Proč nefungují novoroční předsevzetí.
Dobrý úmysl se špatným přístupem často vede ke špatnému výsledku. - Thomas A. Edison
Novoroční předsevzetí jsou vytvořena dobrým úmyslem změnit či odstranit některé nežádoucí zvyky či charakteristiky, nebo naopak přiřadit k našemu každodennímu konání něco pozitivního a zlepšující náš život v nějakém ohledu, od páchání dobrých skutků, přes odmítání sladkostí, až po každodenní cvičení. Všechno je to chvályhodné, každý takové jednání vidí jako dobré.
Mezi novoroční předsevzetí naopak nepatří věci a skutky ošklivé, nežádoucí, například budu plivat z okna na lidi, nebo vstoupím do učení ke kvalitnímu kapsáři. Řadu nevhodných věcí totiž děláme automaticky v hojné míře a není nutné k nim přidávat další. Ona jich řada přiroste sama.
Většina novoročních předsevzetí se dožívá Tři králů, kdy ten černej vzadu je definitivně zamete, některá urputná vydrží až do Hromnic a zde strachem před hromy a blesky mizí v dalekých krajinách, vesměs pustinách, odkud občas vyjí, aby nám připomněla, že dosud žijí, či spáše živoří na pokraji agonie a očekávají resuscitaci v nějaký další významný den. Tím mohou být narozeniny, pokusy obléknout v létě loňský oděv, nebo další Nový rok.
V následujících odstavcích chceme jednak vysvětlit, proč novoroční předsevzetí tak úspěšně selhávají a nabídnout cestu, kudy ke svému skutečnému přání dojít.
1/ Když si kladu předsevzetí, znamená to, že chci beze zbytku na svém jednání nebo prožívání něco ZMĚNIT. Jestli to chci opravdu udělat, je třeba s tím začít hned a neodkládat to na Nový rok, který navíc není žádným astrologicky zajímavým magickým dnem. Odklady svědčí o mých ambivalentních postojích (chci – nechce se mi – budu dělat výjimky – pak to utužím, aj.), Už Bible nás nabádá: „Řeč vaše budiž ano, ano, ne, ne. Co nad to jest, od zlého jest.“
2/ Ve formulaci přání důsledně vynechat všechna NE. Tedy formulovat jako BUDU a nepoužívat žádné formy vycházející z NEBUDU. Každé „ne“ je totiž de facto poňoukáním k překročení zákazu. Začalo to v ráji: „Ne, abyste mi trhali jablka!“ Ta blběna v pohádce by nikdy nelezla do žádné třinácté komnaty, kdyby jí to babička výslovně a důrazně nezakázala. Moje dětská vzpomínka je sice osmdesát let stará, ale stále poučná. Rodiče odcházeli na jakousi návštěvu a pamětlivi strašlivé historky končící návštěvou ORL ambulance nás nabádali: „Děti, ne aby vás napadlo strkat si fazole do nosu“. Do té doby nás to ani nenapadlo, leč sotva se za nimi zavřely dveře, stáli jsme u kredence a zkoušeli zakázanou zeleninu. Je rovněž nutné vynechat „snažení“ (tak jsem se snažil a ono to nevyšlo) a také různá „ale“. Ale je totiž spojka rozdělovací a pokud je použita, škrtá předchozí část věty.
3/ Vědět, že každá změna přináší domino-efekt dalších změn a dopočítat je! Znám spoustu lidí, kteří začali čtvrthodinku denně cvičit a za dva týdny zjistili, že jim chybí celkem o mnohem víc než tři hodiny a setrvačně se vrátili zpět. Často je třeba změnit celý životní styl, člověk, který se rozhodne abstinovat nejednou musí (ano, musí) vyměnit většinu kamarádů, kteří mu do té doby říkali: Tak pojď na jedno! Kromě vlastní setrvačnosti nutící nás vrátit se do starých kolejí, je tu okolí, strkající nás tam, kde jsme byli a kde jsme byli „spočítatelní“. Někdy je to nenápadné, někdy je to tvrdé (…bejvalas má milá veselejší, ach ouvej veselejší). Člověk, který byl za sloup všech splnitelných přání, když začne říkat NE, stává se téměř krvelačným vrahem. A podle toho se mu dostane odpovědí.
4/ Všichni máme jakousi vnitřní knihu ztrát a zisků, trochu jako Ladův Hadilov: Hadilov si hady loví / co uloví, hned vám poví. / Vede knihu ztrát a zisku / píše hady do notýsku. Každou ztrátu je třeba dorovnat příspěvkem. Začnu-li držet redukční dietu, dorovnám to poezií a zpěvem v koupelně. Stopka kouření chce koupi kláves a cvičením na ně (náklady se vyrovnají, smrad je menší, kravál větší a radostný; blues jen občas). S chozením na pivo je to obtížnější, nové kamarády ale najde na internetu pod značkou AA. Také ti, co mají zálibu střílet po lidech mohou najít jinou zábavu! Třeba chov rybiček.
2HEZKÝ ČAS V ROCE 2024 PŘEJU ZE VŠECH SIL VŠEM!
KROM POSLEDNÍHO PŘÁNÍ všechno patří do knížky Denisy Vostré HROM DO PALICE, která s mou kulhavou pomocí vyjde zjara (prý až z podzima); a kdo si ji nekoupí, ten strašně prohloupí!
Novoroční předsevzetí jsou vytvořena dobrým úmyslem změnit či odstranit některé nežádoucí zvyky či charakteristiky, nebo naopak přiřadit k našemu každodennímu konání něco pozitivního a zlepšující náš život v nějakém ohledu, od páchání dobrých skutků, přes odmítání sladkostí, až po každodenní cvičení. Všechno je to chvályhodné, každý takové jednání vidí jako dobré.
Mezi novoroční předsevzetí naopak nepatří věci a skutky ošklivé, nežádoucí, například budu plivat z okna na lidi, nebo vstoupím do učení ke kvalitnímu kapsáři. Řadu nevhodných věcí totiž děláme automaticky v hojné míře a není nutné k nim přidávat další. Ona jich řada přiroste sama.
Většina novoročních předsevzetí se dožívá Tři králů, kdy ten černej vzadu je definitivně zamete, některá urputná vydrží až do Hromnic a zde strachem před hromy a blesky mizí v dalekých krajinách, vesměs pustinách, odkud občas vyjí, aby nám připomněla, že dosud žijí, či spáše živoří na pokraji agonie a očekávají resuscitaci v nějaký další významný den. Tím mohou být narozeniny, pokusy obléknout v létě loňský oděv, nebo další Nový rok.
V následujících odstavcích chceme jednak vysvětlit, proč novoroční předsevzetí tak úspěšně selhávají a nabídnout cestu, kudy ke svému skutečnému přání dojít.
1/ Když si kladu předsevzetí, znamená to, že chci beze zbytku na svém jednání nebo prožívání něco ZMĚNIT. Jestli to chci opravdu udělat, je třeba s tím začít hned a neodkládat to na Nový rok, který navíc není žádným astrologicky zajímavým magickým dnem. Odklady svědčí o mých ambivalentních postojích (chci – nechce se mi – budu dělat výjimky – pak to utužím, aj.), Už Bible nás nabádá: „Řeč vaše budiž ano, ano, ne, ne. Co nad to jest, od zlého jest.“
2/ Ve formulaci přání důsledně vynechat všechna NE. Tedy formulovat jako BUDU a nepoužívat žádné formy vycházející z NEBUDU. Každé „ne“ je totiž de facto poňoukáním k překročení zákazu. Začalo to v ráji: „Ne, abyste mi trhali jablka!“ Ta blběna v pohádce by nikdy nelezla do žádné třinácté komnaty, kdyby jí to babička výslovně a důrazně nezakázala. Moje dětská vzpomínka je sice osmdesát let stará, ale stále poučná. Rodiče odcházeli na jakousi návštěvu a pamětlivi strašlivé historky končící návštěvou ORL ambulance nás nabádali: „Děti, ne aby vás napadlo strkat si fazole do nosu“. Do té doby nás to ani nenapadlo, leč sotva se za nimi zavřely dveře, stáli jsme u kredence a zkoušeli zakázanou zeleninu. Je rovněž nutné vynechat „snažení“ (tak jsem se snažil a ono to nevyšlo) a také různá „ale“. Ale je totiž spojka rozdělovací a pokud je použita, škrtá předchozí část věty.
3/ Vědět, že každá změna přináší domino-efekt dalších změn a dopočítat je! Znám spoustu lidí, kteří začali čtvrthodinku denně cvičit a za dva týdny zjistili, že jim chybí celkem o mnohem víc než tři hodiny a setrvačně se vrátili zpět. Často je třeba změnit celý životní styl, člověk, který se rozhodne abstinovat nejednou musí (ano, musí) vyměnit většinu kamarádů, kteří mu do té doby říkali: Tak pojď na jedno! Kromě vlastní setrvačnosti nutící nás vrátit se do starých kolejí, je tu okolí, strkající nás tam, kde jsme byli a kde jsme byli „spočítatelní“. Někdy je to nenápadné, někdy je to tvrdé (…bejvalas má milá veselejší, ach ouvej veselejší). Člověk, který byl za sloup všech splnitelných přání, když začne říkat NE, stává se téměř krvelačným vrahem. A podle toho se mu dostane odpovědí.
4/ Všichni máme jakousi vnitřní knihu ztrát a zisků, trochu jako Ladův Hadilov: Hadilov si hady loví / co uloví, hned vám poví. / Vede knihu ztrát a zisku / píše hady do notýsku. Každou ztrátu je třeba dorovnat příspěvkem. Začnu-li držet redukční dietu, dorovnám to poezií a zpěvem v koupelně. Stopka kouření chce koupi kláves a cvičením na ně (náklady se vyrovnají, smrad je menší, kravál větší a radostný; blues jen občas). S chozením na pivo je to obtížnější, nové kamarády ale najde na internetu pod značkou AA. Také ti, co mají zálibu střílet po lidech mohou najít jinou zábavu! Třeba chov rybiček.
2HEZKÝ ČAS V ROCE 2024 PŘEJU ZE VŠECH SIL VŠEM!
KROM POSLEDNÍHO PŘÁNÍ všechno patří do knížky Denisy Vostré HROM DO PALICE, která s mou kulhavou pomocí vyjde zjara (prý až z podzima); a kdo si ji nekoupí, ten strašně prohloupí!