Dítě není objekt kšeftu, má svá práva, která jsou první
Souhlas s článkem Marie Oujezdské
Kašlu na všechny výroky vznešených a obracím se na zdravý selský rozum (což prý je populistické a nebezpečné).
Mám takovou zásadní otázku: KDO (nikoliv CO) JE DÍTĚ? A na ni podle mě správně odpovědět, že výsledkem lásky – zajímavého to citu – mezi mužem a ženou, kteří se stávají otcem a matkou.
Dítě potřebuje svou biologickou matku minimálně do dvou, spíše až do tří let jako záruku bezpečí, jistoty a osobnostní kvality. Prasáctví české společnosti, která umožňuje primárně nejvyšší počet kojeneckých ústavů a dětských domovů, nevyřešíme homosexuálními sňatky a adopcemi, pokud nestanovíme, že tyto páry si musí vzít do péče dítě nemocné, poškozené, s poruchou, a to starší, než 4 roky. Jinak otevíráme dveře kšeftu s dětmi.
Pak se z těchto dobrodinců, kteří na jedné stran vydírají společnost svou odlišností, stanou spořádaní (nevymykajícící se) členové společnosti.
Rád bych upozornil, že největší menšina u nás existující, je menšina LEVÁKŮ (protože svět je postaven pravostranně a ještě nedávno byli přeučováni), a ti se o svá práva zdaleka nederou. Pak by mě zajímalo, proč media poskytují tolik prostorů sexuálním odchylkám, kterých je v realitě zlomky procent? Ač nejsem náchylný ke konspiračním teoriím, přijde mi to jako odkudsi zaplacená a u nás vytvářená mlha nad skutečnými problémy.
Kašlu na všechny výroky vznešených a obracím se na zdravý selský rozum (což prý je populistické a nebezpečné).
Mám takovou zásadní otázku: KDO (nikoliv CO) JE DÍTĚ? A na ni podle mě správně odpovědět, že výsledkem lásky – zajímavého to citu – mezi mužem a ženou, kteří se stávají otcem a matkou.
Dítě potřebuje svou biologickou matku minimálně do dvou, spíše až do tří let jako záruku bezpečí, jistoty a osobnostní kvality. Prasáctví české společnosti, která umožňuje primárně nejvyšší počet kojeneckých ústavů a dětských domovů, nevyřešíme homosexuálními sňatky a adopcemi, pokud nestanovíme, že tyto páry si musí vzít do péče dítě nemocné, poškozené, s poruchou, a to starší, než 4 roky. Jinak otevíráme dveře kšeftu s dětmi.
Pak se z těchto dobrodinců, kteří na jedné stran vydírají společnost svou odlišností, stanou spořádaní (nevymykajícící se) členové společnosti.
Rád bych upozornil, že největší menšina u nás existující, je menšina LEVÁKŮ (protože svět je postaven pravostranně a ještě nedávno byli přeučováni), a ti se o svá práva zdaleka nederou. Pak by mě zajímalo, proč media poskytují tolik prostorů sexuálním odchylkám, kterých je v realitě zlomky procent? Ač nejsem náchylný ke konspiračním teoriím, přijde mi to jako odkudsi zaplacená a u nás vytvářená mlha nad skutečnými problémy.