Ve španělské Valencii jedná v tomto týdnu (přesněji od 12. do 17. listopadu 2007) Mezivládní panel pro klimatickou změnu (IPCC). V sobotu vydá „Fourth Assessment Report - Synthesis Report“ (4. hodnotící zpráva – Souhrnná zpráva) a dá se tedy samozřejmě očekávat zájem veřejnosti o předložené informace. Redaktoři a zpravodajové různých médií (tisk, internet, rádia, televize) by měli vědět, že v průběhu letošního roku byla Čtvrtá hodnotící zpráva IPCC vydávána postupně po jednotlivých částech.

Vydání souhrnné zprávy by nemělo být uvozeno bombastickým konstatováním „klimatologové vydali další varování“ nebo „klimatologové opět varují“ nebo snad dokonce „klimatologové zpřesnili své výstupy“. Klimatologové tento týden pouze připravují komplexní zprávu, která shrnuje poznatky již předložené jednotlivými pracovními skupinami a snaží se z těchto podkladů vybrat ty nejdůležitější informace a upozornit na souvislosti.

Neměli bychom tedy očekávat nic zásadně nového a převratného. Pořád platí, že lineární trend průměrné globální teploty za období 1901-2000 dosáhl hodnoty 0,6±0,2 °C a za období 1906-2005 hodnoty 0,74±0,18 °C. Pořád platí, že projekce klimatických modelů ukazují v závislosti na použitém emisním scénáři vzestup průměrné globální teploty v období 2090-2099 o 1,1 až 6,4 °C, přičemž do roku 2030 projekce podle všech emisních scénářů předpokládají shodně vzestup o 0,2 °C a tedy trend vzestupu o 0,1 °C / desetiletí. Jen pro srovnání – první hodnotící zpráva IPCC z roku 1990 předpokládala pro období kolem roku 2005 trend průměrné globální teploty v rozmezí 0,15 až 0,30 °C / desetiletí a skutečně napozorované hodnoty ukazují aktuální trend této charakteristiky 0,2 °C / desetiletí. Aktuální situace je tedy pesimističtější než předpokládají modely pro další dvě desetiletí.

Je pochopitelné, že při pohledu na výše uvedené hodnoty může někoho napadnout, že se jedná o zcela zanedbatelné hodnoty. Pokud se někdo zabývá paleoklimatologií, tak ví, že teplota v geologické minulosti Země byla v některých epochách o mnoho vyšší než je nyní. Dokonce i vyšší než je nejpesimističtější odhad aktuálních klimatických modelů – například ve starších prvohorách v období zvaném devon se průměrná globální teplota pohybovala mezi 22 až 23 °C (dnes 15 °C). Tato epocha však trvala 50 mil. let a vzestup teploty o cca 5 °C trval 100 mil. let. Podobně vzestup teploty v epochách karbon a perm v mladších prvohorách o 8 °C trval rovněž 100 mil. let. Posledním výrazně teplejším obdobím byl začátek paleogénu (oteplení o 2 °C za cca 10 mil. let). Pořád hovoříme o době, kdy Homo sapiens, ještě ani nevěděl, že se jednou na planetě bude možná vyskytovat. Až v pleistocénu se objevuje na scéně člověk, ale teplota je o 2°C nižší než dnes. V dobách meziledových a na začátku holocénu bývala teplota o 1 až 2 °C vyšší, ale i zde změny trvaly stovky až tisíce let.

Z toho plyne několik jednoduchých a těžko zpochybnitelných závěrů:

1. Klima se mění, globální teplota stoupá.
2. Pro Zemi, jako planetu, se neděje nic nového.
3. Rychlost těchto změn je dnes několikanásobně vyšší, než máme jakkoliv doloženo kdykoliv v minulosti.
4. V době, kdy Země zažívala vyšší teploty se na jejím povrchu člověk nevyskytoval.

Klimatologové ve své 4. hodnotící zprávě analyzují situaci a navrhují řešení. Vyčkejme na plné znění této zprávy, podrobně si ji prostudujme a dohodněme se co dále. Výše jsem uvedl, že do roku 2030 se modely shodují bez ohledu na použitý emisní scénář. To neznamená, že máme 20 let čas, ale taky není nutno jednat nijak zbrkle.