Hospodin Jahve věděl, co jsou lidi zač, a tak se s tím nemazal a hned čtvrté přikázání (po třech Bohu určených) zní: Pomni, abys den sváteční světil!

Nemluvil o dovolených (jež někdo dovoluje), ani o volnu, leč jen a jen o tom, že sedmý den má být stráven zcela jinak, než předchozích šest, že je na čase, aby si člověk označující sám sebe za tuplovaně rozumného, uvědomil, že je taky duchovní bytost, nejen hamižník podobný opičce, která se chytí v kokosu. Vykašlali jsme se na něj a jedeme po svém!

Člověk (Homo sapiens sapiens) si to stále odmítá uvědomit a systematicky připravuje svou cestu do žumpy, jak se slušně říká hajzlu. Mýty posléze transformované do pohádek, nestačí. Droga, zvaná NEUSTÁLÝ PROGRES strká bez ohledu na malér dopamin do jádra odměn a fikce nekonečného vzestupu je krmena psychopaty na čele stáda.

Jahvemu tehdy, stejně tak jako moudrým dnes a včera, bylo jasné, že není nutné jen a jen nekonečně vydělávat a hromadit majetek, zboží, předměty a hmotu, že jsou tu také hodnoty duchovní. Vietnamci jedou nonstop, aby dopřáli svým dětem co nejvyšší vzdělání, kam investujeme my svou potřebu je denně navštívit?

Znám jednu dívku, je krásná a jejích devatenáct jar učinilo z její tvářičky přišedší zdálky, až z Moravy tvářičku (ještě ne tvář, ale jednou možná přímo TVÁŘ) firmy. S jasným cílem, ta studentka jakési školy, kamž možno docházet jednou týdně, tři hodiny ráno pracuje na svém vyobrazení. Měl jsem asi VYOBRAZENÍ napsat velkými písmeny, protože až dívka vyleze ze svého pelechu, v němž dneska žije většinu z 24 hodin, za dva roky s jakýmsi titulem, bude především krásná (byť jinak k ničemu). Frustrovaná bude až dva roky poté, jiná stejně kvalitní osobnost ji z jejího místa vytlačí. Také úplmě nejlepší a úplně zbytečná.

Pohlédl jsem na nádherně rozkvetlou třešeň, tisíce květů se otevíralo k nebi a nad nimi letěla po delší době jedna včela.

Homo sapiens sapiens v chamtivosti za nejvyššími zisky nejenže spláchl kvalitní půdu tím, že do ní nasel plodiny, které mu sice přinášejí momentální zisk (naše vlast záhy zežloutne řepkou), ale devastují krajinu, taky zničil všechny škůdce a zvýšil tak svůj zisk, avšak s nimi taky všechny opylovače a nesporně zničí cestou pesticidů, herbicidů, antibiotik a dalších –cidů také své spotřebitele a nakonec sebe sama. A to bude pro Zemi asi ten největší zisk.

Kde je dnes hmyz? Kde jsou ptáci? Kde je pražský vrabec? Kde budeme zítra všichni? Asi v neskutečné prosperitě naplno a přitom úsporně pálících krematorií.