Asistenční psi snižují stres u postižených i zdravých dětí


Stres je odpověď organismu na ohrožení a nastavuje nás k přípravě na rvačku nebo (důstojný) úprk. Začíná u mozkového jádra, které se jmenuje amygdala, protože má tvar mandle a signál o nebezpečí jede dál přes talamus do hypotalamu. To vše jsou nejstarší části mozku, které jsme zdědili po předcích a které jsou na Zemi stamiliony let. V tom jsme stejní, jako ostatní chytrá zvířata. Hypotalamus pošle vzkaz do hypofýzy a ta nabudí nadledvinky.

Adrenalin zná každý a ten se rozběhne po těle, kde všude má své receptory, které aktivuje, pociťujeme to hlavně jako zvýšenou akci srdce a svalové napětí (až třes), současně s ním z kůry nadledvin se uvolní kortizon, který se rychle mění na kortizol. Ten má mnoho metabolických úkolů, především brání glukózu, aby byla přednostně přístupná pro mozek.

Kdybychom žili v souladu s tím jakou máme genetickou výbavu a v souladu se slunečním dnem, ulehli bychom dvě hodiny po západu slunce a melatonin, který se v té době začne vylučovat by nám zajistil klidný spánek. Jeho výdaj ustává ráno kolem šesté a v tu dobu se už začínají budit stresové hormony, především kortizol, které nás nastavují do funkčního naladění do přicházejícího dne. Kortizol má vrchol po probuzení, potom rychle klesá a během dne jeho hladina kolísá podle toho, jakým nárokům jsme vystaveni.

Aktuální množství kortizolu je tedy přesnou mírou prožívaného stresu. Bohudík nemusíme pro změření jeho množství odebírat krev, protože jeho množství ve slinách odpovídá jeho koncentraci v krvi. Můžeme tedy diagnostikovat stres měřením množství kortizolu ve slinách.

Podle nové studie využívající hladiny kortizolu ve slinách publikované minulý týden v časopise PLOS ONE autorů Kerstin Meints a jejích kolegů z Lincolnovy University ve Velké Británii mohou intervence za pomoci psů vést k výrazně nižšímu stresu u dětí se speciálními potřebami i bez nich.

Že jsou děti ve škole stresovány, není pochyb. Dlouhodobé vystavení stresorům může mít nepříznivé účinky na učení, chování, zdraví a pohodu dětí během jejich života. Ve školách bylo prozkoumáno několik přístupů ke zmírnění stresu, včetně jógy, všímavosti, meditace, fyzické aktivity, intervencí ve stylu výuky a intervencí za pomoci zvířat.

V nové studii vědci sledovali hladiny stresového hormonu kortizolu ve slinách 105 osmi- až devítiletých dětí ve čtyřech běžných školách ve Spojeném království a také 44 dětí v podobném věku ze sedmi škol se speciálními vzdělávacími potřebami ve Velké Británii. Děti byly náhodně rozděleny do tří skupin: skupina psů, relaxační skupina nebo kontrolní skupina. Ve skupině psů byli účastníci v interakci po dobu 20 minut s vycvičeným psem a psovodem; meditační skupina zahrnovala 20minutové relaxační sezení. Sezení probíhala dvakrát týdně po dobu čtyř týdnů.

Intervence psů vedou k výrazně nižším hladinám kortizolu u dětí v běžných i speciálních školách. V běžných školách měly děti v kontrolní a relaxační skupině v průběhu školního roku zvýšení průměrného slinného kortizolu. Nicméně děti, které se účastnily skupinových nebo individuálních sezení se psy, neměly statisticky významné zvýšení kortizolu. Navíc jejich hladiny kortizolu byly v průměru nižší ihned po každém sezení se psem. U dětí se speciálními vzdělávacími potřebami byly pozorovány podobné vzorce s poklesem kortizolu po intervencích ve skupině psů. Autoři dospěli k závěru, že psí intervence mohou úspěšně zmírnit hladinu stresu u školních dětí, ale zdůrazňují, že je zapotřebí další výzkum ideálního množství času a kontaktu se psy pro dosažení optimálního účinku.

Autoři v interview pro media dodávají: „Intervence za pomoci psa mohou vést k nižší úrovni stresu u školních dětí se speciálními vzdělávacími potřebami i bez nich.

Kerstin Meints, et al.: Can dogs reduce stress levels in school children? effects of dog-assisted interventions on salivary cortisol in children with and without special educational needs using randomized controlled trials. PLOS ONE, 2022; 17 (6): e0269333 DOI: 10.1371/journal.pone.0269333