Život, život, jeho chválu zpívejme, jeho kráse se pokloňme!

Jako všichni, kdo hledají smysl života, jsem ztratil mnoho času přemýšlením, než jsem přišel na to, že smyslem života je život sám. To pro úvahy na Zemi stačí. Jaké zámysly s tím má nějaká vyšší inteligence, které můžeme říkat Bůh nebo Příroda, nebo jinak, už není prakticky dosažitelné a není v našich možnostech uvažovat na této rovině.

Ale v praxi můžeme jen žasnout nad některými podobnostmi. BAKTERIE SE STARAJÍ O SVOJE DĚTI. V přírodě bakterie obvykle žijí ve společenstvech. Společně kolonizují naše střevo, známé také jako střevní mikrobiom, nebo tvoří biofilmy, jako je zubní plak. Život ve společenstvích poskytuje jednotlivým mikrobům mnoho výhod. Jsou odolnější vůči nepříznivým podmínkám prostředí, dobývají nová území a vzájemně se obohacují. Prostě více hlav, více syslů, jak říkala teta Kateřina.

Ale v těchto společenstvích můžeme pozorovat zajímavé děje. Na ty se zaměřili pracovníci Basilejské university. Vývoj bakteriálních společenstev je velmi složitý proces, při kterém bakterie tvoří složité trojrozměrné struktury. Ve své nejnovější studii publikované v časopise Nature Microbiology tým vedený profesorem Knutem Drescherem z Biozentrum Univerzity v Basileji podrobně zkoumal vývoj společenstev bakteriálních rojů. Dosáhli metodologického průlomu, který jim umožnil současně měřit genovou expresi a zobrazovat chování jednotlivých buněk v mikrobiálních společenstvech v prostoru a čase.

Genová exprese je poselství, které z genu vychází a většinou vede k utvoření nějaké molekuly, která dále zahajuje a nahazuje řetězec dějů. Pokud jde o studium genů, jeden z dobrých pozorovatelů řekl, že gen je něco jako kniha o stu stránkách a z toho 95 je návod, jak se chovat ke zbývajícím pěti, v nichž jsou už uloženy příkazy.

Bakterie poskytují zdroje pro budoucí generace, říkají vědci.
"Jako modelový organismus jsme použili Bacillus subtilis. Tato všudypřítomná bakterie se nachází také v naší střevní flóře. Odhalili jsme, že tyto bakterie, které žijí ve společenstvech, spolupracují a vzájemně interagují napříč generacemi," vysvětluje profesor Knut Drescher, vedoucí studie. "Dřívější generace ukládají metabolity pro pozdější generace."

Přeloženo do běžné řeči to znamená, že rodičovské buňky krmí ty další generace. To je systém života, který podporuje mou víru, že život je tu pro život sám a jen Bůh ví, k čemu směřuje.

Ale také jednu praktickou novinku. Je známo, že v důsledky (mnohdy naprosto zbytečně) podaných antibiotik, se bakterie proti jejich zabijáckému působení bránily a obranu také našly. Bakterie nejsou úplně blbé a vytvořily si zvlášť odolnou odrůdu zvanou MRSA (Methiciline resistent Staphyloococcus aureus). Tahle potvora bydlí speciálně v nemocnicích a v minulém roce zabila milion lidí.

Jsou bakterie, které umějí vyrábět i jiné látka než antibiotika, které se nazývají bakteriociny. Výzkumníci v Tromsø objevili nový bakteriocin ve velmi běžné kožní bakterii.

Sámské jméno pro vzrušující objev
Výzkumná skupina pro zdraví dětí a mládeže na UiT The Arctic University of Norway studovala látky, které bakterie samy produkují, aby inhibovaly růst konkurentů. Tyto látky se nazývají bakteriociny. Díky této práci objevili nový bakteriocin ve velmi běžné kožní bakterii. Bakteriocin inhibuje růst bakterií rezistentních na antibiotika, které mohou být obtížně léčitelné běžnými antibiotiky.


Vědci nový bakteriocin nazvali Romsacin, podle sámského názvu pro Tromsø, Romsa. Doufáme, že Romsacin může být vyvinut jako nový lék na infekce, pro které v současné době neexistuje účinná léčba.

Než z něj bude lék, ještě nějakou dobu potrvá. Snad nám pomůže umělá inteligence, jejíž řešení překážek je podobné tomu, jak je řeší lidský mozek.