Nemá absoultně zájem podívat se do nejbližší minulosti na své chyby.


Nejsem analytik z povolání, stačí se ale podívat na nejrůznějších blozích a veřejných prostorách na míru zájmu o drby a ve srovnání s tím, jaký je zájem o reflexi vlastního jednání.

Nedirekrivní terapeut se zeptá: Jak si myslíte, že dopadne člověk, který se chová tím a tím způsobem? A popíše jednání pacienta, který bez rozmýšlení ohlásí, že takový člověk dopadne blbě. Záleží pak jen na míře jeho tuposti, zda si uvědomí, že předpovídá svůj osud.

V letošním létě v napůl vylidněné Praze jsem se slušně zeptal mladé dámy, kolem 17 jar, proč si v poloprázdné tramvaji sedá na místo pro invalidy (zjistil jsem totiž, že to není z důvodů páchání dobrých skutků, vymršťování se a uvolňování míst těhotným stařenkám). Suverénně opáčila: Protože mám svobodu!

Svoboda, vnímaná touto společností jako neodpovědná COCHCÁRNA (= dělám si, co chci), je sociální mor. Demokracie není anarchie, je to úcta k dohodnutým pravidlům. Kdyby vyhynuli jen ti, kdo je nedodržují, bylo by to dobré řešení. Ale bohužel to většinou odnesou ti, kteří je dodržují a nemají dost odvahy a energie těm anarchistům dát přes hubu.

Myslet bolí, říkal TGM. Mussolini, Hitler i Gottwald byli regulérně zvoleni blbci, kteří jim naletěli, protože si neuměli spočítat, co je to za gaunery! Jeden z voličů Zemana, člověk, jehož IQ nebyl rozhodně podprůměrný, mi řekl: Když ten Drahoš byl tak nevýrazný. Věřím, že kdybych v titulu uvedl, že tato společnost si koleduje o pár přes držku, měl bych o několik tisíc čtenářů víc.