„Beer Garden“ den
Klimatologové často používají při zpracování naměřených údajů počty dní s dosažením nebo překročením stanovené hodnoty meteorologického prvku. Nejběžněji jsou používány letní a tropické dny a proto už dnes všichni víme, že pokud maximální denní teplota dosáhne hodnoty 25 °C, označujeme takový den jako letní, při 30 °C se už jedná o den tropický. V zimě můžeme slýchávat o dni mrazovém (minimální denní teplota je nižší než 0 °C), ledovém (maximální denní teplota je nižší než 0 °C) nebo arktickém (maximální denní teplota je nižší než -10 °C).
V posledních letech se roční počet těchto významných dní poněkud mění. Letní a tropické dny postupně přibývají, mrazové a ledové dny ubývají (viz příklad z Brna).
Počet tropických a mrazových dní v Brně od roku 1961 (pětileté klouzavé průměry proložené lineárním trendem)
Můžeme spekulovat nad příčinou. Můžeme se dohadovat, zda za to může člověk tím, že zvyšuje koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Můžeme si navzájem „lhát do kapsy“ a tvářit se, že se nic neděje. Můžeme být dokonce spokojení, že je teplíčko a nemrzne. Můžeme se také zamýšlet, zda by nebylo vhodné si na větší počet tropických dní zvyknout. Můžeme realizovat ve městech a městských aglomeracích některá jednoduchá opatření, která zpříjemní pobyt v rozehřátých ulicích. Můžeme se zamýšlet nad tím, zda naší přírodě nezačínají chybět mrazové dny pro zdárný životní cyklus rostlin i živočichů. Můžeme se snažit investovat do technologií, aby byly k životnímu prostředí přátelštější. Ale určitě bychom měli investovat do vědy, abychom o změnách klimatu věděli více a do vzdělávání, abychom tyto problémy všichni dobře chápali.
Dnes je 1. dubna a je tedy možné vážné věci trošku zlehčit. Před pár dny jsem v prezentaci jednoho mého maďarského kolegy viděl statistiku „Beer Garden Days“ - dní s možností příjemného posezení u piva na zahrádce. Jsou to dny s teplotou ve 22 hodin večer nad 20 °C. Tato charakteristika mě zaujala natolik, že jsem si spočítal, že od roku 1961 se počet těchto dní zvýšil v Praze o 61 %, v Brně o 44 % a v Ostravě o 43 %.
Počet Beer Garden Days (pětileté klouzavé průměry proložené lineárním trendem)
Byl bych rád, kdybychom zvýšenou četnost pivních posezení věnovali i přemýšlení nad aktuálními problémy lidstva. Změna klimatu je jedním z nich.
V posledních letech se roční počet těchto významných dní poněkud mění. Letní a tropické dny postupně přibývají, mrazové a ledové dny ubývají (viz příklad z Brna).
Krno?
Počet tropických a mrazových dní v Brně od roku 1961 (pětileté klouzavé průměry proložené lineárním trendem)
Můžeme spekulovat nad příčinou. Můžeme se dohadovat, zda za to může člověk tím, že zvyšuje koncentrace skleníkových plynů v atmosféře. Můžeme si navzájem „lhát do kapsy“ a tvářit se, že se nic neděje. Můžeme být dokonce spokojení, že je teplíčko a nemrzne. Můžeme se také zamýšlet, zda by nebylo vhodné si na větší počet tropických dní zvyknout. Můžeme realizovat ve městech a městských aglomeracích některá jednoduchá opatření, která zpříjemní pobyt v rozehřátých ulicích. Můžeme se zamýšlet nad tím, zda naší přírodě nezačínají chybět mrazové dny pro zdárný životní cyklus rostlin i živočichů. Můžeme se snažit investovat do technologií, aby byly k životnímu prostředí přátelštější. Ale určitě bychom měli investovat do vědy, abychom o změnách klimatu věděli více a do vzdělávání, abychom tyto problémy všichni dobře chápali.
Dnes je 1. dubna a je tedy možné vážné věci trošku zlehčit. Před pár dny jsem v prezentaci jednoho mého maďarského kolegy viděl statistiku „Beer Garden Days“ - dní s možností příjemného posezení u piva na zahrádce. Jsou to dny s teplotou ve 22 hodin večer nad 20 °C. Tato charakteristika mě zaujala natolik, že jsem si spočítal, že od roku 1961 se počet těchto dní zvýšil v Praze o 61 %, v Brně o 44 % a v Ostravě o 43 %.
Počet Beer Garden Days (pětileté klouzavé průměry proložené lineárním trendem)
Byl bych rád, kdybychom zvýšenou četnost pivních posezení věnovali i přemýšlení nad aktuálními problémy lidstva. Změna klimatu je jedním z nich.