělovací prostředky zpočátku mylně informovaly o "mohutné bouři generující desítky tornád" - tím měly na mysli "storm" ve smyslu celé cyklóny a jejího frontálního systému, nikoliv samotné tornádické konvektivní bouře. Těch bylo na studené frontě tohoto systému větší množství. Podle kolegů z USA nebývale velký počet bouří byl supercelárních, což vysvětluje, proč byla velká část z nich zároveň tornádických.
4) Jednou ze zajímavostí tohoto případu je odstavení druhé největší jaderné elektrárny v USA (Browns Ferry, Alabama) od sítě a její nouzové napájení ze záložních zdrojů – je vidět, že když je systém zabezpečení dobře navržen a dodržován, že tornádo takovouto elektrárnu bezprostředně neohrozí.
5) Terminologická poznámka - mám problém s akceptováním novináři používaného termínu "roj" tornád jakožto překladu pro "tornado outbreak". Jednak "roj" bývá častěji používán v souvislosti s živočichy a nikoliv přírodními jevy (čestnou výjimkou je například meteoricky roj), hlavně ale v sobě nezahrnuje podtext prudkého nástupu, vypuknutí jevu. Na druhou stranu se mi moc nezamlouvá ani "serie tornad" (což jsem používal v Událostech), neb tento termín spíš navozuje dojem následného výskytu dílčích tornád, a nikoliv i jejich "paralelní", současný výskyt. Každopádně o vhodném českém ekvivalentu zatím přemýšlím marně.
6) Otázka, která se přímo nabízí - kolik by na podobně silném "outbreaku" bylo obětí v jakékoliv jiné části světa, bez podobně fungující výstražné služby a poučeného/vychovaného obyvatelstva. Dle mého odhadu by počty obětí šly do tisíců.
Hlavním autorem tohoto blogu je Martin Setvák, družicové oddělení ČHMÚ
1) Aktuálně se již tento "tornado outbreak" dostal na druhou pozici, co se týče počtu obětí v důsledku tornád – agentura Reuters uvádí 350 obětí. Tím se tato událost stává nejhorší svého druhu v USA od roku 1925, viz např. ZDE. Nicméně do první světové desítky se naštěstí (alespoň zatím) nedostala. Otázkou je, kam až nakonec stoupne celkový počet obětí s postupně odklízenými troskami trosky.
2) Před čtvrtečními Událostmi na ČT jsem se dotázal několika kolegů v USA, čemu přičítají vysoký počet obětí. Všichni se shodují na tom, že výstražná služba zafungovala výborně, výstrahy byly včas, informovaly o nich všechny sdělovací prostředky. Kolegové si jen těžko mohou představit někoho, kdo by o blížícím se nebezpečí nevěděl. Za hlavní příčinu vysokého počtu obětí uvádějí především to, že řada zasažených oblastí je velmi hustě osídlena (podobně jako třeba v případě tornáda u Oklahoma City 3. 5. 1999). V oblasti bylo hodně "mobile homes" - tedy karavanů nebo typických mobilních "domků". A významný vliv měla značná šířka největšího tornáda, které zasáhlo město Tuscaloos - údaje se pohybují od 1,5 do 2 km (u tornáda v OKC to bylo kolem 1.5 km - v originále kolem 1 míle), která snižovala možnost úniku do stran, pryč z cesty tornáda.
3) Sdělovací prostředky zpočátku mylně informovaly o "mohutné bouři generující desítky tornád" - tím měly na mysli "storm" ve smyslu celé cyklóny a jejího frontálního systému, nikoliv samotné tornádické konvektivní bouře. Těch bylo na studené frontě tohoto systému větší množství. Podle kolegů z USA nebývale velký počet bouří byl supercelárních, což vysvětluje, proč byla velká část z nich zároveň tornádických.
4) Jednou ze zajímavostí tohoto případu je odstavení druhé největší jaderné elektrárny v USA (Browns Ferry, Alabama) od sítě a její nouzové napájení ze záložních zdrojů – je vidět, že když je systém zabezpečení dobře navržen a dodržován, že tornádo takovouto elektrárnu bezprostředně neohrozí.
5) Terminologická poznámka - mám problém s akceptováním novináři používaného termínu "roj" tornád jakožto překladu pro "tornado outbreak". Jednak "roj" bývá častěji používán v souvislosti s živočichy a nikoliv přírodními jevy (čestnou výjimkou je například meteoricky roj), hlavně ale v sobě nezahrnuje podtext prudkého nástupu, vypuknutí jevu. Na druhou stranu se mi moc nezamlouvá ani "serie tornad" (což jsem používal v Událostech), neb tento termín spíš navozuje dojem následného výskytu dílčích tornád, a nikoliv i jejich "paralelní", současný výskyt. Každopádně o vhodném českém ekvivalentu zatím přemýšlím marně.
6) Otázka, která se přímo nabízí - kolik by na podobně silném "outbreaku" bylo obětí v jakékoliv jiné části světa, bez podobně fungující výstražné služby a poučeného/vychovaného obyvatelstva. Dle mého odhadu by počty obětí šly do tisíců.
Hlavním autorem tohoto blogu je Martin Setvák, družicové oddělení ČHMÚ