V posledním ročníku před maturitou postihly společenství naší třídy ideové rozpory, které měly navenek svou zástupnou problematiku, ve skutečnosti šlo o adolescentní dobývání místa na slunci, které doprovází muže od chvíle, kdy začnou předvádět kdo dál a kdo vejš.

Tlak blížících se prověrek našich znalostí, počínaje zkouškou zralosti a konče těmi přijímacími na vysoké školy, nás nakonec ale sjednotil a místo dvou konkurujících si časopisů vyšly postupně dva básnické almanachy. Jeden z nich nesl název Večer v Praze, což byla moje báseň začínající veršem: Vylouplé oko na talíři marně se snaží přivříti a vrhnout pohled koketní. Dodnes jsem si ale uchoval v paměti dva poetické skvosty. Igor Onisko napsal:

Honza Handzel, který nesnášel, když mu někdo řekl Hanzl a jedné profesorce vysvětlil, že je to prastaré jméno patřící pašerákům soli, složenina Hand a Sel, stvořil toto:

Tehdy jsem zhltal Opilý koráb, Edisona, Mršinu, Kdo vám to zcuchal tmavé vlasy, Verlaina v několika přkladech, Sedmou elegii, Na vlnách TSF a mnoho dalších a propadl naprosto kouzlu poezie a kouzlu jazyka. Provází mě to celý život, sbírám poetické perly počínaje zdeúřední češtinou a konče úžasnými výroky – například Poláčkovým hodnocením jedné intelektuálky: Ona je něco jako Svéhlavička cizoložnicí. Skácelovu filsofickou útěchu: Všechno je dobré, když je v pravý čas; i nadbytek fízlů. Nebo Suchého postřeh: Člověk je v podstatě dobrej, ale protože mu to nikdo neřekl, tak to neví a chová se jako hajzl. Miluju zkratku: Včera hrálo naše amatérské kvarteto Brahmse; Brahms prohrál. Pršelo tak silně, že všechna prasata byla čistá a všichni lidé uprasení. Neštěstí nechodí nikdy samo, řekl Marx a zašel za Engelsem. Někteří autoři kuchařských receptů vycházejí z předpokladu, že Mengele také nebyl nikdy dopaden. Mýlit se je lidské, mýlit se opakovaně je věda. Zhltal jsem Koptu – další variace na Morgensternova jména měsíců:

Zbožňuju perly z konverzačních příruček, ta v nadpisu je natolik umně poskládaná, že přepomíná projevy politiků. Ocenil jsem chlapečka, který v textu písně V+W, Ezop a brabenec, dokázal odhalit úžasný kryptogram: když pupeNECKY SE LINOU. Vidím v něm pokračovatele Stanislava Neumanna, která v Jakobínu našel: léta, ach LÉTADLOuhá. Jen mám pochyby, kam zařadit outdoorový outfit v němž chodím enhancovat svou mysl.