Racionální výživa versus nemocniční strava
Před dávným časem se vyjádřil jakýsi teoretik válečnictví, že co si tak všímal za poslední století, státy jsou optimálně připraveny na válku, která právě skončila. O té budoucí nemají představu.
Být o několik kroků pozadu za potřebami a současnými kvalitními poznatky spolu s těžkopádností patří k typickým charakteristikám velkolepých institucí; čím monumentálnější podnik, tím horší. Působivou ukázkou je třeba Světová zdravotnická organizace. Její poslední návrh, zavést světový den korupce, je hodnocen jako velmi progresivní.
Jen naivní hlupák by si myslel, že státní organizace předvedou něco, co stojí za realizaci. Sleduji (občas aktivně) situaci ve stravování v nemocnicích, kde by pacienti měli dostat přehlídku zdravé a racionální stravy. Chachá!! Pochyby jsou namístě tím spíš, že v létě loňského roku k tomu vydalo ministerstvo svoje pokyny. Nejsou sice veřejně k dispozici, ale pokud svou kvalitou odpovídají jiným pokynům, jsou nesporně skvělé.
Před sedmi roky byli pacienti zakrmováni osmkrát týdne přesolenými uzeninami navzdory tomu, že i bez této pomoci jsme byli ve spotřebě soli překračující několikanásobně normu druzí v Evropě, hned za Tureckem. Před pěti roky bylo rehabilitováno a omilostněno sádlo a další přírodní tuky. Provalily se skandály kolem úpravy experimentů a doporučování sacharidů se zákazem tuků. Hnusná břečka zvaná Flora, která žádné vítězství nezaznamenala, se však podává dodnes.
Poznatky o střevním mikrobiomu ukazují na skutečné potřeby organismu: ovoce, zelenina, dostatek vlákniny, zakysané mléčné výrobky, nefalšovaný bujon. Žádné doslazování. Jak prosté, milý Watsone a jak jednoduché. A proto je kefír dodáván doplněn o odporně sladkou vanilkovou příchuť, jogurt s jahodami vyrobenými podle receptu IG Farben s odérem Spolany Nertovice apod. To nakupují odborníci?
Být o několik kroků pozadu za potřebami a současnými kvalitními poznatky spolu s těžkopádností patří k typickým charakteristikám velkolepých institucí; čím monumentálnější podnik, tím horší. Působivou ukázkou je třeba Světová zdravotnická organizace. Její poslední návrh, zavést světový den korupce, je hodnocen jako velmi progresivní.
Jen naivní hlupák by si myslel, že státní organizace předvedou něco, co stojí za realizaci. Sleduji (občas aktivně) situaci ve stravování v nemocnicích, kde by pacienti měli dostat přehlídku zdravé a racionální stravy. Chachá!! Pochyby jsou namístě tím spíš, že v létě loňského roku k tomu vydalo ministerstvo svoje pokyny. Nejsou sice veřejně k dispozici, ale pokud svou kvalitou odpovídají jiným pokynům, jsou nesporně skvělé.
Před sedmi roky byli pacienti zakrmováni osmkrát týdne přesolenými uzeninami navzdory tomu, že i bez této pomoci jsme byli ve spotřebě soli překračující několikanásobně normu druzí v Evropě, hned za Tureckem. Před pěti roky bylo rehabilitováno a omilostněno sádlo a další přírodní tuky. Provalily se skandály kolem úpravy experimentů a doporučování sacharidů se zákazem tuků. Hnusná břečka zvaná Flora, která žádné vítězství nezaznamenala, se však podává dodnes.
Poznatky o střevním mikrobiomu ukazují na skutečné potřeby organismu: ovoce, zelenina, dostatek vlákniny, zakysané mléčné výrobky, nefalšovaný bujon. Žádné doslazování. Jak prosté, milý Watsone a jak jednoduché. A proto je kefír dodáván doplněn o odporně sladkou vanilkovou příchuť, jogurt s jahodami vyrobenými podle receptu IG Farben s odérem Spolany Nertovice apod. To nakupují odborníci?