Když nám zavřeli divadla, máme náhradu
Jsou tu k dispozici, navíc zdarma, projevy, které ze všeho nejvíc připomínají produkty vypitého mozku, předvádění psychopatického tajtrdlíka a programové prohlášení impotentního kastráta.
Poslední dny nám přinesly prohlášení čelných představitelů a nemělo by být obecní kroniky, kde by jejich úžasné myšlenky oděné do vznosných slov měly chybět, aby byly zachovány budoucím generacím. Hlavně kvůli poučení, co vše lze přežít. Protože tak silnou sbírku kuriozit v tak koncentrované podobě naše dějiny nemají. A že tu bylo hodně kecálků a tlučhubů!
Co řekl Miloš Zeman, nepochválili ani jeho oddaní stoupenci, ač to za pochvalu nesporně stojí. Je to projev státníka v krizové situaci: Chtěl bych proto poděkovat Čínské lidové republice, která nám jako jediná země pomohla... Nevšímejte si příliš poštěkávání a vřeštění našich novinářských komentátorů, kteří jako obvykle píší o všem a nerozumí ničemu. A o to větší pozornost věnujte radám odborníků, které vám mohou pomoci.
Sám sebe jmenovavší hlavní odborník, který první dva týdny leštil svoje ego a zmateně sám sebe trumfoval špatnými příkazy, náhle obrátil na čtyráku, konvertoval jak blahé paměti svatý Pavel a v parlamentě zakončil svou řeč výkřikem: „Dej nám, drahý Bože, sílu ducha k nápravě věci obecných. Dej nám, drahý Bože, sílu duše k nápravě věcí obecných. Dej nám, drahý Bože, sílu důvěřovat sobě. Věřím moudrosti svého fyzického těla. Milost a požehnání všemu a všem. Tak jest,” a sklidil potlesk poslanců. Zajímalo by mě, zda též poslanců KSČM. Když estébák přileze ke křížku, není to návod?
Tohle snad je ještě děsivější projev, než Saturninem zaznamenaný výrok onoho pacholete na pustém ostrově: Bohdá, že žízní nezahyneme. Kiplingovými slovy lze k tomu dodat: Chlad poledního slunce, klid horské bystřiny, čestné slovo bandar-logu!
Nejlepší je ale prezident ČLK. Je dobré vědět, jak silnou osobnost máme ve vedení stavovské organizace. Je vidět, jaké máme zastání v situaci, kdy jsme v první linii a organizace výdeje ochranných pomůcek svádí k myšlence, že ti, kdo to vedou, si přejou mít co nejvíc nakažených doktorů. Končím tento text jeho poselstvím: Zdravotníci dělají, co mohou. Buďte k nim i k sobě navzájem ohleduplní.
Dostalo se vám někdy v jakémkoliv divadle takhle silných zážitků? Ani u Shakespeara ne! Ale třeba ještě něco podnětného přidá Duka.
Poslední dny nám přinesly prohlášení čelných představitelů a nemělo by být obecní kroniky, kde by jejich úžasné myšlenky oděné do vznosných slov měly chybět, aby byly zachovány budoucím generacím. Hlavně kvůli poučení, co vše lze přežít. Protože tak silnou sbírku kuriozit v tak koncentrované podobě naše dějiny nemají. A že tu bylo hodně kecálků a tlučhubů!
Co řekl Miloš Zeman, nepochválili ani jeho oddaní stoupenci, ač to za pochvalu nesporně stojí. Je to projev státníka v krizové situaci: Chtěl bych proto poděkovat Čínské lidové republice, která nám jako jediná země pomohla... Nevšímejte si příliš poštěkávání a vřeštění našich novinářských komentátorů, kteří jako obvykle píší o všem a nerozumí ničemu. A o to větší pozornost věnujte radám odborníků, které vám mohou pomoci.
Sám sebe jmenovavší hlavní odborník, který první dva týdny leštil svoje ego a zmateně sám sebe trumfoval špatnými příkazy, náhle obrátil na čtyráku, konvertoval jak blahé paměti svatý Pavel a v parlamentě zakončil svou řeč výkřikem: „Dej nám, drahý Bože, sílu ducha k nápravě věci obecných. Dej nám, drahý Bože, sílu duše k nápravě věcí obecných. Dej nám, drahý Bože, sílu důvěřovat sobě. Věřím moudrosti svého fyzického těla. Milost a požehnání všemu a všem. Tak jest,” a sklidil potlesk poslanců. Zajímalo by mě, zda též poslanců KSČM. Když estébák přileze ke křížku, není to návod?
Tohle snad je ještě děsivější projev, než Saturninem zaznamenaný výrok onoho pacholete na pustém ostrově: Bohdá, že žízní nezahyneme. Kiplingovými slovy lze k tomu dodat: Chlad poledního slunce, klid horské bystřiny, čestné slovo bandar-logu!
Nejlepší je ale prezident ČLK. Je dobré vědět, jak silnou osobnost máme ve vedení stavovské organizace. Je vidět, jaké máme zastání v situaci, kdy jsme v první linii a organizace výdeje ochranných pomůcek svádí k myšlence, že ti, kdo to vedou, si přejou mít co nejvíc nakažených doktorů. Končím tento text jeho poselstvím: Zdravotníci dělají, co mohou. Buďte k nim i k sobě navzájem ohleduplní.
Dostalo se vám někdy v jakémkoliv divadle takhle silných zážitků? Ani u Shakespeara ne! Ale třeba ještě něco podnětného přidá Duka.