Korektnost je dobrá věc, jen se nesmí – jako cokoliv jiného – moc přehánět. Nebeský fotbal popisovaný v Klapzubově jedenáctce vlastně přestává být fotbalem a kdyby míč neměl křidýlka, tak by se snad ani nepohnul, protože pro samé „račte“ a „děkuji, až po vás“ do něj žádný z andělů nekopne.



Nevzpomínám si, že by pojem „černoch“ kdy v českém jazyce nesl nějakou negativní konotaci (např. ve smyslu „negr“, nebo ve smyslu snížení některých kvalit; byl spíš předmětem sexuálně zabarvené závisti), pojem „černoušek“ naopak vždy zazníval něžně a pozitivně. Nechápu tedy, proč se mu má najednou říkat „afroameričan“, a to i tehdy, když se narodil v Namibii, kde má rodokmen sahající hluboko do pravěku.

Ani na Eskymácích jsem za svůj život neshledal nic, co by je činilo nějak méněcennými a jejich označení Inuité je pro mě stejně neutrální, jako to, co jsem užíval sedmdesát let předtím, jak se říká indiánům je zatím nejisté. Některé pseudo-ohledy mi přijdou – a teď mi dovolte vědecký termín, který mě naučil Tonda Vrána – „přepíčené“. To slovo sice není korektní, zato je přesné. Proto zde smí být jednou použito bez osočení, že se tu hýří a plýtvá vulgarismy.

V Holandsku před Vánoci překřtili více než 200 obrazů a dalších uměleckých artefaktů ve shodě s korektním pojmenováváním. Nevím, co by o tom soudili autoři, kteří také mají práva, nejen podle Ochranného svazu autorů, ale podle elementární slušnosti. Leč přejmenovali. Eskymáci jsou Inuité a Malá černoška je Dívka s vějířem. Když jsem se pídil, zda si v zájmu korektnosti přestali Holanďané dělat krutou srandu z Belgičanů, dozvěděl jsem se, že tam se korektnostní blbnutí nedopracovalo. Posledním hitem je, že Belgičani pláčou nad tím, že graficky překrásné guldeny byly nahrazeny eurem; guldeny totiž kupovali v domnění, že jde o stírací losy.

Doporučuji jít do české literatury. Raisovi Výminkáři se stanou Starobními důchodci, stejně tak bude přejmenován obraz Jaroslava Špillara z roku 1904, a z pana mlynáře na Starém Bělidle bude Babišův zaměstnanec. Mácha se obrátí v hrobě nad dalším vydáním Romů, zatímco Winter zajásá nad Rozinou z babyboxu. Enderáci v Čechách sice nezní lahodně, ale historicko-korektně naprosto správně, navíc to mladší generaci usnadní orientaci. Zajímavé nesporně bude, až dojde na hyperkorektní pojmenovávání duchů. strašidel, čertů a nadpřirozených bytostí. Za domácí úkol si dejte vypracování nového, korektního názvu Dvořákovy opery Čert a Káča. Padlý anděl a Kateřina?

V Českém rozhlase na stanici Dvojka, dříve Praha, což zase uráželo cit pro korektnost zamindrákovaného Brňáka, jsem vyslechl zprávu o Vánocích řešených v jedné anglické škole tak, že už několikátý rok (pro jistotu – nikdo sice nic neříkal, ale čert nikdy nezaspí) se vypouští z oslav celý příběh Ježíšova narození, aby se to někoho nedotklo, protože do školy přibylo muslimských dětí. Možná jsou tam taky hinduisti. Obávám se, že takto pojatá korektnost nahrává různým Konvičkům a jejich kamarádům Zemanům a dalším rozdmýchávačům nacionalistických vášní. Jako její synonymum mám další přesný vědecký termín, který si každý domyslí.

Ježíš je historická postava, podle posledních informací skutečně narozený někdy okolo Vánoc (spočteno přes nalezené záznamy služeb jednotlivých tříd kněží v jeruzalemském chrámu, kde v množině členů Abiovy třídy se předpokládá i Zacharjáš, takto manžel Alžběty a otec Jana Křtitele a z délky těhotenství a dosti jasných údajů o odstupu narození Ježíše a Jana vychází čas Mariina porodu ke konci roku; moc se mi líbilo vysvětlení, že z Nazaretu do Betléma Josef s Marií zamířili proto, že tam byla porodnice). Jen mentálně insuficientní nebo defektní jedinec (dřívější označení si domyslete) bude tvrdit, že jeho učení – byť svérázně pojaté nepřehlednou řadou jeho vykladačů a následovníků – neformovalo spolu s odkazem antiky zásadním způsobem evropskou kulturu se vším, co k tomuto pojmu patří. Logicky dost dobře nemohu pochopit, proč bychom měli zapírat svůj kulturní vývoj jen proto, že se někomu nelíbí. Nebo by se mu mohl nelíbit, což je ještě absurdnější. Stačí kotrmelce kolem dědka Mráze a svatého Václava Klause!

Místo takovéhoto cenzorsko-korektního blbnutí by stálo za to kriticky zhodnotit své dějiny. Do toho se ale nikomu nechce a spoustě lidí, kterým se rozumu nedostává, zato důležitosti mají nadbytek, tyhle ptákoviny působí orgasmus a vyvolávají dojem velkolepé AKCE. Což vyvolává další asociace. Čest práci, soudruhu Randáku! Tak by to bylo před 40 roky (praxi máme); jak bude znít dnes? Pro ty, co jim ten hezký Rachlíkův román utekl, původní název zněl: Pozdrav Pámbu, pane Randák!

Co se mě týká, chybí mi v boji za úplnou korektnost už jen hasiči z Bradburyho románu Fahrenheit 451.