Československo
Po hodně dlouhé době, jsem se setkal s někým, kdo ještě nezaznamenal, že Československo ukončilo svou historickou misi 31. 12. 1992 (zánikem ČSFR). Dnes jsem se registroval v Ženevě na 35. zasedání IPCC. Registrace spočívá pouze v převzetí jmenovky a podepsání registračního formuláře, který je připraven předem (a schválen Stálou misí ČR v Ženevě). Technicky zajišťuje registraci personál Světové meteorologické organizace (sekretariát IPCC nemá žádný administrativní aparát). Jsem se zaměstnanci SMO často v kontaktu, známe se. Dnes však byla u registrace „nová paní“, která nemohla najít příslušný registrační dokument a začala vyzvídat u kolegyně. „Československo najdu pod C nebo T?“ To je v mezinárodních organizacích běžný problém – je řazení států podle anglických nebo francouzských názvů?
Musím přiznat, že na mě padla nostalgie. Už dlouho jsem se s historickým zařazením České republiky do Československa nesetkal. Už dlouho jsem se nesetkal ani s tím, že by nás hledali v Jugoslávii (to se taky stávalo často). Je to už neuvěřitelných 20 let, co se politici dohodli na rozdělení. V té době mi to hodně vadilo. Považoval jsem to za zbytečný krok. Dnes se na to dívám jinak. Vždy jsme měli se slovenskými kolegy (meteorology a klimatology) dobré a úzké vztahy. Potkávali jsme se, diskutovali, ladili metodické postupy a sjednocovali názory. Na tom se nezměnilo vůbec nic – pořád máme dobré vztahy, pořád se potkáváme a pořád si snažíme navzájem vyhovět (zdravím kolegy v SHMÚ). Rozdělení má jeden velmi pozitivní důsledek. Dnes se můžeme navzájem podpořit na mezinárodních jednáních. Máme dva hlasy a to není úplně zanedbatelné. Docela by mě zajímalo, jak se paní tvářila, když přišla k registraci kolegyně ze Slovenska. Musím se jí o přestávce zeptat.
A když už jsem v té nostalgické náladě, tak budu pokračovat. Na zahájení 35. zasedání IPCC vystoupil Jan Dusík. Na tom by nebylo nic divného, ale on je tady jako zástupce UNEP (jedna ze dvou zakladatelských organizací IPCC). Potěší, že se čeští politici, experti a odborníci prosazují v mezinárodní diplomacii. Různé rathféry jsou potom úplně maličké a nezajímavé. Ať se jim věnují jiní, kteří to mají v popisu práce.
Zahájení 35. zasedání IPCC
Jan Dusík, Acting Director and Regional Representative, Regional Office for Europe, UNEP
Musím přiznat, že na mě padla nostalgie. Už dlouho jsem se s historickým zařazením České republiky do Československa nesetkal. Už dlouho jsem se nesetkal ani s tím, že by nás hledali v Jugoslávii (to se taky stávalo často). Je to už neuvěřitelných 20 let, co se politici dohodli na rozdělení. V té době mi to hodně vadilo. Považoval jsem to za zbytečný krok. Dnes se na to dívám jinak. Vždy jsme měli se slovenskými kolegy (meteorology a klimatology) dobré a úzké vztahy. Potkávali jsme se, diskutovali, ladili metodické postupy a sjednocovali názory. Na tom se nezměnilo vůbec nic – pořád máme dobré vztahy, pořád se potkáváme a pořád si snažíme navzájem vyhovět (zdravím kolegy v SHMÚ). Rozdělení má jeden velmi pozitivní důsledek. Dnes se můžeme navzájem podpořit na mezinárodních jednáních. Máme dva hlasy a to není úplně zanedbatelné. Docela by mě zajímalo, jak se paní tvářila, když přišla k registraci kolegyně ze Slovenska. Musím se jí o přestávce zeptat.
A když už jsem v té nostalgické náladě, tak budu pokračovat. Na zahájení 35. zasedání IPCC vystoupil Jan Dusík. Na tom by nebylo nic divného, ale on je tady jako zástupce UNEP (jedna ze dvou zakladatelských organizací IPCC). Potěší, že se čeští politici, experti a odborníci prosazují v mezinárodní diplomacii. Různé rathféry jsou potom úplně maličké a nezajímavé. Ať se jim věnují jiní, kteří to mají v popisu práce.
Obr.1 Zahájení 35. zasedání IPCC
Zahájení 35. zasedání IPCC
Obr.2 Vystoupení Jana Dusíka
Jan Dusík, Acting Director and Regional Representative, Regional Office for Europe, UNEP