Po trávě se nešlape...
...tráva se kouří.
S narůstající dobou užívání, postupnou legalizací a léčebným využitím konopí přibývá stále poznatků o účincích kanabinoidů. Je vcelku shoda v tom, že je jistá podobnost s alkoholem: v malých dávkách nemá mnoho nežádoucích účinků, ve vyšších už má a někdy docela významné.
Na rozdíl od prvních optimistických prohlášení, že zde neexistuje závislost, se psychologové shodují na třech rizikových důsledcích zneužívání: závislost, narušení kognitivních (rozumových) funkcí a riziko psychózy.
Konopí obsahuje látky nazvané kanabinoidy, kterých je něco kolem sedmdesáti a jsou obsaženy v rostlině (tráva) nebo v získané pryskyřici (hašiš). Za psychotropní účinky ale odpovídá nejvíce THC – tetrahydrokanabinol. Ten aktivuje příslušný receptor a odtud jdou signály do dopaminergního „odměňovacího“ systému, který je odpovědný za všechny typy závislostí. (Taky se po něm pěkně tloustne)
Na kanabis se vyvíjí psychologická závislost i biologická tolerance. Látka zůstává v organismu poměrně dlouho, vylučuje se až několik týdnů, takže její odnímání je velmi povlovné, přesto se může objevit nespavost, úzkost, deprese a nechutenství. Souhrnné výsledky prozrazují, že takto je ohroženo okolo 10 % příležitostných a 25 % pravidelných kuřáků. Tyto stavy jsou také nejčastější motivací k vyhledání pomoci na příslušných pracovištích.
Mnoho klinických studií prokazuje kognitivní poruchy s následnými problémy ve školních povinnostech a dalších ambicích. Velká australská a novozealandská studie, která podchytila 2500 respondentů, prokázala, že denní užívání kanabisu, které začalo před 17. rokem věku, výrazně snížilo pravděpodobnost („clear reductions“) dokončení středoškolského studia a úspěchu na univerzitě.
THC prokazatelně narušuje funkce hipokampu, který je základní strukturou paměti, a narušení kognitivních funkcí je patrné i po jednom podání dobrovolníkům. Dlouhodobí uživatelé mají patrný deficit a zatím zůstává nejasné, co se stane, když skončí a začnou abstinovat. Některé studie ukazují na částečný, jiné dokonce na plný návrat těchto schopností.
Nejzávažnější je riziko psychotické poruchy. Je dávno známé, že ke konopí tíhnou lidé trpící schizofrenií a dlouho se věřilo, že je to snaha o jakousi samoléčbu. Kdyby to byla pravda, museli by mít kuřáci trávy lepší prognózu. Nicméně pravý opak je pravdou: trpí daleko více halucinacemi a bludy.
Nicméně přísně vědecky vzato, to samo o sobě nevypovídá nic jednoznačného. Možná úloha kanabisu byla prokázána ve studiích prospektivních , tedy zaměřených do budoucnosti. Ta první, švédská, podchytila celkem 45 750 mladých mužů při odvodu do armády. Ti z nich, kteří v té době užili kanabis více než 50x, měli do 15 let šestkrát vyšší procento onemocnění schizofrenií.
Od roku 2002 byla podniknuta celá řada studií, které potvrzují, že uživatelé THC na počátku studie mají po několika letch mnohem vyšší riziko onemocnění psychózou. Skeptici namítají, že k užívání inklinují osoby se sklonem ke schizofrenii. To ale zdaleka nepotvrzuje velká prospektivní Dunedinova studie sledující velkou skupinu od dětství; v jedenácti letech věku byly z dalšího sledování vyloučeny děti, které vykazovaly rizikové symptomy možné budoucí psychózy a také všichni, kdo užívali nějakým způsobem rizikové léky.
Tato studie ale prokazuje, že čím mladší uživatelé, tím větší riziko psychózy. Pokud začali s konopím v 15 letech, jejich riziko bylo čtyřnásobné. Toto je velmi zajímavá informace pro naši populaci, která se honosí prvenstvím v Evropě, pokud jde o množství nejmladších uživatelů. Je to také informace pro ty „moderní matky“, které si spolu se svými čtrnáctiletými dají jointa, aby nevypadaly staromódně, místo aby jim vysvětlily, že život s psychózou není to nejlepší, co může člověka potkat. Zejména když rostliny dodávané na trh v posledních letech obsahují trojnásobek THC ve srovnání s těmi, co tu byly před deseti roky. Proto mnoho starostí, jak pro léčebné účely získat standardní přípravky.
Bojovníci za legalizaci konopí argumentují tím, že alkohol a tabák jsou legální, ačkoliv působí značné zdravotní škody. S tím nelze než souhlasit. Nechápu jen tu logiku, proč si přejí ke dvěma svinstvům přidávat třetí.
S narůstající dobou užívání, postupnou legalizací a léčebným využitím konopí přibývá stále poznatků o účincích kanabinoidů. Je vcelku shoda v tom, že je jistá podobnost s alkoholem: v malých dávkách nemá mnoho nežádoucích účinků, ve vyšších už má a někdy docela významné.
Na rozdíl od prvních optimistických prohlášení, že zde neexistuje závislost, se psychologové shodují na třech rizikových důsledcích zneužívání: závislost, narušení kognitivních (rozumových) funkcí a riziko psychózy.
Konopí obsahuje látky nazvané kanabinoidy, kterých je něco kolem sedmdesáti a jsou obsaženy v rostlině (tráva) nebo v získané pryskyřici (hašiš). Za psychotropní účinky ale odpovídá nejvíce THC – tetrahydrokanabinol. Ten aktivuje příslušný receptor a odtud jdou signály do dopaminergního „odměňovacího“ systému, který je odpovědný za všechny typy závislostí. (Taky se po něm pěkně tloustne)
Na kanabis se vyvíjí psychologická závislost i biologická tolerance. Látka zůstává v organismu poměrně dlouho, vylučuje se až několik týdnů, takže její odnímání je velmi povlovné, přesto se může objevit nespavost, úzkost, deprese a nechutenství. Souhrnné výsledky prozrazují, že takto je ohroženo okolo 10 % příležitostných a 25 % pravidelných kuřáků. Tyto stavy jsou také nejčastější motivací k vyhledání pomoci na příslušných pracovištích.
Mnoho klinických studií prokazuje kognitivní poruchy s následnými problémy ve školních povinnostech a dalších ambicích. Velká australská a novozealandská studie, která podchytila 2500 respondentů, prokázala, že denní užívání kanabisu, které začalo před 17. rokem věku, výrazně snížilo pravděpodobnost („clear reductions“) dokončení středoškolského studia a úspěchu na univerzitě.
THC prokazatelně narušuje funkce hipokampu, který je základní strukturou paměti, a narušení kognitivních funkcí je patrné i po jednom podání dobrovolníkům. Dlouhodobí uživatelé mají patrný deficit a zatím zůstává nejasné, co se stane, když skončí a začnou abstinovat. Některé studie ukazují na částečný, jiné dokonce na plný návrat těchto schopností.
Nejzávažnější je riziko psychotické poruchy. Je dávno známé, že ke konopí tíhnou lidé trpící schizofrenií a dlouho se věřilo, že je to snaha o jakousi samoléčbu. Kdyby to byla pravda, museli by mít kuřáci trávy lepší prognózu. Nicméně pravý opak je pravdou: trpí daleko více halucinacemi a bludy.
Nicméně přísně vědecky vzato, to samo o sobě nevypovídá nic jednoznačného. Možná úloha kanabisu byla prokázána ve studiích prospektivních , tedy zaměřených do budoucnosti. Ta první, švédská, podchytila celkem 45 750 mladých mužů při odvodu do armády. Ti z nich, kteří v té době užili kanabis více než 50x, měli do 15 let šestkrát vyšší procento onemocnění schizofrenií.
Riziko onemocnění schizofrenií do 15 let od odvodu (pro informaci: prevalence je 10 na 1000 obyvatel)
Od roku 2002 byla podniknuta celá řada studií, které potvrzují, že uživatelé THC na počátku studie mají po několika letch mnohem vyšší riziko onemocnění psychózou. Skeptici namítají, že k užívání inklinují osoby se sklonem ke schizofrenii. To ale zdaleka nepotvrzuje velká prospektivní Dunedinova studie sledující velkou skupinu od dětství; v jedenácti letech věku byly z dalšího sledování vyloučeny děti, které vykazovaly rizikové symptomy možné budoucí psychózy a také všichni, kdo užívali nějakým způsobem rizikové léky.
Tato studie ale prokazuje, že čím mladší uživatelé, tím větší riziko psychózy. Pokud začali s konopím v 15 letech, jejich riziko bylo čtyřnásobné. Toto je velmi zajímavá informace pro naši populaci, která se honosí prvenstvím v Evropě, pokud jde o množství nejmladších uživatelů. Je to také informace pro ty „moderní matky“, které si spolu se svými čtrnáctiletými dají jointa, aby nevypadaly staromódně, místo aby jim vysvětlily, že život s psychózou není to nejlepší, co může člověka potkat. Zejména když rostliny dodávané na trh v posledních letech obsahují trojnásobek THC ve srovnání s těmi, co tu byly před deseti roky. Proto mnoho starostí, jak pro léčebné účely získat standardní přípravky.
Riziko onemocnění schizofrenií nebo podobnou psychózou do 26 let u uživatelů od 15 let (žlutý sloupec), vs. od 18 let (šedý sloupec)
Bojovníci za legalizaci konopí argumentují tím, že alkohol a tabák jsou legální, ačkoliv působí značné zdravotní škody. S tím nelze než souhlasit. Nechápu jen tu logiku, proč si přejí ke dvěma svinstvům přidávat třetí.