Tragické je, že matky přestaly koukat na děti


Maminka veze kočárek s nemluvnětem, na které nevidí, ani kdyby mu krysy žraly ksichtík a dítě nevidí na matku, u které hledá jistotu a bezpečí a místo toho má před sebou ten bordel na ulici, z něhož si může udělat bordel v mozku.

Maminka kráčí, po boku má čtyř až pětileté dítě, zralé na kladení otázek. Místo toho matka telefonuje a o dítě příliš nedbá, dokud nedojdou k semaforům.

Jedeme kolem skutečně velkých staveb. Podívej, támhle Hrad, tohle je Národní divadlo. NE! Telefonický hovor je důležitější a dítě se prstíkem škrábe po nějaké elektronické potvoře.

Dnes po obědě jsem na ambulanci pod pultem recepce viděl asi dvouletého chlapečka jezdit prstíčkem po obrazovce (neříkej obrazovka, říká se monitor!!!) tabletu, zatímco jeho maminka sedící v křesle čekárny úpěnlivě hovořila do telefonu . Kdybych měl reprodukovat, co jsem slyšel, možná by se vám udělalo špatně...

Milé, nemilé maminky, ty děti vám to jednou vrátí a vy budete naříkat nad jejich nezájmem. Kde se ale ten zájem měly naučit?