Tito dva typičtí představitelé tekuté doby a významní úředníci českého státu, mají podporu nezanedbatelné části našich spoluobčanů a je na místě otázka, při následováníhodném čistém charakteru obou, proč tomu tak je. Zatímco my, jejich nevoliči, od nich oprávněně nečekáme nic dobrého (a když ano, tak spíš nedopatřením, než cíleně), jejich voliči si od nich něco slibovali. Nesplnitelných slibů dostali dost.

Jelikož je už dostatečně známo, že výroky mohou změnit realitu (stačí změnit otázku a věci se změní až diametrálně a svědkové dosvědčí zcela jinou realitu, jen se přesvčte: a) jakou rychlostí jelo auto, které smetlo chodce? nebo b) jakou rychlostí jelo auto, kterému vstoupil chodec do cesty?), můžeme brát také za prokázané, že realita je tvořena výroky, které na nás působí. Zejména jsou-li pronášeny shora a dost často.
Je celkem jasné, čím urazil Václav Havel Klause i Zemana: dost je neobdivoval a nekořil se jim a tak mají oba právo být zhrzeni víc než Jitka Vodňanská a protože si s nimi zas tolik jako s ní nekorespondoval, nemají šanci zveřejnit jeho dopisy, ale mohou po něm plivat a snažit se pošpinit nejen jeho a jeho dílo, ale i jeho program. O lásce nemluvím, protože tu správný narcista nezná, ale pravda rozhodně není to, co by oba pánové říkali a hájili.
Část voličů pochází ze společenství, které je frustrováno tím, že listopad 89 nepřinesl kýžený západní blahobyt v kombinaci se sociálním zajištěním neschopných, které nabízel za cenu ničemné kvality pro všechny reálný socialismus. Část je frustrována i tím, že z občanů první kategorie, kteří měli nad námi, občany druhé kategorie, skutečně moc (nenechat dítě studovat, zamezit výjezdu do zahraničí, zařídit problémy v zaměstnání i šikanu od StB), jsou teď nikým. O to víc svůj narcismus přifukují ve stínu Narcisů výše postavených.
Potom je to široké společenství těch, kteří a které neunesou pocit svobody a potřebují ochranu mocného Vůdce. Tahle parta zapomíná na to, že je sice pravda, že člověk, který se neumí postarat dobře o sebe, neskýtá záruku, že se postará dobře o druhé, ale nikde není zaručeno, že člověk, který se dokáže dobře postarat o sebe, se bude chtí starat také o druhé. Člověk, který se extrémním způsobem stará o své finanční zisky, se patrně nebude chtít dělit s bezdomovci a člověk, který si zakládá na své moci bude mít ještě méně ochoty se o ni dělit s kýmkoliv. To ale jim dosud nedošlo.
Babišův tah smětem vzhůru podporovaný heslem „prostě to zařídíme“ vyhovoval všem, kteří si „prostě zařídili“ splnění svých přání a než se nadáli, dočkali se exekutora (což zavinil Václav Havel). Autora hesla budou podporovat navzdory tomu, že zatím nezařídil nic. V USA je udělována cena Stelly pojmenovaná podle Stelly Liebeck, která se ve svých 81 letech polila horkou kávou a nechala za to odsoudit McDonald, protože ji neupozornili, že horká káva by ji mohla opařit. Od té doby tam varují před vším možným, až do těch nečekaných účinků, že po prášcích na spaní bude člověk ospalý. Naši inteligentní dlužníci u nejrůznějších lichvářů tvoří voličskou základnu obou úředníků a navzdory tomu, že si to „prostě zařídili“ jsou nespokojeni.
Dokud nestoupne obecně kulturní úroveň a nezačneme místo hesel pěstovat víc kritické myšlení, tenhle elektoriát tu bude v mohutném zastoupení a s tím musí počítat každý, kdo chce společnost vést jinam než do Ruska a do Číny a zařídit se podle toho. Politika kromě vizí potřebuje také lidi, kteří pro tu vizi umějí získat publikum ochotné pro ni zvednout ruku. Jak nás učí klasik: agitátor, který je s to sdělit nějakou ideu masám, musí být psychologem, i když bude jen demagogem. Bude vždy lepším vůdcem, než osamělý teoretik, který o lidech neví nic. Vůdcovství totiž znamená schopnost uvést do pohybu masy lidí. Tyhle typy teď slušná společnost potřebuje stejně, jako morálně čisté teoretiky. Thomas Mann v nádherném příběhu Exodus neupíral Mojžíšovi kontakty s Hospodinem, ale rozhodující vliv na to, že se Izraelité vydali z Egypta. měl jeho bratr Aron, který uměl mluvit k lidem a pohnout je k činu.
Otázka je tedy jasná: je tu někdo, někdo kvalitní, kdo dokáže oslovit tyhle voliče? Tak, jak to nakonce dokázal Masaryk, přes skutečně velkou počáteční nevraživost většiny národa.