V těchto dnech probíhá v Ženevě zajímavá rozmluva. Včera se zde sešli klimatologové, většinou z národních meteorologických služeb, s experty na zdraví, katastrofy, vodní hospodářství, zemědělství a potraviny, aby si navzájem vysvětlili, zopakovali, zaktualizovali své možnosti a potřeby vzájemné spolupráce. Tento Dialog pořádá Světová meteorologická organizace (SMO) před svým mimořádným kongresem, který bude zahájen v pondělí. Proč?

My žijeme v klimatologicky relativně klidné oblasti střední Evropy. Problémy a starosti rozvojového světa v oblastech, kde klima a počasí je limitujícím faktorem nejen dalšího rozvoje, ale i každodenního života se nám zdají neskutečně vzdálené. Zapomínáme, že podnebí i u nás přímo ovlivňuje rozšíření a aktivitu plísní, hub, hmyzu, flóry a fauny celkově (klíšťata, komáři, škůdci, …). Zapomínáme, že podnebí a počasí má i u nás zásadní vliv na výnosy kulturních plodin (povodně, sucha). Zapomínáme, že sem tam se vyskytující plošně rozsáhlé nebo časově rychlé povodně narušují běžný denní režim nás všech, berou majetky a bohužel i životy (1997, 2002, 2006, 2009, 2010, …). Neuvědomujeme si, že rozložení srážek v průběhu roku má i u nás zásadní vliv na dostupnost pitné vody a potravin (2003, 2012). Jsme rádi, že žijeme v oblasti, kde si podobné problémy můžeme připomínat jen někdy a nejsou, naštěstí, běžnou součástí každodenního života.

Jinak je tomu v centrální Africe, v jihovýchodní Asii, v Karibiku a střední Americe, v některých oblastech Číny a Indie, v Mongolsku, …, a takto bych mohl pokračovat i v dalších částech světa. Ve všech regionech vytváří 183 členských zemí SMO podmínky pro monitoring počasí a podnebí, pro zpracování napozorovaných dat, pro jejich mezinárodní výměnu a pro přípravu produktů nutných pro rozhodovací procesy na všech úrovních. V rámci probíhajícího Dialogu vystupují zástupci Světové zdravotnické organizace, Červeného kříže, Světové banky, Organizace pro výživu a zemědělství, vzdělávacích a humanitárních organizací společně s ministry a zástupci Národních meteorologických služeb. Shodují se na mnoha věcech, ale za základ pro tzv. klimatické služby považují kvalitně napozorovaná a dobře zpracovaná klimatologická data.

Můžeme si myslet, že je sucho. Zdá se nám, že je ve studni nějak málo vody. To jaro v posledních letech odchází nějak rychle. Tolik vody jsme za humny nikdy neměli. Tolik sněhu v říjnu? To tady nikdy nebylo.

Naštěstí nepracují klimatologové s pocity, dojmy a jen s lidskou pamětí. Máme objektivní data popisující vývoj klimatologických prvků v nedávné historii, máme kvalitní informace o počasí dnes a tím postupně rozšiřujeme tzv. klimatický záznam České republiky, Evropy, světa. Spolupracujeme navzájem a mám tak k dispozici nejen předpověď počasí na další dny, ale i projekce klimatu na následující desetiletí. Umíme poskytnout a poskytujeme kvalitní informace všem, jejichž život a práce jsou na počasí a podnebí závislé – státní správa, samospráva, krizové řízení státu, průmyslové sektory, resorty, ale i veřejnost prostřednictvím médií a webů.

V příštím týdnu se bude Kongres SMO zabývat možnostmi, které jednotlivé Národní meteorologické služby mají k tomu, aby plnily svou roli klimatologické služby. Podmínky musí však vytvářet jednotlivé státy v jednotlivých zemích. V rozvinutém světě většinou není problém, představitelé států a vlády ví, že meteorologii a klimatologii potřebují. Problémy jsou v rozvojovém světě, kde se ani za desetiletí různých rozvojových programů a pomocí nepodařilo vybudovat dostatečnou infrastrukturu a naučit místní odborníky využívat své znalosti. Nemělo by být naším cílem sypat někde někomu finance, stavět stanice a budovat infrastrukturu. Rozšiřujme znalosti a zkušenosti, které máme. I ty nejchudší země a jejich představitelé mají dnes možnost si sehnat finance a nakoupit a budovat to, co potřebují. Budou si toho více vážit, než darů financovaných někde zdaleka.