Třídní právo, soudce z lidu a rozsudky na objednávku jsem zažil a nestojím o opakování.


Statečný a čestný muž mých studijních začátků na Fakultě všeobecného lékařství UK v Praze, profesor RNDr. et MUDr, Bohumil Sekla, prohlásil uprostřed sovětizace české vědy veřejně, že biologii dělíme na normální a sovětskou a představiteli té sovětské je odvážný železničář Mičurin, senilní bába Lepešinská a podvodník Lysenko.

V létě v roce 1968 řekl ve svém projevu v Československém rozhlasu: „My jsme byli v nedávné minulosti svědky toho, že lidé nesporně mentálně na vysoké úrovni … objevovali … fakta, která potom pod určitým tlakem interpretovali naprosto z dnešního nebo z pozdějšího hlediska nepřijatelně. A to je ta morálka. Já nechci posuzovat, do jaké míry, jak se tomu teď říká, věřil [ten člověk] … tezím, které mu byly vlastně uloženy, aby je prokazoval."

Představa, že by se Univerzita Karlova stala tribunou ideologů, je děsivá. Ideologické přístupy končí na mnoha západních institucích idiotským obrazoborectvím, počínaje zahalováním „nemravně nahých“ ženských soch a konče odstraňováním jmen a portrétů lidí, kteří před dvěma staletími ty instituce jako studnice poznání a vědění zakládali.

U nás by to mohlo vrcholit odstraněním soch Karla IV., protože byl feudál, katolík a sběratel ostatků. Na nádvoří Karolina by mohla stát socha Ludmily Brožové Polednové, která „neměla žádných pochybností“ a marxismu byla věrná do posledního dechu.

V zájmu zachování demokratických pravidel, která přes snahu Miloše Zemana by měla stále platit, žádám tímto veřejně děkana Právnické fakulty UK v Praze, aby konkrétně doložil své prohlášení o „kontroverzních názorech“ JUDr. Daniely Kolářové z přednášky na téma Klady a zápory ženské emancipace.

Zatímco ideologie jsou emocionálně nabitou směskou nejrůznějších nápadů vydávajících se za filosofii a jedinou cestu ke šťastným zítřkům, je právní názor podle mého soudu koncizním zhodnocením faktů. Polovičaté vyjádření bez dalšího zdůvodnění šíří nepříjemný zápach alibismu, ne-li nedostatku odborné kvalifikace. Říká-li lidová moudrost, že k soudu se nechodí pro spravedlnost, ale pro rozsudek, mohl by alespoň jednou čelný představitel práva říct, jak to doopravdy je a CO je tedy kontroverzní.