Samochvála smrdí?
V sobotu 1. března jsem si dovolil dát na svůj blog stručné shrnutí průběhu vichřice Emma od předpovědi až po její hořký konec. Neměl jsem v úmyslu se zviditelnit (jak naznačuje v diskusi „anonym Řeč mysli“), ale pochválit meteorology a poděkovat mnoha profesím a lidem, kteří strávili sobotu (a poté i neděli) jinak než plánovali. Další „skoroanonym Ládík“ mou snahu ohodnotil konstatováním „Samochvála smrdí“. To mě přimělo hlouběji se zamyslet nad diskusí pod mým sobotním blogem.
1.
Před časem jsem musel podstoupit zajímavé psychologické vyšetření a mám papír „na hlavu“, ve kterém jsem označen jako introvert. Není mi vlastní se předvádět a zviditelňovat za každou cenu. Bohužel je to součást mé profese (podrobněji například i zde). Ani v sobotu jsem se nechtěl zviditelnit na úkor cizího neštěstí a trošku mě mrzí, že to „Řeč mysli“ takto pochopil. No, co se dá dělat.
2.
V textu blogu není ani slovo o klimatické změně, ale ze zatím 25 diskusních příspěvků se klimatické změny týká celých 20. Prosím, nehledejme za vším globální oteplování.
Vichřice se v našich zeměpisných šířkách vyskytovaly vždy a je pravděpodobné, že se budou vyskytovat i nadále. Můžeme spekulovat o souvislostech mezi globálním oteplováním a četností, případně intensitou, extrémních projevů počasí v posledních letech, můžeme (a měli bychom) analyzovat řady pozorování a pokoušet se o závěry. Měli bychom se zabývat adaptačními opatřeními v celé jejich šíři (např. opravit střechy :-). A měli bychom dělat spoustu dalších věcí. Ale o tom můj blog vůbec nebyl!
3.
Kdo dnes chválí meteorology? Téměř nikdo. Kvalitní předpověď počasí je považována za úplnou samozřejmost a meteorologů si veřejnost všimne pouze v případě, že předpověď nevyjde jak by měla (např. srpen 2006 a povodeň na Olši). To je ovšem ta nejlepší pochvala – dobrá předpověď je standard, na který jsme si zvykli. Proto jsem si dovolil své kolegy meteorology pochválit.
A ještě jeden důvod k této „samochvále“ jsem měl a stále mám. Úředníci se v posledních týdnech snaží drasticky omezit činnost ČHMÚ. Třeba si někdo z úředníků všimne, co chce rušit …
1.
Před časem jsem musel podstoupit zajímavé psychologické vyšetření a mám papír „na hlavu“, ve kterém jsem označen jako introvert. Není mi vlastní se předvádět a zviditelňovat za každou cenu. Bohužel je to součást mé profese (podrobněji například i zde). Ani v sobotu jsem se nechtěl zviditelnit na úkor cizího neštěstí a trošku mě mrzí, že to „Řeč mysli“ takto pochopil. No, co se dá dělat.
2.
V textu blogu není ani slovo o klimatické změně, ale ze zatím 25 diskusních příspěvků se klimatické změny týká celých 20. Prosím, nehledejme za vším globální oteplování.
Vichřice se v našich zeměpisných šířkách vyskytovaly vždy a je pravděpodobné, že se budou vyskytovat i nadále. Můžeme spekulovat o souvislostech mezi globálním oteplováním a četností, případně intensitou, extrémních projevů počasí v posledních letech, můžeme (a měli bychom) analyzovat řady pozorování a pokoušet se o závěry. Měli bychom se zabývat adaptačními opatřeními v celé jejich šíři (např. opravit střechy :-). A měli bychom dělat spoustu dalších věcí. Ale o tom můj blog vůbec nebyl!
3.
Kdo dnes chválí meteorology? Téměř nikdo. Kvalitní předpověď počasí je považována za úplnou samozřejmost a meteorologů si veřejnost všimne pouze v případě, že předpověď nevyjde jak by měla (např. srpen 2006 a povodeň na Olši). To je ovšem ta nejlepší pochvala – dobrá předpověď je standard, na který jsme si zvykli. Proto jsem si dovolil své kolegy meteorology pochválit.
A ještě jeden důvod k této „samochvále“ jsem měl a stále mám. Úředníci se v posledních týdnech snaží drasticky omezit činnost ČHMÚ. Třeba si někdo z úředníků všimne, co chce rušit …