Teplota na Ruzyni
Není to tak dávno, co jsem jako jednu z mých reakcí na Climategate zde zveřejnil blog (společně s dr.Metelkou), který vzbudil nezaslouženě vysokou pozornost - Jak v CRU nefalšovali data z ČHMÚ. Stejně nezaslouženou pozorností byl obdařen i blog, kde jsem se zabýval vysvětlením zvyšujícího se podílu meteorologických stanic na letištích v klimatických analýzách - Klimatická změna a meteorologické stanice na letištích.
Vysvětlovat složitosti a krásy klimatologie některým méně chápavým je sice komplikované, ale důležité. Přesto si často vzpomenu na přísloví o perlách a sviních. Pravděpodobně i na tyto blogy reagoval jeden z diskutujících podnětným návrhem (omlouvám se, ale už nevím kdo a kde to byl, třeba zde svou myšlenku pozná). Pokud je někdo přesvědčen, že pohyb letadel na letištích dramaticky ovlivňuje měřenou teplotu na letištní meteorologické stanici (např. pan Kremlík), měl by využít přerušení dopravy na letišti (16. – 19. dubna 2010) a srovnat teplotu v těchto dnech s teplotou na jiných meteorologických stanicích. Tím by získal těžko vyvratitelný důkaz, že využívání výsledků měření na letištních meteorologických stanicích je zcela záměrné a zodpovědné za zvyšující se globální teplotu.
Pro klimatologa není podobné srovnání nijak problematické:
Maximální denní teploty v dubnu 2010 na stanicích v Praze a okolí – Karlov, Klementinum, Libuš, Průhonice, Ruzyně a Uhříněves.
Minimální denní teploty v dubnu 2010 na stanicích v Praze a okolí – Karlov, Klementinum, Libuš, Průhonice, Ruzyně a Uhříněves.
Na obou grafech je zvýrazněno „neletové“ období na letišti Praha-Ruzyně a průběh na stanici Ruzyně. Žádné podivnosti v průběhu těchto hodnot nejsou. Pokud bych zcela nezaujatě očekával, že nějakou změnu v teplotách najdu, tak bych ji hledal v maximální denní teplotě. Tato hodnota v sobě totiž „ukrývá“ nejvyšší hodnotu z nejvyšších hodnot za každý desetiminutový interval v průběhu dne. Vzorkování na našich stanicích provádíme v intervalu 1 sekunda. Stačí i ten sebemenší závan od rozpálených leteckých motorů a v řadě by to bylo vidět. Není. Žádné ovlivnění dopravou na letišti v řadě maximálních teplot nenajdete. Věřím, že v minimálních teplotách by tento vliv neočekával ani ten největší skeptik.
Vysvětlovat složitosti a krásy klimatologie některým méně chápavým je sice komplikované, ale důležité. Přesto si často vzpomenu na přísloví o perlách a sviních. Pravděpodobně i na tyto blogy reagoval jeden z diskutujících podnětným návrhem (omlouvám se, ale už nevím kdo a kde to byl, třeba zde svou myšlenku pozná). Pokud je někdo přesvědčen, že pohyb letadel na letištích dramaticky ovlivňuje měřenou teplotu na letištní meteorologické stanici (např. pan Kremlík), měl by využít přerušení dopravy na letišti (16. – 19. dubna 2010) a srovnat teplotu v těchto dnech s teplotou na jiných meteorologických stanicích. Tím by získal těžko vyvratitelný důkaz, že využívání výsledků měření na letištních meteorologických stanicích je zcela záměrné a zodpovědné za zvyšující se globální teplotu.
Pro klimatologa není podobné srovnání nijak problematické:
TMA Ruzyně
Maximální denní teploty v dubnu 2010 na stanicích v Praze a okolí – Karlov, Klementinum, Libuš, Průhonice, Ruzyně a Uhříněves.
TMI Ruzyně
Minimální denní teploty v dubnu 2010 na stanicích v Praze a okolí – Karlov, Klementinum, Libuš, Průhonice, Ruzyně a Uhříněves.
Na obou grafech je zvýrazněno „neletové“ období na letišti Praha-Ruzyně a průběh na stanici Ruzyně. Žádné podivnosti v průběhu těchto hodnot nejsou. Pokud bych zcela nezaujatě očekával, že nějakou změnu v teplotách najdu, tak bych ji hledal v maximální denní teplotě. Tato hodnota v sobě totiž „ukrývá“ nejvyšší hodnotu z nejvyšších hodnot za každý desetiminutový interval v průběhu dne. Vzorkování na našich stanicích provádíme v intervalu 1 sekunda. Stačí i ten sebemenší závan od rozpálených leteckých motorů a v řadě by to bylo vidět. Není. Žádné ovlivnění dopravou na letišti v řadě maximálních teplot nenajdete. Věřím, že v minimálních teplotách by tento vliv neočekával ani ten největší skeptik.