Ne každý, kdo si říká PSYCHOSOMATIK, jím skutečně je. Pozor!!
Prohlášení předsedy Psychosomatické společnosti ČĹS JEP
Kdo tady mluví za psychosomatickou medicínu? Každý laik nahlédne, jak mocný vliv mají naše emoce na naše tělo. Stačí se pořádně rozčílit. Nebo se nechat šéfem znechutit. Čeština v tomto směru je vedle polštiny jedním z nejlepších jazyků k vyjádření psychosomatických vztahů. Kolik už bylo o tom napsáno knih!
Odborníkem se může stát kdokoli. Pokud není lékařem vystudovaným na některé z lékařských fakult. Jak je to možné? Protože tam se psychosomatika učí jen velmi okrajově, pokud vůbec.
Dalo hodně práce prosadit, aby i čeští lékaři mohli studovat psychosomatickou medicínu, tedy bio-psycho-sociální přístup ke zdraví na nemoci. To, co kolegové prosadili v Německu už v r. 1986, nám se podařilo až v r.2013! Psychosomatika se stala nástavbovým oborem i když prezident ČLK bojuje proti ní.
V oficiálních kurzech psychosomatické medicíny se lékaři dozvídají, že „teď už smí vidět to, co u svých pacientů dávno viděli“.
Při jednání s úředníky narážíme na fakt, že v médiích za ni dnes mluví především samozvaní odborníci, kteří ani příslušným vzděláním neprošli. Hnízdil, Klímová, Vojáček, Máslová.
Lékaři, kteří pochopili, že na vzniku a udržování mnoha našich nemocí, a to i těch nejběžnějších, třeba vysoký krevní tlak, alergie, bolesti hlavy, se významně podílejí naše emoce, a tedy vztahy, ve kterých žijeme. Takových lékařů je samozřejmě mnohem víc, jen málokdo z nich si ale troufne vystoupit proti autoritám, nebo proti doporučeným postupům.
Vystoupit na veřejnosti proti stavovské autoritě vyžaduje jisté speciální vlastnosti. Odvahu, bojovnost, přesvědčení a odolnost proti vyloučení (snad trochu psychopatie?). To nemá každý, jako kolega Hnízdil. Se stejnou vervou, s jakou chtěl kdysi prosadit vzdělávání prostitutek pod FTVS, nebo s jakou později kritizoval akupunkturu, se pustil do propagace psychosomatiky. Bylo to užitečné, dokud se stejně energicky nepustil do cupování ostatní medicíny. Podobně jako Jarmila Klímová. Proč? Neměli jsme medicínu spíš obohacovat?
Zvlášť výrazně je slyšet samozvané propagátory psychosomatiky dnes v době koronavirové pandemie. Často bagatelizují význam viru. Z devíti signatářů jedné z výzev bylo šest propagátorů psychosomatiky! To je pravdu nápadné. Rád bych naše kolegy požádal, aby ve svých častých vystoupeních mluvili jen sami za sebe. Psychosomatickou medicínu, kterou trpělivě prosazujeme už více než 30 let, aby nechali na pokoji. Dělají jí dnes už často neuváženými výroky medvědí službu.
Vladislav Chvála, 14.12.2020
Kdo tady mluví za psychosomatickou medicínu? Každý laik nahlédne, jak mocný vliv mají naše emoce na naše tělo. Stačí se pořádně rozčílit. Nebo se nechat šéfem znechutit. Čeština v tomto směru je vedle polštiny jedním z nejlepších jazyků k vyjádření psychosomatických vztahů. Kolik už bylo o tom napsáno knih!
Odborníkem se může stát kdokoli. Pokud není lékařem vystudovaným na některé z lékařských fakult. Jak je to možné? Protože tam se psychosomatika učí jen velmi okrajově, pokud vůbec.
Dalo hodně práce prosadit, aby i čeští lékaři mohli studovat psychosomatickou medicínu, tedy bio-psycho-sociální přístup ke zdraví na nemoci. To, co kolegové prosadili v Německu už v r. 1986, nám se podařilo až v r.2013! Psychosomatika se stala nástavbovým oborem i když prezident ČLK bojuje proti ní.
V oficiálních kurzech psychosomatické medicíny se lékaři dozvídají, že „teď už smí vidět to, co u svých pacientů dávno viděli“.
Při jednání s úředníky narážíme na fakt, že v médiích za ni dnes mluví především samozvaní odborníci, kteří ani příslušným vzděláním neprošli. Hnízdil, Klímová, Vojáček, Máslová.
Lékaři, kteří pochopili, že na vzniku a udržování mnoha našich nemocí, a to i těch nejběžnějších, třeba vysoký krevní tlak, alergie, bolesti hlavy, se významně podílejí naše emoce, a tedy vztahy, ve kterých žijeme. Takových lékařů je samozřejmě mnohem víc, jen málokdo z nich si ale troufne vystoupit proti autoritám, nebo proti doporučeným postupům.
Vystoupit na veřejnosti proti stavovské autoritě vyžaduje jisté speciální vlastnosti. Odvahu, bojovnost, přesvědčení a odolnost proti vyloučení (snad trochu psychopatie?). To nemá každý, jako kolega Hnízdil. Se stejnou vervou, s jakou chtěl kdysi prosadit vzdělávání prostitutek pod FTVS, nebo s jakou později kritizoval akupunkturu, se pustil do propagace psychosomatiky. Bylo to užitečné, dokud se stejně energicky nepustil do cupování ostatní medicíny. Podobně jako Jarmila Klímová. Proč? Neměli jsme medicínu spíš obohacovat?
Zvlášť výrazně je slyšet samozvané propagátory psychosomatiky dnes v době koronavirové pandemie. Často bagatelizují význam viru. Z devíti signatářů jedné z výzev bylo šest propagátorů psychosomatiky! To je pravdu nápadné. Rád bych naše kolegy požádal, aby ve svých častých vystoupeních mluvili jen sami za sebe. Psychosomatickou medicínu, kterou trpělivě prosazujeme už více než 30 let, aby nechali na pokoji. Dělají jí dnes už často neuváženými výroky medvědí službu.
Vladislav Chvála, 14.12.2020