Sucho je hodně neurčitý, ale často používaný pojem, který nám říká, že existuje nedostatek vody v půdě, v rostlinstvu nebo v atmosféře. Jarní období je pro středoevropské zemědělství klíčové, a pokud je nedostatek vláhy v tomto období, tak můžeme očekávat problémy. Sucho se vyvíjí pozvolna, plíživě, ale je o to nebezpečnější.

Ve vědeckých pojednáních je sucho zpravidla charakterizováno pomocí různých indexů a složitých charakteristik, které popisují srážkové nebo teplotní nebo vláhové poměry v nějaké oblasti za nějaké období (index suchosti, index zavlažení Končkův, index vlhkosti, standardizovaný srážkový index, standardizovaný srážkový a evapotranspirační index, a další). Ale také je možné se jen zamyslet nad průběhem srážek a teplot ve Vašem okolí, podívat se na nejbližší louku, popřípadě kopnout na poli do vysušené hroudy.



Měsíční úhrny srážek (hnědé odstíny) a dlouhodobý průměr srážek (zelené odstíny) v České republice vyjádřené tzv. plošným úhrnem pro celou Českou republiku od června 2011 (6) do května 2012 (5). Zvýrazněné jsou měsíce, ve kterých byly aktuální srážky nižší než dlouhodobý průměr – tzv. srážkový deficit jsme zaznamenali v měsících červen, srpen, září a listopad loňského roku a od února letošního roku v každém měsíci (pro květen jde zatím jen o odhad, jehož spolehlivost se limitně blíží 100%). Naprší-li v ČR za rok průměrně 674 mm srážek, tak v tomto posunutém 12měsíčním období jsme se dostali na 661 mm a nelze tedy hovořit o vysokém srážkovém deficitu. Nepříznivé však je rozložení sušších měsíců a jejich koncentrace na jaře od února do května (zatím).



Nejde však jen o srážky. Průměrná měsíční teplota (modré odstíny) a dlouhodobá průměrná teplota (červené odstíny) v České republice vyjádřená tzv. plošným průměrem teploty pro celou Českou republiku od června 2011 (6) do května 2012 (5) ukazuje zajímavé kombinace s předchozím srážkovým obrázkem. Zvýrazněné jsou zde měsíce, ve kterých byla aktuální teplota vyšší než dlouhodobý průměr – nadprůměrné teploty jsme zaznamenali v měsících červen, srpen, září a prosinec loňského roku, leden a od března letošního roku v každém měsíci (pro květen jde zatím jen o odhad, jehož spolehlivost se i zde limitně blíží 100%). Vidíme, že 6 měsíců od loňského června (červen, srpen, září, březen, duben a květen) byly v České republice zároveň srážkově podnormální a teplotně nadnormální. A tato kombinace určitě není příliš optimistická.

Srážky jsou značně proměnlivá charakteristika, která se místo od místa značně liší.



Na tomto obrázku pro stanici Příbram je červenou čárou naznačen průměrný úhrn srážek od začátku roku tak, jak by postupně narůstal, pokud by pršelo přesně podle statistiky. A modré sloupečky ukazují, jak v letošním roce postupně prší. Aktuálně „chybí“ v pomyslném ročním srážkoměru v Příbrami 90 mm srážek (tj. 90 litrů na metr čtvereční).



Jen o něco málo než 100 km vzdálený Havlíčkův Brod je na tom o poznání lépe. Letos zatím napršelo o 15 mm více, než odpovídá průměru.

Co z toho plyne? Že pro zjištění aktuálního stavu je nutné použít nejbližší výsledky měření. Bez nich si opravdu můžeme jen kopnout do hroudy, jak jsem uvedl na začátku.

Aktuální riziko zemědělského sucha můžete každý týden v úterý zkontrolovat na stránkách Českého hydrometeorologického ústavu. Tato mapa je doplněna o podrobné charakteristiky vláhové bilance v České republice.