Desetiletí extrémů skončilo, jaké bude to další?

20. 05. 2011 | 23:04
Přečteno 7172 krát
Tentokrát zpráva trošku netradiční. Trávím čas na 16. kongresu Světové meteorologické organizace, kde jsou kromě běžných jednání v souladu se schválenou agendou k dispozici různé publikace a zprávy. Mnohé z nich obsahují hodně zajímavé informace (např. Weather extremes in a changing climate: Hindsight on foresight, WMo No. 1075). Z této vybírám následující přehled.

První desetiletí 21. století lze charakterizovat jako období přírodních extrémů, a to i extrémů, jejichž příčinou bylo extrémní počasí. Přehled událostí seřazený po jednotlivých letech je zajímavý – extrémní teploty, povodně, vlny horka, tropické cyklóny, sucha nebo přírodní požáry.

2001
Konec dlouhé periody La Nina s výskytem extrémních teplot na různých místech zeměkoule. Extrémní mrazy v Mongolsku, v Rusku v oblasti Sibiře teplota téměř -60 °C v dvoutýdenním období ledna. Na Aljašce byla zaznamenána nejteplejší zima v historii měření. Od února do dubna silné deště a povodně v jižní Africe (Mozambik, Zimbabwe, Malawi a Zambie).

2002
Návrat periody El Nino. Výjimečné deště ve střední Evropě (Německo, Česko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko) způsobily rozsáhlé historické povodně, během nichž přišlo o život více než 100 lidí a 450.000 obyvatel bylo evakuováno. Jen v Německu byly materiální škody vyčísleny na 9 mld. dolarů. V Koreji povodně vyvolané tajfunem Rusa, historicky nejvyšší 24hodinový úhrn srážek na korejském poloostrově (870 mm).

2003
Indie, Pákistán a Bangladéš byly zasaženy krutými vlnami horka v období před monsunem. Kontinentální Evropa zaznamenala nejteplejší léto od roku 1540, v srpnu dokonce nejhorší vlnu horka v historii měření. Na mnoha místech teplota přesáhla 40°C – Belgie, Francie, Německo, Itálie, Nizozemí, Portugalsko, Španělsko, Švýcarsko a Velká Británie odhadují ztráty na lidských životech na 40 až 70 tisíc osob. Horká vlna byla způsobena oblastí vysokého tlaku vzduchu nad západní Evropou.

2004
Prostorově rozsáhlé zimní bouřky ve Středozemí. Extrémně teplé léto v Japonsku. 10 tropických cyklón za rok v Japonsku je historicky nejvyšší počet (předcházející hodnota byla 6). Jižní brazilské pobřeží zasáhla v březnu historicky první tropická cyklóna za období satelitních pozorování tohoto nebezpečného jevu – neoficiálně označena jako Catarina. Tropická cyklóna Gafilo dorazila na Madagaskar s rychlostí větru přes 260 km/h, stovky mrtvých. Hurikán Ivan vyvolal v Karibiku velké záplavy a způsobil značné škody. Afghánistán zaznamenal již pátou sezónu za sebou s extrémním suchem. Na jaře zaznamenala Čína v severozápadní oblasti nejhorší sucho od roku 1951, za stejné období zaznamenala jižní část Číny nejnižší podzimní srážky.

2005
Atlantická hurikánová sezóna patřila k nejaktivnějším v historii. Bylo zaznamenáno neuvěřitelných 27 pojmenovaných tropických bouří, v tom 14 hurikánů doprovázených značnými škodami v oblasti Střední Ameriky, Karibiku, a USA, 7 z nich klasifikováno stupněm 3 a více Saffir-Simpsonovy stupnice. Největší problémy způsobily hurikány Beta, Dennis, Emily, Katrina, Stan a Wilma. Katrina za sebou zanechala více než 1300 mrtvých (hlavně ve státech Louisiana a Mississippi). Dlouhodobé sucho pokračovalo v Africe v oblasti Somálska, Keni, Tanzánie a Etiopie. Rovněž brazilská oblast Amazonie byla postižena nejhorším suchem za posledních 60 let s nejnižší hladinou Amazonky za dobu měření. Nejteplejší rok historie zaznamenali meteorologové v Austrálii (odchylka +1,1°C oproti normálovému období 1961-1990). Nejteplejší léto v historii měření v centrální Kanadě.

2006
Extrémní deště ukončily dlouhodobé sucho ve východní Africe a způsobily nejhorší záplavy za posledních 50 let. Sucha v mnoha částech USA zapříčinilo nejhorší sezónu lesních požárů v historii pozorování. Tajfun Durian zasáhl Filipíny a zanechal za sebou téměř 1200 obětí.

2007
Stanice Nome na Aljašce zaznamenala druhé nejdelší bezmrazové období v historii měření (červen až září). Extrémní srážky v několika afrických zemích (Burkina Faso, Sudan, Uganda) způsobily rozsáhlé povodně. Nejhorší listopadové povodně v Mexiku za posledních 50 let, zatímco jihovýchod USA stále zasažen extrémním suchem s rozsáhlými lesními požáry. Červencové silné deště způsobily extrémní povodně ve Velké Británii. Nejstudenější zima za 50 let, přívaly sněhu v Jižní Americe. Nejmenší ledem pokrytá oblast severních moří od začátku sledování v roce 1979 byla zaznamenána na sklonku letní sezóny v září.

2008
Neuvěřitelně vysoký počet obyvatel Číny (78 mil.) byl zasažen extrémními mrazy a přívaly sněhu hned v lednu. Extrémně nízké teploty se poté rozšířily přes Asii až do Turecka. Naproti tomu ve Skandinávii probíhala nejteplejší zima historie (odchylky až 7 °C pro téměř celé Norsko, Švédsko a Finsko). V tropické cyklóně Nargis byl naměřen maximální náraz větru 215 km/h. Tento cyklón zdevastoval velkou část Myanmaru (bývalá Barma) a zahubil téměř 70.000 lidí. Z Indického oceánu se tropická cyklóna Gonu přsunula do Ománu a Iránu (historicky nejsilnější cyklóna v Arabském moři). Silné deště v období od září do listopadu postihly Alžír a Maroko a způsobily rozsáhlé škody (o rok později se situace ve stejných oblastech opakovala). Deště a povodně v Brazílii zasáhly v listopadu 1,5 mil. obyvatel (84 obětí). Pokračující sucho v Argentině, Uruguaji a Paraguaji, historicky nejsušší rok v oblasti.

2009
Horké vlny na jihovýchodě Austrálie v lednu a únoru způsobily nejhorší lesní požáry (bushfires) v historii (170 obětí). Na stanici Hopetoun (Victoria) naměřena historicky nejvyšší teplota (48,8 °C) jižní polokoule. Více než 40 °C naměřili meteorologové v listopadu v Argentině.

2010
Společně s roky 1998 a 2005 globálně nejteplejší rok v historii měření (rozdíly mezi jednotlivými roky jsou na úrovni chyby výpočtu globální teploty). Zima 2008/2009 je však označována za nejchladnější na velké části severní polokoule, včetně Evropy. Sněhové přívaly zastavily dopravu v části USA, Evropy i Číny. Monsunové deště způsobily historické povodně v Pákistánu; zasáhly 84 ze 121 administrativních jednotek a zasáhly 20 mil. osob (10% obyvatel Pákistánu). Zůstalo zničeno mnoho obcí od Himalájí až po Arabské moře (zničeno 1,8 mil. obydlí), zahynulo 1700 osob. Červenec byl nejteplejším měsícem v historii měření v Moskvě (odchylka 7,8 °C). Evropská část Ruska byla zasažena rozsáhlými požáry, smog a kouř zasáhl i hlavní město a trápil desítky miliónů obyvatel. Silné deště v severozápadní Číně způsobily povodně, sesuvy půdy a řícení skal, zahynulo 1500 osob. Nejsilnější povodně za 50 let v západní Africe (Benin). Rovněž tak i Austrálie byla postižena největšími záplavami za 50 let.

Zajímavý přehled, že ano? Pravda, je to pouze 10 let, které nemusí vypovídat téměř o ničem. Ale několik konstatování, že se jednalo o extrém zaznamenaný poprvé v historii měření nebo extrém vyskytnuvší se po 50 letech, už o něčem svědčí. V měřítku existence planety Země asi nic zajímavého, v měřítku existence lidstva také ne. Ovšem v měřítku jednoho lidského života už jsou tyto informace jistě zajímavé a k zamyšlení vhodné.

Komentáře

Aktuálně.cz má zájem poskytovat prostor jen pro korektní a slušně vedenou debatu. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. Pokud Váš text obsahuje hrubé urážky, vulgarismy, spamy, hanlivá komolení jmen, vzbuzuje podezření z porušení zákona, je celý napsán velkými písmeny či jinak odporuje zdejším pravidlům, vystavujete se riziku, že jej editor smaže.
Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů.
Libor Stejskal, editor blogů (blogy@aktualne.cz)

Holubář napsal(a):

Pane Tolaszi,
to jsou jistě zajímavé údaje, ale jak správně píšete v závěru - deset let je velmi krátká doba. Co z toho tedy vyvodit?
S odvoláním na periodu "lidského života" musím konstatovat, že jsem v ní zažil jisté extrémy už dávno, například jako středoškolák jsem dva dny nedorazil do školy, neb železnice byla kvůli sněhu naprosto neprůjezdná (trať Klatovy - Plzeň). Bylo to někdy v letech 1969/1970. Takových ůříkladů bych jistě uvedl několik. Co z toho vyvodit?
Obávám se, že z toho nelze vyvodit vůbec nic. Počasí si nějak pořád dělá co chce, jenom se mi zdá, že vědci mají dnes více prostředků a možností (myslím především technických) nějak více se v tom šťourat a vymýšlet různé teorie. Nic proti tomu, ale co z těch teorií vyvodit?
Obávám se, že také nic.
Zdraví vás bývalý "dozorčí synoptik".
20. 05. 2011 | 23:18

Kanalnik napsal(a):

Zajimave... diky za clanek
20. 05. 2011 | 23:24

L.Metelka napsal(a):

Holubář:
Samozřejmě, extrémy by se děly, i kdyby se klima celkově neměnilo. A dá se odhadnout, jak často asi. Problém tedy není samotný výskyt těch extrémů, ale to, jestli jejich četnost přesahuje hranice pro jejich výskyt v neměnícím se klimatu. A taky jestli četnost extrémů na jednu stranu se nějak výrazněji liší od extrémů na druhou stranu...
20. 05. 2011 | 23:27

JenTak napsal(a):

Tohle zavání spiknutím globálních oteplovačů a nastolením světové zelené vlády.
20. 05. 2011 | 23:28

radimtolasz napsal(a):

Holubář: Já si troufnu z toho něco i tak vyvodit. Člověk by měl mít na paměti, že podobné projevy počasí jsou zcela normální a mohou přijít kdekoliv a kdykoliv. Neměl by si myslet, že ho počasí nemůže nijak omezovat, že je dnes "nad věcí" (a tedy nad přírodou). Stačí 15 cm sněhu v březnu a Ruzyně nepřijímá, stačí mrznoucí déšť a 101. km D1 zastaví provoz na mnoho hodin, stačí 50 mm srážek za hodinu a obec Úlice je zaplavena vodou a bahnem. Jde jen o to, abychom se netvářili překvapeně a když nám někdo řekne "musíte se evakuovat", aby pro nás neletěl za hodinu vrtulník na střechu, jako loni v Raspenavě.

A z mého pohledu jde hlavně o to, abychom měli k dispozici ty nejlepší metody a postupy, jak podobné situace předpovědět co nejdříve, co nejlépe a co nejpřesněji.
20. 05. 2011 | 23:29

radimtolasz napsal(a):

Jen Tak: Nechci být příliš vztahovačný, ale tady zavání hlavně Vaše konstatování. Měl byste pravdu, pokud bu si ten přehled vymyslela nějaká lobistická skupina (např. zelení). Ale tady jde pouze o konstataci reality.
20. 05. 2011 | 23:36

Holubář napsal(a):

radimtolasz:
Váš "vývod" beru jako logický pohled odborníka a jako už dávno laik se s ním mohu jen ztotožnit.
Své vnuky mj. každoročně při prázdninových tůrách a dlouhém plavání přesvědčuji, že:
a) k velehorám musí člověk vždycky cítit respekt, to je nejlepší způsob, jak nepřijít k úhoně
b) k moři je třeba vždycky cítit respekt, to je .... dtto

Možná bych k tomu měl přidat také:
c) k počasí je třeba cítit respekt....
20. 05. 2011 | 23:41

JenTak napsal(a):

radimtolasz.
Asi jsem měl ještě dodat, že za spiknutím stojí hlavně sinice jako reakce na růst orobince. Pak by byl můj příspěvek srozumitelnější.
20. 05. 2011 | 23:44

radimtolasz napsal(a):

Jen Tak: :-)
20. 05. 2011 | 23:48

kormoran napsal(a):

Z vlastni zkusenosti muzu rici , ze ne zapadnim pobrezi us pozoruji ranni vykyvy v radu 12 stupnich celsia .

Coz jsem nikdy nezazil , pouze citim to , ze se planeta zeme pripravuje ke sve periode -kratkodobe - dlouhodobe , to neni dulezite , pouze se stane to , co se ma stat bez ohledu na cloveka!
21. 05. 2011 | 01:07

Maximus napsal(a):

Když člověk vykácí 50% všech pralesů a lesů na povrchu Země, když milióny m2 suchozemské plochy zabetonuje, zaasfaltuje a postaví ohrovná zděná a betonová města, když člověk spálí množství ropy, která vznikala milióny let kdysi před milióny let, když se člověk rozmnoží za 60 let z 2,5 na 7mld. jedinců a produkuje tomu odpovídající mjhnožství odpadu chemického energetického atd. ......... pak se není třeba divit tomu, že počasí je rozkolísané. Vliv Slunce tu samozřejmě asi je, ale ty excesy počasí má na svědomí přemnožený parazitický tvor na Zemi, jmenuje se Homo Sapiens!
21. 05. 2011 | 06:45

Maximus napsal(a):

Omluva za překlepy...
21. 05. 2011 | 06:46

Tenco napsal(a):

No, ten účet asi taky bude docela mastný.
Ještě že alespoň ČEZko, Morava a Slezsko mají tak skvělého vrchního.:))

Hezký neextrémní víkend přeji.
21. 05. 2011 | 09:04

ld napsal(a):

Maximus,

přesně tak! V lese ponejvíce slyším ukrajinštinu a slovenštinu dělníků, kteří nakládají na auta prvotřídní stromy. Kamiónů s nimi jezdících vídávám nepočítaně. A když si pomyslím, kolik z toho padne na úplatky, různé provize, zlodějny, je rozmrzelost dvojnásobná.

Hříbky ve stejném lese už rostou nějakých 3-4 km od míst, kde jsem je sbíral jako děcko. Tak si to tady pustošíme, za grejcar promrháváme.
21. 05. 2011 | 10:09

Mud.. napsal(a):

Bylo by krásné, kdyby normální přijímatel informací o počasí, mohl "vypnout" mozek a kochat se informacemi, bez nutných vlastních analýz. Dnes když chci znát jak tak pravdu, musím analyzovat trojici meteorologických kapacit (pam Tolasz, pan Metelka a pan Kremlík). Máme mozkové vlny Delta, Théta, Alfa a Beta. Žijeme v průměru 15 až 20 Hz. T+M+K+rosnička = ideální meteorologická předpověď. Zákon(základ) počasí je geniálně jednoduchý. Činnost (průběh) počasí je geniálně složitý.
21. 05. 2011 | 12:13

Ara napsal(a):

Mud..:
Kremlík je "meteorologická kapacita"? A odkdy? ;)

Ps. Zbytek raději "no comment". S výjimkou první věty dost nesrozumitelné. :-(
21. 05. 2011 | 12:38

Ivan Nový napsal(a):

Extrém vyskytnuvší se po 50 letech v měřené periodě 200 let nesvědčí o ničem.
21. 05. 2011 | 14:26

camponotus napsal(a):

Ono na tom katastrofickém vlivu počasí asi moc záležet nebude, protože vládnoucím garniturám se podařilo úspěšně zlikvidovat zemědělství a EU to svými nařízeními dorazila. Všeobecná hrabivost a nezodpovědnost likviduje přírodu jako celek. Země se zřejmě na počínání nezodpovědného lidstva namíchla a tak mu to i v budoucnu bude dávat na vědomí. Studny a řeky vysychají a bude to pokračovat, takže bude dobré koupit si někde jinde chatrč a až nastane v ČR konec světa, tak se urychleně přesunout (pokud ale bude kam). Holt čím kdo zachází, tím i schází. Naděje a Hydrometeeorologický ústav umírají poslední.
21. 05. 2011 | 16:38

sosa napsal(a):

Zbytečné dohady, co nastane. Stačí zeptat se tuneldědka Pružynskéo na Hradě, ten v tom má jasno...
21. 05. 2011 | 17:09

Alfred Fischer napsal(a):

Díky za článek. Jen nemůžu souhlasit s tím, že v měřítku lidstva to není nic zajímavého. Právě naopak - není to nic zajímavého v měřítku života jednoho člověka - pokud je přesvědčen, že k žádné změně nedochází a extrémy se vyskytovaly vždy. Na extrémní výkyv počasí šlo zemřít stejně před 50 lety jako dnes. V globálně provázaném světě mají dnešní extrémy však mnohem větší dopad než kdykoliv předtím - záplavy v Austrálii neznamenají pohromu jen pro ni, ale pro všechny, kdo jsou závislí na jejím exportu uhlí. Kdo může tyto dopady kompenzovat? USA? Evropa? Třetí svět? Ze článku je zřejmé, že mají svých přírodních extrémů také dost. Globální potravinová krize (nelze vyloučit, že narůstá právě kvůli těmto extrémům) může vést ke globálním společenským jevům, které nemají v historii planety a lidstva obdoby.
21. 05. 2011 | 20:38

jíra napsal(a):

2011
Extrémní vícenásobný hromadný výskyt hurikánů v USA i tam, kde nejsou tak běžné, psal jste o tom i vy.
Extrémní povodně na Mississippi a Ohio. Sice jsou připraveni pomocí složitého systému hrází s vraty na to, aby bránili vodě dostat se do měst (i když hráz za soutokem obou řek museli odstřelit), ale rozsáhlé oblasti museli uměle zeplavit a vznikají značné zejména farmářské škody.

Extrémní jevy tedy plynule pokračují...
22. 05. 2011 | 10:09

olga napsal(a):

Moc zajímavé. Možná to vše něco signalizuje. Mě však více zajímají výkyvy v teplotách. Jeden den třeba plus 25, a druhý den nula a nebo mínus. Zmrzlí měli odůvodnění. Co však tyto hop sem, hop tam? Máme ještě normální atmosféru? Nebo už je děravá?
22. 05. 2011 | 10:25

jíra napsal(a):

O letošních 300-letých záplavách v Kanadě ani nemluvě a o extrémním suchu v Texasu a okolí s rozsáhlými požáry rovněž.
radimtolasz 20. 05. 2011 | 23:29

Tak to se mýlíte, omezovat se těm, kdo řídí náš svět, zatím moc chtít nebude ani po seznámení se s takto varovnými přehledy, mají dost prostředků na to, aby se oni sami usídlili na méně exponovaná místa. Že mají poněkud psychopatický postoj? Bohužel ano.

Lidem, co na přestěhování nemají a devastovat krajinu by si svévolně nedovolili, se nepojistitelnost obydlí v "překvapivě" stále širších záplavových zónách zařídí už snadno...

A stejně tak není kvůli silné lobby záměrně umravněn vztah zemědělců ke svažitým terénům, viz stále aktuální záplavy obcí bahnotokem po lijácích. Z kopce s vojtěškou pohoda, z kopce s kukuřicí, biomasou a topoly bahno. Pak počasí nemusí být ani tak extrémní a stejně vznikají nepříjemné následky.
22. 05. 2011 | 10:36

A.R.: napsal(a):

Ono to stemi extremy muze byt slozitejsi: stridani extremality muze byt inheretni vlastnost klimatickeho systemu apod. a vubec nemusi souviset se (zmenou) nejakeho forcingu, CO2, slunecni cinnost ... I kdyz vycet veci R.T. s posledniho desetileti je neoddiskutovatelny.
22. 05. 2011 | 10:57

JaS napsal(a):

Teď jde o to, jaké má být to zamyšlení - jestli dát za pravdu oteplovacím podvodníkům, nebo se zamyslet nad tím, že Slunce a příroda si dělají co chtějí a člověk si to musí znova a znova připomínat, nemyslet si, že se nemůže nic stát, ale připravit se na to, že může být i hůř.
22. 05. 2011 | 11:02

JaS napsal(a):

Ještě jedno možné vysvětlení extrémů v počasí: Pánbůh se na nás zlobí, že se nemodlíme :-) !
22. 05. 2011 | 11:05

jíra napsal(a):

olga
Nejsem specialista na počasí, ale zkusím odpovědět. Vzdušné masy kolem povrchu Země jsou vůči ní stále v pohybu, "oblaka jdou". Extrémní jevy ukazují na to, že je v atmosféře více energie. Je to fyzikální projev. Rozhraní mezi teplými a studenými vrstvami atmosféry jsou kvůli větší chaotičnosti pohybů při extrémnějším rázu počasí členitější s různými četnými oblouky a smyčkami a ty přes naši krajinu poměrně často přecházejí a způsobují rychlejší střídání teplot mezi jednotlivými dny.

Pro větší názornost se zkuste podívat třeba na předpovědní mapy GFS pro různé vrstvy atmosféry. Uvidíte, že se to děje i ve větších výškách a mají snahu to i zkalkulovat na několik dní dopředu. Např. viz odkaz:
http://www.wetterzentrale.de/topkarten/fsavneur.html
(nebo jiný kontinent než Evropu) a vybrat si třeba "850hPa Temperatur Panel"
22. 05. 2011 | 11:10

M. Vicher napsal(a):

Pane Id, snad Vás potěším, a jiné naštvu, ale plocha lesů v České republice se dlouhodobě zvětšuje. Od 70. let 20. století se zvyšuje podíl listnatých dřevin (bohužel dost nerovnoměrně podle stylu hospodaření na jednotlivých lesních majetcích, ale přece). Minimálně od roku 1996 (platnost nové plánovací vyhlášky) se zvětšuje zásoba dřeva v porostech, tj. nedotěžuje se to, co za rok přiroste. Národnost dělníků na to nemá žádný vliv. Zdroj: zelené zprávy na webu Ministerstva zemědělství, web České lesnické společnosti. Jde o souhrnné statistické výsledky za celou republiku, takže Vám věřím, že u Vás "za chalupou" se to může jevit jinak.
Problémy jistě jsou, a souhlasím, že zbytečně vyvážíme dřevo, které bychom u nás mohli zpracovávat. Ale stav lesů v ČR celkově není katastrofální. Doufejme, že ten trend vydrží.
22. 05. 2011 | 11:19

A.R. napsal(a):

JaS: Zesmesnovani vericich je trapne!!
22. 05. 2011 | 11:28

r.m. napsal(a):

pilot: jak jsi to myslel 1. dubna s těma bouřkama?;);););)
řady blesků ve velkém obdélníku na evropou a atlantikem jako tady z Metoxu?
http://1.bp.blogspot.com/-FHJbSZ_rVjI/TdeGAWBgJLI/AAAAAAAAF7o/aJ3gnrLZC4g/s1600/Meteoxobd%25C3%25A9len%25C3%25ADk.jpg
Mraky nasycené dvěma různými nanomateriály indukují po ozáření vhodným elektromagnetickým zářením indukují proudy, má docházet k výbojům a tvorbě ozónu, který před tím zničili postřikem aeorosolem ze sírou.
Kdybyste byl v Praze autore, bodalo by vás bělavé sluneční světlo do očí, kolem něj kruh bělavé záře
Global dimming, snížilo tok přímých slunečních paprsků na vodní hladiny a snížilo odpar vody globálně asi o 22% během minulých 30 let. Data publikoval i Nature.
Tato voda chybí v přenosu tepla do vyšších vrstev atmosféry, proto se otepluje povrch a chladne vyšší atmosféra. CO2 je proti tomu chudáček.
Výsledkem bude pravý opak než zelené mozky hlásají. Teplo a sucho, občas příalový déšť.
-------
Každý den, po celém světě lidé ráno kontrolují, kolik vody se odpařilo z otevřené nádoby a kolik vody musejí dolít, aby ji doplnili na stejnou úroveň, jaká byla 24 hodin předtím.

Na některých místech této planety provádějí zemědělští vědci tento denní úkol už déle než sto let. A právě dlouhodobá měření odpařování vody na volném prostranství jsou velmi cenná.

V devadesátých letech si vědci povšimli něčeho velmi podivného. Množství odpařované vody začalo klesat.

Vznikl zdánlivý paradox, protože množství odpařované vody klesalo, přestože globální teplota rostla.

Byla to záhada. Většina vědců se domnívala, že zvyšování teploty na Zemi by mělo vést k zvyšování množství odpařované vody. Avšak Roderick a Farquar výpočty zjistili, že teplota není nejdůležitějším faktorem při odpařování vody.

Nejdůležitější je sluneční záření, vlhkost vzduchu a vítr. Ale úpln nejvýznamnější je sluneční záření.

Zjistili, že k odpařování vody vede to, že energie fotonů naráží na povrch vody. Odpařování vodních molekul způsobuje sluneční záření. Takže i oni dospěli k pozoruhodnému závěru:

Jestliže se voda méně odpařuje, možná klesá intenzita slunečního záření.

Byl pokles odpařování vody důkazem globálního stmívání?

Byli přesvědčeni, že někde ve vědeckých časopisech naleznou data, jejichž prostřednictvím se jim oba jevy podaří spojit.

A pak jednoho dne, čistou náhodou to jeden z australských vědců našel. V časopise Nature vyšel článek "Odpařování vody ztrácí energii". V článku se uvádělo, že poklesla míra odpařování vody v Rusku, v USA i ve východní Evropě. Pravilo se tam, že se z odpařovací nádoby odpařilo za posledních třicet let v průměru asi o 100 mm méně vody. (dělá to přesně 250 MJ)
http://www.blisty.cz/art/21551.html
22. 05. 2011 | 12:05

KarelMatějů napsal(a):

Dobrý den
Nějak nechci snižovat či jinak jakkoliv ubírat na smysluplnosti práce meteorologů, klimatologů a dalších jiných obdobných odborníků ,vědců ,ale na druhou stranu, změny klimatu, přírodní jevy v podobě hurikánů,mrazů,přívalových dešťů není nic nového, nic neobvyklého. Sám se zajímám o starý Egypt,kde mino jiné,je již před 3000 lety,kdy tak nějak se začala datovat doba pomocí obrazů, bylo zmiňováno o změnách počasí.Takže upřímně,nevím,čemu se stále všichni diví.Hold počasí,si pořád dělá své
22. 05. 2011 | 12:06

r.m. napsal(a):

30.8.2006
Lze odstranit globální oteplování vystřelováním síry do atmosféry?
http://blisty.cz/art/30070.html
22. 05. 2011 | 12:06

Kritik napsal(a):

"Až uslyšíte o válkách a povstáních, neděste se: neboť to musí nejprve být, ale konec nenastane hned."
10 Tehdy jim řekl: "Povstane národ proti národu a království proti království, budou veliká zemětřesení a v mnohých krajinách hlad a mor, hrůzy a veliká znamení z nebes."

Tolik z Lukáše.

Dá se však čekat, že znamení budou ještě větší, než komu přišlo na mysl.
22. 05. 2011 | 12:33

lisak napsal(a):

10 let ke pro poyorovani ve vasem oboru k nicemu. to je i duvod, proc vas clanek vlastne necist.
22. 05. 2011 | 13:18

olga napsal(a):

jíra
Děkuji za vysvětlení. Já myslela, jestli nejsou vinny vesmírné lety.
22. 05. 2011 | 14:01

xx napsal(a):

Typický příklad toho jak média a strašiči postupují.
"V měřítku existence planety Země asi nic zajímavého, v měřítku existence lidstva také ne. Ovšem v měřítku jednoho lidského života už jsou tyto informace jistě zajímavé..."

Proto slyšíme při každé větší průtrži mračen nebo bouřce, že šlo o nejsilnější jev za posledních (10, 15, 20, 50, 70, 150, 500) let, podle toho jak silný ten jev byl.

Z takových zpráv je ta extrémní snaha postrašit, vyděsit, překvapit tak zřejmá, že takové zprávy je třeba ignorovat, protože jsou zjevně sdělovány s nějakým konkrétním cílem.
22. 05. 2011 | 14:23

No...co dodat..? napsal(a):

osel.cz/index.php?clanek=5708
22. 05. 2011 | 14:31

Petr Hlinomaz napsal(a):

Na článek se lze dívat z různého pohledu. Ovšem je zřejmé, že jde o výčet informací. Takže z tohoto pohledu není potřeba formulaci komentovat. Něco na úvod a závěr se napsat "musí" a já to považuji za ok. K těm uvedeným případům projevů extrémního počasí se samozřejmě lze hodně ptát, ale to je vhodnější informace si najít prostřednistvím mimo tento blog. Dobrá otázka si myslím je, jaké knihy o klimatu a meteorologii jsou momentálně k dostání? Např. Utajené dějiny podnebí, ale nějaké novější?
22. 05. 2011 | 15:38

radimtolasz napsal(a):

r.m.: Už delší dobu Vaše reakce na mé články nečtu, omlouvám se.

olga: Není děravá (i když se semtam hovoří o ozónové díře). Dokonce se neděje ani nic zvláštního v měřítku Země a lidstva. Jenom člověk moudrý si usmyslel, že už se nenechá počasím omezovat a relativně mírný průběh počasí ve 20. století ho v tomto postoji utvrdil. A teď se divíme a snažíme se bojovat proti klimatické změně. Jednodušší, levnější a určitě příjemnější je přizpůsobit se přírodě všude tam kde to jde. Podporovat výzkum, vývoj a poté aplikace nových technologií, které jsou většinou zelenější a k přírodě (i klimatu) šetrnější. A není nutno to nazývat bojem s čímkoliv.

KarelMatějů: Hovoříte mi z duše. V Egyptě uměli využít i tak nepříjemnou věc, jakou jsou povodně. Dokonce jejich příchod oslavovali a děkovali božstvu.

lisak: To je také možný přístup. Za těch 10 let zahynuly statisíce lidí. Odhaduji, že polovina zbytečně – kdyby všude fungoval varovný systém, kdyby lidé poslouchali výzvy k evakuaci, kdyby svůj živost přizpůsobili v cyklech se měnící přírodě. Ale klidně počkejte dalších X let a potom si můj článek přečtěte .

xx: Ano, mám zcela konkrétní cíl. Dokonce dva. Zaprvé ukázat, že se příroda chová jinak, než jsme byli zvyklí. A za druhé ukázat, že se tak chovala i v minulosti, jenom jsme to rádi zapomněli.

Petr Hlinomaz: Bohužel jich je zoufale málo. My, co se věnujeme provozní meteorologii klimatologii, máme v poslední době jiné starosti. Zajímavé knihy vydává prof. Brázdil z MU Brno a několikasvazkovou řadu vydalo Ministerstvo zemědělství. Je možné také najít spoustu podkladů na internetu. Nebo se podívat do zahraničních vydavatelství. Vřele však doporučuji si ve všech případech ověřit, zda se jedná o autory akademické nebo provozní, nejlépe hledejte jejich autorskou kombinaci. V poslední době se o klimatu objevily i v českém prostředí knihy autorů, kteří nemají s klimatologií nic společného. Je to daň za „popularitu“, kterou klimatologie má.
23. 05. 2011 | 00:17

Mard napsal(a):

To jsou bláboly. V případě pomalu lineárně rostoucí funkce, můžeme třeba padesát let, každý rok s překvapením stanovit maximum za předchozích padesát let. Co z toho vyplývá? Nic. Protože máme sledovaných řad tisíce (teploty, síla větru, škody, atd.) tak zcela určitě na základě statistiky, nalezneme každý rok mnoho extrémů. Napříkald ideální je sledovat cenu škody. Protože obecně stoupá blahobyt (a tím i majetek), tak v případě totožných povodní bude vždy s větší škodou ta zcela nedávná. Zkrátka škoda způsobené vodou vyplavené seknici Barunky na starém bělidle je určitě nižší než moderně zařízeného pokoje. A divil by se tomu jen vůl.
23. 05. 2011 | 00:45

Petr Hlinomaz napsal(a):

Radim Tolasz: Děkuji
23. 05. 2011 | 09:02

Tenco napsal(a):

M. Vicher
Také často brouzdám po lesích.
Nejen "za naší chalupou".
Bohužel musím dát zapravdu Id.

Ale asi chodím po špatných lesích.

Zkuste mě nasměrovat do těch statisticky lepších.
Možná pak změním názor na věc.
:--()

Radim Tolasz
Nerozumím Vaší odpovědi nicku r.m.
Má jeho výpověď racionální jádro ? /já si furt myslel, že míra odpařování je hlavně odvislá od teploty, vzdušné vlhkosti, teploty rosného bodu .../
Nemám na mysli teorii globálního stmívání. :((

http://forum.matweb.cz/viewtopic.php?id=4050

Když už odpovíte - tak stačí dvě tři věty.
Jen abych se ujistil, že nejsem úplný blbec.
:))
23. 05. 2011 | 10:10

Anna napsal(a):

Lesy se kácejí, půda se léta odvodňuje kvůli úrodě, těžké stroje umlátí hlínu tak, že v ní není život, do země se nevrací organická hmota, takže drasticky ubývá ornice, moře se na jedné straně drancují a nazpět se tam valí odpady všeho druhu včetně havárií. Nad tím vším na nebi řádí oteplovací klimateroristé se svými šílenými letadly, co nám bez našeho vědomí sypou na hlavy nějaké chemické substance s blíže neurčeným záměrem, které všichni musíme dýchat. Tohle všechno jsme si udělali sami a globálně. Vyprahlý svět plný uštvaných a unavených lidí. To je fakt síla, jak jsme to stihli podělat za pouhých cca 60 let!
23. 05. 2011 | 10:17

Petr Hlinomaz napsal(a):

Anna: Na globální oteplování se dívám opatrně, zvláště co se týče financování drahých projejktů, které ještě navíc nepřinesou efekt. No zkrátka nesouhlasím se zelenou politikou.
Pravda ale je, že co se děje není normální. Např. z šumavského národního parku se přímo dělá velká kauza - jistě je tam problém, je dobré ho řešit odborným způsobem a myslím pokud možno bez zásahu těžkých strojů. Ovšem např. ve Středočeském kraji (Říčansko - Benešovsko) se lesníci chovají hůř než prasata. Nebo dávat cedule do každého lesíku jako Chráněná přírodní památka je už opravdu zoufalost.
23. 05. 2011 | 11:37

r.m. napsal(a):

Tenco...hnuj?:
Co dodat: sem dodal)) kandidáta na legendární článek. Každý jiný směr bádání než hájí hlavní gorilák u grantů je v ČSAV zakázaný. Goriláci si vynucují i spoluautorství na pracích čerstvých doktorandů. Normalizační pitomci v posledním tažení vládnou, špek jim teče po bradě...
http://osel.cz/index.php?clanek=5708
cituji:
...Nemrzí Vás, že uběhlo více než 20 let a SIM stále není v učebnicích pro ZŠ? Že se klimatické změny stále vysvětlují jenom vlivem CO2, jako by jiné faktory na klima nepůsobily?

S otištěním mých (našich) článků byly a jsou značné potíže. Některé redakce vrátily článek bez recenze, že jejich čtenáře nebude zajímat. Jiná redakce sdělila, že u nich se o SIM prostě psát nebude! Přišel mi i recenzní posudek o jedné větě: „Články o pohybu Slunce by se měly zakázat!“ Přes všechna protivenství se podařilo články o SIM a ST-souvislostech publikovat ve významných světových časopisech, s vysokým impakt faktorem (např. v New Astronomy (Harvard University, IF 2.2), Surveys in Geophysics (IF 3.1) nebo v Climatic Change (Stanford University, IF 4.)
A moje výsledky jsou uvedeny v prestižní učebnici fyziky pro americké univerzity – „Fundamentals of Physics“.
„Články o pohybu Slunce by se měly zakázat!“ - vidíte jak za 20 let zase vyrostli?
23. 05. 2011 | 14:27

r.m. napsal(a):

http://www.apinuv.kekel.cz/2011/jaky-je-u-vas-zapad-slunce/
23. 05. 2011 | 14:37

jíra napsal(a):

Pane Tolaszi,
zajímavý přehled, díky. Jednu věc je dobré také zdůraznit. Extrémní ráz počasí dnes a extrémní ráz počasí někdy v minulosti, to může být velký rozdíl.

Za prvé počet lidí na planetě významně narostl, takže je vyšší pravděpodobnost, že extrémní počasí zasáhne více lidí najednou, proto mnohdy překvapí vyšší ztráty na životech a zejména hmotné škody.

Lidé také více působí rozvojem civilizace a vliv v tomto směru se leckdy teprve snažíme víc chápat. Např. rozvoj letecké dopravy vliv na počasí má - když v USA významně poklesla po útoku na Manhattan v r.2001, projevilo se to i při meteorologických měřeních.

Navíc z nedostatku vhodnějších míst či kvůli nedostatku financí se přibývající lidé usídlují i na rizikovějších územích. Všimnout si toho můžeme např. u záplav - jsou zasaženy častěji nové čtvrti měst. To rozvíjí vaši připomínku, že v 20. století si lidé zvykli na mírnější ráz počasí a teď je může zaskočit, že je to jinak. Když už si stavějí sídla v rizikovějších oblastech, málokdy, spíš vyjímečně, to respektují, i když se to zohlednit při stavbě leckde docela dobře dá.

Bohužel, pokud při vzniku nových městských sídel, např. v Amazonii pro gringos, významně ustupují tropické pralesy, je to další rána vyváženému vývoji klimatu. A v těch místech se nelze divit velkým a smutným následkům záplav.

Dnes se zprávy o katastrofách k nám dostávají díky internetu prakticky okamžitě, více pocitově sdílíme i ty místně hodně vzdálené, jako by jich tedy bylo relativně více. Nemělo by nás to tedy zbytečně moc vystrašit. Je skvělé, jak se hned probudí široká solidarita lidí a snaží se pomoci aspoň malým obnosem.

A vyšší záplavy ještě nemusejí znamenat extrémnější ráz počasí. Bahnotoky do vesnic a někde i do velkých měst způsobuje velmi nevhodné zemědělské hospodaření na svažitých terénech. Chybná regulace toků, přílišné odvodňování aj., kvůli tomu se zadrží v krajině méně vody a kumulují se případné velké záplavy.

Navíc bývají chybně dimenzována protipovodňová opatření, odborníci se dopouštěli chybných závěrů v odhadu vývoje povodní, viz povodně u nás v r.2002 se spojením záplavových vln Vltavy a Berounky. Máte pravdu, chce to být opravdu více pozorní, bystří, prozíraví, vynalézaví a nenechat se tolik zaskočit.

Málo jsme připraveni na častější vydatné přívaly, málo se zohledňují. Otázka je, zda přicházejí v nějakých delších intervalech, či zda za ně může více nečistot v ovzduší, někdy náhodně i kvůli sopkám. Někde je kvůli znečištění menší příjem slunečních paprsků na povrchu země, i když globálně oteplování stoupá. Vypadá to už tak, že podmínky na planetě jsou kvůli znečišťování mnohem nerovnoměrnější než dříve a prohlubují vliv jevů jako El Niňo a La Niňa. Jsou jak větší srážky a někde více extrémních vichrů, tak vyšší sucha s požáry.
23. 05. 2011 | 14:54

ld napsal(a):

M. Vicher,

ano, tak nějak jsem čekal, že někdo vybafne, že za poražený cca 100 let starý strom z nejcennějších částí lesa, se vysadí kdesi 5 jiných. Ty pak pojmou náletové dřeviny, respektive zajdou erozí, těžebními stroji, jejich vzrostlí sousedé nepřipustí jejich život, atp. Pane Vicher, chtělo by to někdy pozvednout tělo od kancelářských šuplíků a kalkulačky a jít se na skutečnost podívat do lesa. A nemusíte chodit ani za nejbližší chalupy, abyste zjistil, že vámi viděný svět prostě neexistuje, možná jen na hlavičkovém papíře Lesů ČR. Netřeba chrlit čísla, která vám podsunou zase jen lesáci, totiž čísla relativní, upravná, pohříchu se s pravdou rozcházející.

Argument o poskytování práce je taky lichý, neb tato je zajištěna výhradně pro osoby s citovanou národností.
Nikoli, pane, lesy jsou českým Klondikem, a nic tomu nepomůže vaše statistika. Letitá pravda je ta, že jakmile do lesa zaříznete, už za ním postupuje měsíční krajina. To nezměníní ani vaše plánovací tužka, ani přání novodobých zlatokopů, jsou li jiná než konjunkturální.
23. 05. 2011 | 15:03

Karlos napsal(a):

To tvrzení o nejteplejším roce 2010 je naprostý nesmysl. To si pan Tolasz zase vzal řadu Jamese Hansena a 3 ostatní řady ignoroval.
http://scienceandpublicpolicy.org/images/stories/papers/reprint/the_hottest_year_ever.pdf
23. 05. 2011 | 15:09

Petr Hlinomaz napsal(a):

Karlos: V článku autor sice vůbec nic takového netvrdí. Rok 2010 byl velmi teplý, ale neví se zda-li nejtepleší - avšak patří do kategorie mezi nejtepleší kdy se měření provádí.
http://www.meteocentrum.cz/zmeny-klimatu/aktuality.php?page=11012200
23. 05. 2011 | 15:47

r.m. napsal(a):

Možná si na vašem 16. kongresu vaši kolegové rádi prohlédnou tohle video. Copak to ten letoun v pravidelných intervalech vypouští?
https://www.youtube.com/watch?v=qcmkNata1no&feature=related
24. 05. 2011 | 02:01

Karlos napsal(a):

Petr Hlinomaz:
"Společně s roky 1998 a 2005 globálně nejteplejší rok v historii měření (rozdíly mezi jednotlivými roky jsou na úrovni chyby výpočtu globální teploty)." Takže tvrdí. A v tom Vašem odkazu se znovu ignorují nepohodlné řady.
24. 05. 2011 | 12:33

Petr Hlinomaz napsal(a):

V článku žádné takové tvrzení není, ovšem všechny příspěvky v diskusi jsem nečetl. Můžeme trvat na tom, že rok 2010 nebyl nejtepleší. Když byl, tak pouze s drobnou globální výchylkou. Avšak patří mezi nejtepleší během měření a není potřeba z pohledu laika více na tom řešit. Pro klimatologa je to důležité zjištění. Politikům bych radil se této informace vyhnout velkým obloukem.
24. 05. 2011 | 14:09

r.m. napsal(a):

vždyť taky poklesl odpar vody z normovaných měřících nádob o 250 MJ/24hod
pane Hlinomaz
vemte si to v globálu....
24. 05. 2011 | 14:28

Karlos napsal(a):

Petr Hlinomaz:
"Můžeme trvat na tom, že rok 2010 nebyl nejtepleší." Souhlas. Nebyl nejteplejší.
"Avšak patří mezi nejtepleší během měření a není potřeba z pohledu laika více na tom řešit. Pro klimatologa je to důležité zjištění." Ne, to není důležité zjištění ani pro přírodovědce. Směšných 150 let měření za 45 milionu století planety Země nedokazuje vůbec nic.
25. 05. 2011 | 19:41

Petr Hlinomaz napsal(a):

Zjištění trendu oteplování je pro vědce důležitým vodítkem pro další výzkum. Odvoláváme se na minulost, ale kdo jiný než vědci zjistili historii klimatu Země (ať zběžně a i podrobněji). Máte hodně proti a právě je třeba dát čas vědcům dále pracovat, protože je pořád spoustu neznámých. Znal by jste snad Vy sám od sebe historii klimatu? Vyjádření věty o nějaké klimatologické situaci vyžaduje přesnost a pokud se i jenom jemně věta pozmění, věta pak vypovídá ničemu jinému. Pak dochází k zdeformování. Nemám schopnost vědět kdo jak pracuje a nemám schopnost informace mít lepší, neboť jsem nikdy globální teplotu neměřil. Vy jste jí měřil? Jste snad Vy ten odpovědný, kdo má schopnost kontrolovat a opravovat nepřesnost údajů? Napište nám svou vědeckou práci o tomto tématu, určitě bude hodně lidí, kteří si do Vás rádi šťouchnou.
25. 05. 2011 | 21:05

Petr Hlinomaz napsal(a):

To bylo určeno pro Karlose
25. 05. 2011 | 21:06

L.Metelka napsal(a):

Karlosi, "Společně s roky 1998 a 2005 globálně nejteplejší rok v historii měření (rozdíly mezi jednotlivými roky jsou na úrovni chyby výpočtu globální teploty)." znamená, že všechny 3 roky byly skro stejně teplé. Protože každá hodnota globální průměrné teploty je zatížena určitou nejistotou, vycházejí-li hodnoty, které se liší o méně, než je tato nejistota, nedá se spolehlivě říci, který z nich byl nejteplejší.
Chápete?
25. 05. 2011 | 21:53

r.m. napsal(a):

UFO ET Disclosure 2011 imminent NASA Official announcement
https://www.youtube.com/watch?v=qcmkNata1no&feature=related
26. 05. 2011 | 10:40

r.m. napsal(a):

když je Obama v Evropě mizí chemtrails
pokud si ještě jste schopni vzpomenout jak to bylo před rokem....))))) to víte aluminium nezná bratra ni sestry své
26. 05. 2011 | 10:41

Ara napsal(a):

r.m. napsal:
"vždyť taky poklesl odpar vody z normovaných měřících nádob o 250 MJ/24hod"...
O jakém "poklesu odparu vody z normovaných nádob" to vlastně mluvíte? Obávám se, že asi moc nerozumím. Je možné dát na uvedené info nějaký odkaz, kde by k tomu bylo víc?
27. 05. 2011 | 06:02

r.m. napsal(a):

Ara:
Od padesátých let do začátku devadesátých let pokleslo množství sluneční energie, která dorazí na povrch Zeměkoule. V Antarktidě o 9 procent. V USA o 10 procent. O téměř 30 procent v Rusku. A o 16 procent v určitých částech Velké Británie.
Byl to skutečně globální jev. A Gerry ho pojmenoval globální stmívání.
Avšak ostatní vědci stále nevěřili.
Pro tuto skepsi existovaly dobré důvody. Méně energie ze Slunce by mělo znamenat, že Zeměkoule chladne. Jenže vědci věděli, že se Zeměkoule otepluje, protože kysličník uhličitý a další "skleníkové" plyny, které vypouštíme, udržují v atmosféře stále více tepla a způsobují globální oteplování.
Liepertová: "Mí přátelé mi říkali: Panebože, ty jsi opravdu extremista. Protiřečíš globálnímu oteplování. Víš, kolik miliard dolarů se vydává na výzkum globálního oteplování a ty a ten stařec v Izraeli jim protiřečíte?"
V Austrálii další dva biologové, Michael Roderick a Graham Farquar, byli překvapeni dalším paradoxním výsledkem: tím, že celosvětově klesá množství odpařované vody na volném prostranství.
Každý den, po celém světě lidé ráno kontrolují, kolik vody se odpařilo z otevřené nádoby a kolik vody musejí dolít, aby ji doplnili na stejnou úroveň, jaká byla 24 hodin předtím.
Na některých místech této planety provádějí zemědělští vědci tento denní úkol už déle než sto let. A právě dlouhodobá měření odpařování vody na volném prostranství jsou velmi cenná.
V devadesátých letech si vědci povšimli něčeho velmi podivného. Množství odpařované vody začalo klesat.
Vznikl zdánlivý paradox, protože množství odpařované vody klesalo, přestože globální teplota rostla.
Byla to záhada. Většina vědců se domnívala, že zvyšování teploty na Zemi by mělo vést k zvyšování množství odpařované vody. Avšak Roderick a Farquar výpočty zjistili, že teplota není nejdůležitějším faktorem při odpařování vody.
Nejdůležitější je sluneční záření, vlhkost vzduchu a vítr. Ale úpln nejvýznamnější je sluneční záření.
Zjistili, že k odpařování vody vede to, že energie fotonů naráží na povrch vody. Odpařování vodních molekul způsobuje sluneční záření. Takže i oni dospěli k pozoruhodnému závěru:
Jestliže se voda méně odpařuje, možná klesá intenzita slunečního záření.
Byl pokles odpařování vody důkazem globálního stmívání?
Byli přesvědčeni, že někde ve vědeckých časopisech naleznou data, jejichž prostřednictvím se jim oba jevy podaří spojit.
A pak jednoho dne, čistou náhodou to jeden z australských vědců našel. V časopise Nature vyšel článek "Odpařování vody ztrácí energii". V článku se uvádělo, že poklesla míra odpařování vody v Rusku, v USA i ve východní Evropě. Pravilo se tam, že se z odpařovací nádoby odpařilo za posledních třicet let v průměru asi o 100 mm méně vody.
Michael Roderick věděl, kolik slunečního záření je zapotřebí k odpaření jednoho milimetru vody. Tak obojí údaje dal dohromady: pokles odpařování vody i pokles slunečního záření.
"100 mm vody znamená 250 megajoulů. A to skutečně Rusové změřili jako pokles slunečního záření za posledních třicet let."
V Evropě a v USA to bylo stejné. Pokles odpařování vody přesně odpovídal poklesu slunečního záření, o němž psali Beatta Liebert a Gerry Stanhill.
http://blisty.cz/art/21551.html
http://cs.wikipedia.org/wiki/Glob%C3%A1ln%C3%AD_stm%C3%ADv%C3%A1n%C3%AD
http://www.ceskatelevize.cz/program/port/tema/248-globalni-stmivani/
29. 05. 2011 | 12:10

Mard napsal(a):

r.m.: To je blbost, co čtu o tom odpařování. Je hovadina dolévat vodu ke zbytku po odpaření, protože pak se mění složení vody (zahušťování rezidua). A voda se neodpařuje dopadem fotonu do vody, to je debilita. Foton má malou energii, ostatně jako většina nehmotných částic. Energie je tak nízká že není schopna vyrazit molekulu vody z tekutiny ven. Ve skutečnosti je průběh takový, že od hladiny neodražený foton dopadne do vody, předá svou energii vodě, která se ohřívá a vlivem kmitání molekul vody se část molekul dostane mimo objem tekutiny. Pochopitelně že proud fotonů neohřívá tekutinu libovolně - například kalná voda (nebo voda v tmavé nádobě) se zahřeje lépe než čistá voda (či voda v bílé nádobě), a ohřev se zastaví v okamžiku, když bude ochlazování v rovnováze s přísunem energie vlivem fotonů.
30. 05. 2011 | 11:59

r.m. napsal(a):

Je hovadina dolévat vodu ke zbytku po odpaření, protože pak se mění složení vody (zahušťování rezidua).
- takovou hovadinu taky nikdo nepsal

Pochopitelně že proud fotonů neohřívá tekutinu libovolně - například kalná voda (nebo voda v tmavé nádobě) se zahřeje lépe než čistá voda (či voda v bílé nádobě).
- jsou to standardizované nádoby dle WMO.
klasický pokus, příště lépe ano?
02. 06. 2011 | 20:52

Přidat komentář

Tento článek byl uzavřen. Už není možné k němu přidávat komentáře ani hlasovat

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Smoljak David · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy