Rehabilitace Richarda III.

05. 12. 2020 | 10:31
Přečteno 5558 krát
aneb Co se nevešlo do naší chystané knihy Osobnosti úžasné i porouchané, jejíž rukopis právě dokončujeme.

Shakespeare psal Richarda III. patrně v letech 1592–1594, tedy více než století po hrdinově smrti, kterou skončila Válka Růží, a Tudorovci dosedli na dlouhou dobu na trůn. Pamětníci už žádní nežili a Wikipedie ještě neexistovala, mohl si tedy autor vymýšlet podle libosti. Ani tak podle libosti své, jako podle libosti své vrchnosti, která byla tak mocná, že se po ní dokonce dodnes jmenuje její doba. A zkuste si to rozházet s takovou vrchností!! Nicméně Mistry nad mistry, kterého nebude jmenovat, protože to je Martin Hilský, říká, že Shakespeare měl v ruce i práce Holinsgheda a Vergila, které líčí Richarda jeho způsobem. Vergil dokonce psal své dějiny na objednávku Jindřicha VII.

Aby vzniklo slušné drama, musí to nějakou dobu trvat (s přestávkou něco přes dvě hodiny) a nesmí se to uspěchat. Když přišli za Hamletem a volali: „Mladej pane, jdou na šance, straší jim tam tatínek,“ cholerik by popadl kudlu a zrádného strýce probodl. To by ale nikdo do divadla nešel, protože to je námět pro bulvár, ne pro vysokou kulturu, kde se zatím v hledišti nepojídá pražená kukuřice. Zatím! A je to dneska jediné místo, kde se zatím smí na jevišti na veřejnosti kouřit. Zatím!

Musí být také jasné, kdo je padouch. Lidi by také nechodili, kdyby se ukázalo, že vrahem byl třeba Kašpárek. To neměl ani Cimrman. A jak neoblíbené byly jeho hry! Takže tady je padouchem posléze po zásluze potrestaným poslední nepřítel šlechetného předka samotné panenské královny Alžběty, Richard III., navíc přírodou zpotvořený. Jak to tedy autor pojal?
Na samém začátku je Richard vévodou z Gloucestru a jeho bratr Edward IV. je králem, Richard však touží po koruně. Napřed zmanipuluje krále, aby zavřel jejich dalšího bratra Clarence do Toweru a tam ho nechá zamordovat. Ožení se s lady Annou, přestože zabil jejího tchána Jindřicha VI., jakož i jejího manžela. Jak je to možné? Prostě ji ukecá, protože má tento psychopatický dar. Když Edward zemře, měl by nastoupit na trůn jeho starší syn. Richard však nezletilého prince i jeho mladšího bratra umístí do Toweru. Je korunován a při té příležitosti dá zamordovat oba Edwardovy syny. Zneužije svou ženu k tomu, aby mohl nechat odsoudit svou neteř Alžbětu z Yorku. Vzbouření šlechtici se ale přidají k Jindřichu Tudorovi a jejich armády porazí Richarda, který je v rozhodující bitvě zabit. Jindřich se ožení s Alžbětou a jako Jindřich VII. se stává králem, zakladatelem dynastie.

Kancelář pro uvádění příběhů na pravou míru až na poslední dvě věty uvedený příběh vidí jinak. Přestože měl Richard značně zkažený chrup, což byl důsledek nadbytku sacharidů, byl to muž lepého vzhledu, jak namodelovali jeho podobu z lebky, pouze měl skoliózu a tím pádem jednu lopatku o trochu výš. Nebyl žádný třasořitka a do rozhodující bitvy nastoupil s korunou na hlavě (ta mu prorazila lebku po úderu), čímž se učinil od počátku viditelným terčem. Také mu to dokonale oplatili, neboť jeho mrtvola byla zmasakrována.

Sporné a nevyřešené jsou dvě dětské kostry nalezené v Toweru. Zájem na tom, aby Edwardovi synové zmizeli ze scény, mohl mít jak Richard, tak Jindřich. Hilský má za to, že Richard své synovce nezabil. A jak prokázal posléze Jindřich VIII. a jeho jedna dceruška zvaná (bůhvíproč?) Bloody Mary, ani Tudorovci se nebáli sáhnout po neortodoxním a hlavně rychlém a jednoznačném řešení.

Vezměme v úvahu, že Válka Růží se táhla třicet let, navíc na pozadí výprasku Angličanů ve Francii a že Richard III. jako král v ní účinkuje až poslední dva roky. Za vlády Edwarda IV. byl jeho skutečně loajálním spojencem. Po smrti svého otce trávil mládí na Warwickově panství, kde také bydlela Anna Nevillová, se kterou se Richard později oženil, aniž musel vyvraždit její blízké. Vyznamenal se jak v bitvách, tak jako hospodář rozšiřující své državy. Bratr Jiří, vévoda z Clarence, byl obviněn, odsouzen a popraven na popud Edwardův, nikoliv Richardův. Jak se ale všeobecně má za to, dal zavraždit Fraye, Hastingse i Vaughana, kteréžto řešení se nikterak nevymykalo tehdejším způsobům ukončení vzájemných neshod..

Jak uvádí Wikipedie doslova: Richard ovládal sever země až do smrti Edwarda IV. Byl v této oblasti, a zvláště v samotném Yorku, velmi oblíben. Roku 1482 dobyl zpět od Skotska město Berwick-upon-Tweed. Jeho správa byla považována za poctivou a přiměřenou. Podporoval rozvoj univerzit a věnoval dary církvi.

V roce 1483 se nechal Richard korunovat s tím, že prohlásil druhé manželství svého bratra za neplatné, protože byl již předtím jednou ženat, a jeho první žena stále žila, což stvrdil i biskup, takže synové z tohoto manželství nejsou legitimními dědici trůnu. Tím pádem nebylo nutné je mordovat.

První vzpouru v roce 1583 Richard zvládl, ale při druhé, vedené Jindřichem VII. byl zrazen svými spojenci a poražen. A tak zatímco dějiny glorifikují gaunery typu Jana Žižky, umělci jsou schopni dehonestovat osobnosti kvalitní. Myslím, že Alžběta II. by měla rehabilitovat Richarda, protože ten, na rozdíl od strážců v Buckinghamském paláci, jí neujídá oříšky z mističek.
Mohla by se přitom opřít o dva zásadní poznatky: prvním je román skotské královny detektivek Josephiny Tey (obdoby Agathy Christie) Vrah či oběť z roku 1951, kdy jeho vinu na smrti synovců zásadně zpochybnila. Možná i to přimělo historika Johna Ashdown-Hilla autora knihy Richard III. k unikátnímu pátrání po jeho hrobu i historii jeho skutků. To se mu rovněž opravdu detektivním způsobem podařilo (přes DNA 17 generací v ženské linii), takže mohl vyvrátit povídačky o hrbu a mnohé další, když podrobně zmapoval poslední rok života tohoto nešťastného a hlavně po smrti pronásledovaného hrdiny, který měl údajně slibovat: „Království za koně!“

Z cenných připomínek profesora Hilského můžeme dodat verbatim: „Královna Alžběta II. sice Richarda III. nerehabilitovala, ale že k jisté a dost významné rehabilitaci tohoto anglického lrále v Británii došlo. Stalo se to v souvislosti s archeologickými vykopávkami poblíže města Leicesteru. Analýzy DNA potvrdily, že kostra objevená pod parkovištěm skutečně patří Richardovi III. Kosterní ostatky dokazují, že neměl hrb, ale pouze levou lopatku trochu výš, než tu pravou. Krom toho kosterní ostatky nesou stopy mnoha bodných a sečných ran. Takže asi nelze pouze říci, že Richard v bitvě u Bosworthu padl. Je třeba k tomu dodat, že jeho tělo bylo zmasakrováno nesmírně krutým, snad dokonce rituálním způsobem. Těmto ostatkům se nedávno dostalo státního pohřbu, jehož se účastnil i arcibiskup canterburský (královna ne). Mediální ohlas těchto událostí byl obrovský. Král Richard III. Je dnes anglickou veřejností vnímán jinak než dřív“. (Dík za upřesnění profesoru Martinovi Hilskému).

Blogeři abecedně

A Atapana Mnislav Zelený B Babka Michael · Balabán Miloš · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořáková Vladimíra F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Hilšer Marek · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kania Ondřej · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Kňapová Kateřina · Kohoutová Růžena · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minařík Petr · Mittner Jiří · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Niedermayer Luděk · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít O Obluk Karel · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Skořepa Michal · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slimáková Margit · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šoltés Michal · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štern Ivan · Štern Jan · Štrobl Daniel T Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy