Je Aktuálně.cz objektivní?
Je Aktuálně.cz objektivní?
Takové čtenářské reakce znají hlavě redaktoři kulturní rubriky. E-maily jsou stále stejné: Článek nebyl objektivní. Straníte těm a těm. Kde je objektivita? Ptají se čtenáři. Následují obvinění: zakomplexovaní intelektuálové, komunisti, modré straky.
A co teprv až si čtenáři přečtou odpovědi redaktorů. Že ve skutečnosti v novinách není objektivního vlastně nic. Že absolutní objektivita je mýtus a nesmysl.
Ponechme stranou vždy subjektivní recenze či komentáře. Do jaké míry jsou ale "objektivní" běžné, stručné a strohé zprávy?
Už jenom ten výběr zpráv. Je objektivní?
Je letní páteční večer, slina na pivko, v novinách zbývá poslední chlíveček, který je třeba zaplnit. Tisíce zpráv, jedna hrůznější než druhá, novinář chladně vybírá. Dejme tomu, že mu z nějakého nejasného důvodu (možná že má na Slovensku babičku, v Íránu byl na služební cestě, o amerických vězních viděl včera film a o Súdánu teď čte knihu) připadnou důležité tyto (hypotetické!) zprávy:
Při pádu motorového letadla na Slovensku zemřeli 3 lidé
Při letecké nehodě v Súdánu zemřelo 23 lidí
Počet vězňů v USA je nejvyšší na světě i v historii země
Írán ročně popraví sto vězňů.
Kterou zprávu vybrat? V Súdánu je mrtvých víc než na Slovensku. Ale Slovensko je daleko blíž než Súdán... Co kdyby zemřelo při leteckém neštěstí 23 lidí v Turecku? A pokud by bylo mrtvých v Súdánu o deset víc, rozhodli bychom se pro tuto zprávu? Je tento výběr "objektivní"? Podle jakých kritérií vybírat?
Dejme tomu, že -pro-chod-světa-nejzávažnější- přijde novináři zpráva z Íránu. Přečteme-li si původní zprávu organizace Amnesty International (je tato zpráva objektivní?), zjistíme, že to je všechno složitější. Zprávu můžeme napsat třeba takto.
...............................................
AI: Írán loni popravil 100 lidí
Teherán - Organizace zabývající se lidskými právy Amnesty International vydala zprávu týkající se poprav v Íránu. Vyplývá z ní, že v zemi jsou popravy stále běžné, a to včetně ukamenování. Loni podle AI v Íránu takto zemřelo nejméně 100 lidí. "Způsoby poprav jsou navíc v Íránu brutálnější než v jiných zemích," řekl John Brown z Amnesty International.
Nebo takto:
AI: Poprav v Íránu ubývá
Teherán - Organizace zabývající se lidskými právy Amnesty International vydala zprávu týkající se poprav v Íránu. Oproti roku 2006 loni v Íránu poprav výrazně ubylo: AI zaznamenala v roce 2007 zaznamenala 100 poprav, což je nenižší číslo za posledních deset let. V devadesátých letech to bylo i 300 případů ročně. "Pokrok jsme v Íránu zaznamenali i v jiných oblastech dodržování lidských práv," řekl John Brown z Amnesty International.
...............................................
Která z těchto zpráv je "objektivnější, pravdivější"?
Základní kritéria objektivity – tedy faktičnost a zachování nestrannosti – alespoň teoreticky splňují obě zprávy. Ani absolutní nestrannost však není možné dodržet.
Tak třeba následující - na první pohled takřka totožné zprávy o slovenském tiskovém zákoně. Do jaké míry má novinář v článku chránit svobodu slova, základní hodnotu demokracie? A nestraní tím příliš skupině osob, do které sám patří?
...............................................
Slovensko: Žádost o opravu podalo pět politiků
Bratislava - Během dvou týdnů platnosti nového tiskového zákona řešili slovenští vydavatelé největších novin 7 žádostí o odpověď či opravu, z toho 5 podali politici ze stran, které zákon samy schválily.
Schvalování zákona vyvolalo vlnu odporu. Norma zavedla takzvané právo na odpověď, kdy kdokoliv včetně politiků může podat žádost o uveřejnění vlastní odpovědi, pokud má pocit, že se článek dotkl jeho cti. Noviny v takovém případě odpověď musejí uveřejnit, jinak jim hrozí sankce.
Slovenští novináři před schválením zákona varovali, že nový tiskový zákon může omezit svobodu slova a že noviny zaplaví odpovědi politiků.
Podle šéfredaktora deníku Sme Matúše Kostolného se nyní skutečně ukazuje, že politici schválili zákon hlavně kvůli sobě, aby si mohli noviny poupravit ke svému obrazu. "Politici jsou připraveni zákon zneužívat. Máme dál obavy, že politici budou noviny využívat ke svému zviditelnění," říká šéfredaktor slovenského deníku.
Politici schválení zákona obhajovali tím, že kdokoliv se bude moci bránit proti chybám a urážkám v médiích. "Není pravdou, že jsme zákon schválili kvůli sobě," odmítá obvinění novinářů slovenský premiér Robert Fico.
Proti přijetí zákona protestovaly také některé mezinárodní organizace jako například OBSE. Organizace Freedom House ve své poslední zprávě uvedla, že právě východ a střed Evropy jsou oblastí světa, kde v posledním roce míra svobody slova jakožto základní demokratické hodnoty nejvíce poklesla.
A druhá verze:
Slovensko: Žádost o opravu podalo sedm lidí
Bratislava - Během dvou týdnů platnosti nového tiskového zákona řešili slovenští vydavatelé největších novin 7 žádostí o odpověď či opravu.
Zákon zavedl takzvané právo na odpověď, kdy kdokoliv může podat žádost o uveřejnění vlastní odpovědi, pokud má pocit, že se článek dotkl jeho cti. Noviny v takovém případě odpověď musejí uveřejnit, jinak jim hrozí sankce.
O opravu může požádat kdokoliv, kdo je přesvědčen, že informace v tištěném médiu či tiskové agentuře není pravdivá.
Politici schválení zákona obhajovali tím, že kdokoliv se bude moci bránit proti chybám a urážkám v médiích. "Ukazuje se, že to byl dobrý krok a zákon funguje. Média si musejí dávat větší pozor, co píší, a lidé mají větší možnosti bránit se třeba bulváru," říká slovenský premiér Robert Fico. Žádost o opravu v bulváru už skutečně podal jeden Slovák, kterého se dotklo údajě lživé obvinění z pedofilie.
"Ve dvou případech jsme uznali, že jsme skutečně udělali chybu. Opravu jsme otiskli. V jednom případě politik požadoval opravení komentáře, což zákon neumožňuje. Žádost jsme zamítli," říká šéfredaktor seriozního deníku Sme Matúš Kostolný. Slovenští novináři proti zákoně protestovali a obávali se, že noviny zcela zaplaví odpovědi politiků. "Zatím se to nestalo," řekl šéfredaktor slovenského deníku.
...............................................
Která z těchto zpráv je objektivnější? A jak byste "objektivně" takovou zprávu napsali vy?
Zdeněk Mihalco, reportér zahraniční rubriky Aktuálně.cz
Takové čtenářské reakce znají hlavě redaktoři kulturní rubriky. E-maily jsou stále stejné: Článek nebyl objektivní. Straníte těm a těm. Kde je objektivita? Ptají se čtenáři. Následují obvinění: zakomplexovaní intelektuálové, komunisti, modré straky.
A co teprv až si čtenáři přečtou odpovědi redaktorů. Že ve skutečnosti v novinách není objektivního vlastně nic. Že absolutní objektivita je mýtus a nesmysl.
Ponechme stranou vždy subjektivní recenze či komentáře. Do jaké míry jsou ale "objektivní" běžné, stručné a strohé zprávy?
Už jenom ten výběr zpráv. Je objektivní?
Je letní páteční večer, slina na pivko, v novinách zbývá poslední chlíveček, který je třeba zaplnit. Tisíce zpráv, jedna hrůznější než druhá, novinář chladně vybírá. Dejme tomu, že mu z nějakého nejasného důvodu (možná že má na Slovensku babičku, v Íránu byl na služební cestě, o amerických vězních viděl včera film a o Súdánu teď čte knihu) připadnou důležité tyto (hypotetické!) zprávy:
Při pádu motorového letadla na Slovensku zemřeli 3 lidé
Při letecké nehodě v Súdánu zemřelo 23 lidí
Počet vězňů v USA je nejvyšší na světě i v historii země
Írán ročně popraví sto vězňů.
Kterou zprávu vybrat? V Súdánu je mrtvých víc než na Slovensku. Ale Slovensko je daleko blíž než Súdán... Co kdyby zemřelo při leteckém neštěstí 23 lidí v Turecku? A pokud by bylo mrtvých v Súdánu o deset víc, rozhodli bychom se pro tuto zprávu? Je tento výběr "objektivní"? Podle jakých kritérií vybírat?
Dejme tomu, že -pro-chod-světa-nejzávažnější- přijde novináři zpráva z Íránu. Přečteme-li si původní zprávu organizace Amnesty International (je tato zpráva objektivní?), zjistíme, že to je všechno složitější. Zprávu můžeme napsat třeba takto.
...............................................
AI: Írán loni popravil 100 lidí
Teherán - Organizace zabývající se lidskými právy Amnesty International vydala zprávu týkající se poprav v Íránu. Vyplývá z ní, že v zemi jsou popravy stále běžné, a to včetně ukamenování. Loni podle AI v Íránu takto zemřelo nejméně 100 lidí. "Způsoby poprav jsou navíc v Íránu brutálnější než v jiných zemích," řekl John Brown z Amnesty International.
Nebo takto:
AI: Poprav v Íránu ubývá
Teherán - Organizace zabývající se lidskými právy Amnesty International vydala zprávu týkající se poprav v Íránu. Oproti roku 2006 loni v Íránu poprav výrazně ubylo: AI zaznamenala v roce 2007 zaznamenala 100 poprav, což je nenižší číslo za posledních deset let. V devadesátých letech to bylo i 300 případů ročně. "Pokrok jsme v Íránu zaznamenali i v jiných oblastech dodržování lidských práv," řekl John Brown z Amnesty International.
...............................................
Která z těchto zpráv je "objektivnější, pravdivější"?
Základní kritéria objektivity – tedy faktičnost a zachování nestrannosti – alespoň teoreticky splňují obě zprávy. Ani absolutní nestrannost však není možné dodržet.
Tak třeba následující - na první pohled takřka totožné zprávy o slovenském tiskovém zákoně. Do jaké míry má novinář v článku chránit svobodu slova, základní hodnotu demokracie? A nestraní tím příliš skupině osob, do které sám patří?
...............................................
Slovensko: Žádost o opravu podalo pět politiků
Bratislava - Během dvou týdnů platnosti nového tiskového zákona řešili slovenští vydavatelé největších novin 7 žádostí o odpověď či opravu, z toho 5 podali politici ze stran, které zákon samy schválily.
Schvalování zákona vyvolalo vlnu odporu. Norma zavedla takzvané právo na odpověď, kdy kdokoliv včetně politiků může podat žádost o uveřejnění vlastní odpovědi, pokud má pocit, že se článek dotkl jeho cti. Noviny v takovém případě odpověď musejí uveřejnit, jinak jim hrozí sankce.
Slovenští novináři před schválením zákona varovali, že nový tiskový zákon může omezit svobodu slova a že noviny zaplaví odpovědi politiků.
Podle šéfredaktora deníku Sme Matúše Kostolného se nyní skutečně ukazuje, že politici schválili zákon hlavně kvůli sobě, aby si mohli noviny poupravit ke svému obrazu. "Politici jsou připraveni zákon zneužívat. Máme dál obavy, že politici budou noviny využívat ke svému zviditelnění," říká šéfredaktor slovenského deníku.
Politici schválení zákona obhajovali tím, že kdokoliv se bude moci bránit proti chybám a urážkám v médiích. "Není pravdou, že jsme zákon schválili kvůli sobě," odmítá obvinění novinářů slovenský premiér Robert Fico.
Proti přijetí zákona protestovaly také některé mezinárodní organizace jako například OBSE. Organizace Freedom House ve své poslední zprávě uvedla, že právě východ a střed Evropy jsou oblastí světa, kde v posledním roce míra svobody slova jakožto základní demokratické hodnoty nejvíce poklesla.
A druhá verze:
Slovensko: Žádost o opravu podalo sedm lidí
Bratislava - Během dvou týdnů platnosti nového tiskového zákona řešili slovenští vydavatelé největších novin 7 žádostí o odpověď či opravu.
Zákon zavedl takzvané právo na odpověď, kdy kdokoliv může podat žádost o uveřejnění vlastní odpovědi, pokud má pocit, že se článek dotkl jeho cti. Noviny v takovém případě odpověď musejí uveřejnit, jinak jim hrozí sankce.
O opravu může požádat kdokoliv, kdo je přesvědčen, že informace v tištěném médiu či tiskové agentuře není pravdivá.
Politici schválení zákona obhajovali tím, že kdokoliv se bude moci bránit proti chybám a urážkám v médiích. "Ukazuje se, že to byl dobrý krok a zákon funguje. Média si musejí dávat větší pozor, co píší, a lidé mají větší možnosti bránit se třeba bulváru," říká slovenský premiér Robert Fico. Žádost o opravu v bulváru už skutečně podal jeden Slovák, kterého se dotklo údajě lživé obvinění z pedofilie.
"Ve dvou případech jsme uznali, že jsme skutečně udělali chybu. Opravu jsme otiskli. V jednom případě politik požadoval opravení komentáře, což zákon neumožňuje. Žádost jsme zamítli," říká šéfredaktor seriozního deníku Sme Matúš Kostolný. Slovenští novináři proti zákoně protestovali a obávali se, že noviny zcela zaplaví odpovědi politiků. "Zatím se to nestalo," řekl šéfredaktor slovenského deníku.
...............................................
Která z těchto zpráv je objektivnější? A jak byste "objektivně" takovou zprávu napsali vy?
Zdeněk Mihalco, reportér zahraniční rubriky Aktuálně.cz