když řeší práva otců a matek?

Děti potřebují víc, než rozhádané rodiče, soudy, které paušálně doporučí „střídavku“, jakož práva otců či matek. OSPODy jsou kompetentní jen občas (v okresním měřítku jsou pod tlakem místních papalášů).

Profesor Zdeněk Matějček nikoliv jen prohlásil, ale doslova vyhlásil: Neexistuje „kojenec“, existuje pouze dyáda kojenec-matka. Tady jsou práva otců starat se, aby matka byla v klidu a mohla kojit, ne urvat půlleté dítě na týden k sobě a své nové přítelkyni, protože má stejný nárok.

Do dvou let je dyáda matka-dítě posvátná, od dvou do třetího roku se dítě seznamuje prostřednictvím matky s okolím. Všechny instituce, které rozhodují v rozvodových přích by měly povinně brát v prvé řadě práva dítěte a pak nároky handrkujících se rodičů.

Pamatuju jednoho z militantních zakladatelů Unie otců i jeho chování k ženám. Byl něco mezi prasetem a Jindřichem VIII. Měl jsem možnost léčit dvě z jeho obětí.

Chápu heslo: Otec, to zní hrdě, jak řekl Maxim Gorkij. Jsem také otec. Ale vocaď až pocaď! Moje práva jsou daleko, daleko, daleko za právy dítěte a daleko za tím, co dítě skutečně potřebuje. OSPODy by měly rozhodovat podle pravidel a ne podle toho, „jak se to dělá u nich doma“.