Kdy je Jiří Paroubek nahraný
Pátek mohl být úspěšným dnem Jiřího Paroubka.
Představoval světu krásný oranžový volební vlak, a protože den předtím bodoval předvolebními sliby, jak vyléčí nezaměstnanost a krizi, dalo se očekávat, že média ho budou plná.
Pokazila to jedna věta z Kutné Hory. Kvůli ní se nakonec opravdu šéf ČSSD dostal do všech zpráv, avšak jinak, než si nejspíše sám přál.
Namísto toho, aby se novináři zabývali obsahem jeho vizí, ponořil se svět do mnohem zásadnějšího tématu: Jak přesně Paroubkova slova zazněla, kdo všechno je slyšel a zda vůbec.
Doteď mě to mrzí kvůli práci našich reportérů, kteří během dne stráveného s elitou středočeské sociální demokracie poctivě zaznamenávali dění kolem sebe. Včetně únavně dlouhé debaty s lidmi z úřadu práce, na níž zazněl tento výrok o (ne)zaměstnanosti.
A je mi to líto i kvůli Jiřímu Paroubkovi. Politik jeho zkušeností si nastuduje, jak se to se zaměstnaností má, než něco řekne. Jakkoliv na poslech kontroverzní, Paroubkův výrok (jistě, těch pár slov měl vážit o něco lépe) by ve skutečnosti mohl vypadnout z úst mnoha předních evropských politiků.
Věděl, co říká: k programu "Upřednostňujte při zaměstnání domácí před lidmi z jiných kultur" podněcuje nejeden evropský vládní program, počínaje orgány EU.
Paroubek to měl promyšlené.
Když se však supící mašina mediálně-politického PR vlaku rozjede, klidí se zdravý rozum z cesty. Nejironičtější na pátečním dni je, že Paroubkovu příležitost bavit se o důležitém tématu smetla jeho vlastní ČSSD, tým kolem poradce Petra Dimuna.
Systematická - a ve svém oboru asi dobrá - práce lidí Dimunova formátu v posledních letech pokřivila český prostor do tvaru, který nemůže těšit žádného novináře, jenž své práci rozumí a má ji rád.
Jak takoví "dimunové" pracují? Každou zprávu vydávej za záměrnou manipulaci, kterou si někdo objednal. Sám manipuluj. Pokud uděláš chybu, jíž si všimnou média, neuznávej ji. Místo toho najdi nepřítele, na kterého chybu převést. A hlavně: Na každou kritiku zareaguj hlasitější proti-kritikou. Čehokoliv, ale hlavně hlasitě. Médiím přeci nezáleží na tom, co říkáš, ale jak u toho řveš.
Veřejnosti skrytí poradci za ty roky dobře vědí, kde jsou slabá místa polistopadové žurnalistiky, v níž se mísí nesporná kvalita špičkových reportérů s generací nepřesvědčivých rychlo-novinářů bez dostatečných zdrojů a schopnosti rozpoznat podstatné od nevýznamného (protože to bývá pracné, zdlouhavé a na to přeci není nikdo zvědavý).
I zpravodajskou agendu lze zkrátka vodit na provázku, pokud je zručně upleten.
Tak jako tento pátek.
Den odstartovalo - opatrně a ohebně zformulované – Paroubkovo oznámení, že to v Kutné Hoře neřekl a i kdyby, myslel to jinak.
A za tím už vlaková výhybka: VYZÝVÁM vás, novináři, zveřejněte okamžitě celý nesestříhaný záznam mých slov, až pak se můžeme bavit o tom, co jsem tím myslel.
Neboli, naše milá média: Nešťourejte se v tom, jak to pan předseda prohlásil, ono je to takové složité a pracné a vůbec. Máme pro vás pohodlnější témátko - kdože tu "podivnou aféru" s mým výrokem rozpoutal, která temná síla za tím článkem stojí..?!
Taktika, která tak dobře posloužila už konkurenční ODS v kauze Toskánsko. I v ní se zájem od toho závažného - kdo a proč na fotografiích tráví společně dovolenou a kdo komu slouží - přeorientoval na to zdánlivě tajemné: Kdo si ty fotografie objednal, kdo aranžoval, kdo fotil?.
Zároveň s tím, jak v pátek ráno se syčením a mlžením vyjel píárový vlak na údajnou "záchranu Paroubka", začalo v Lidovém domě tiché rušno.
Zaměstnanci i (ne)přiznaní spolupracovníci ČSSD zkoušeli nejroztodivnější, aby zjistili, co reportéři Aktuálně.cz kolem návštěvy v Kutné Hoře dál chystají. Byly to místy hodně legrační situace, vzkazy i telefonáty.
Protože viditelný i skrytý nátlak zůstal bez odezvy, ČSSD v půli dne přitvrdila. Titíž "dimunové", kteří obvinili novináře z údajné lži, začali s přezíravou sebejistotou vyrábět - a postupně zveřejňovat – manipulace a nepravdy. Například:
- že by veřejnost měla vědět, jak byl Jiří Paroubek nepoctivými internetovými pisálky křivě nařčen z rasismu a bude se soudit (pro zvídavé: KDE v tomto textu je spojeni Paroubek-rasismus?)
- že zveřejnění "informace o jeho výroku" prostřednictvím Aktuálně.cz řídili lidé kolem Ivana Langera z ODS…
Pár bezostyšných nepravd během necelých 24 hodin. Kdybychom v redakci měli hlavu zblblou dimunovským slovníkem, vylepili bychom po internetu: Paroubku, VYZÝVÁME vás, abyste okamžitě předložil důkaz svých slov, jinak očekáváme omluvu!
Naštěstí, občas i my novináři umíme být vůči uřvaným PR technikám alespoň trochu (d)imunní.
Tak jsme místo toho raději pověsili na internet věcnou zprávu, jak v socialním, ekonomickém i evropském kontextu chápat smysl Paroubkových slov (více zde).
Hlubší rozbor "jedné věty z Kutné Hory" ukazuje, že v této zemi dlouhodobě přehlížíme téma pracovní migrace, kterému by se politika měla maximálně věnovat. A dovolíme si odhadnout, že tak nějak se nad tím asi – než sociálnědemokratická mediální mašina poslala kutnohorský vlak jiným směrem – zamýšlel i sám Jiří Paroubek.
Jakub Unger
Představoval světu krásný oranžový volební vlak, a protože den předtím bodoval předvolebními sliby, jak vyléčí nezaměstnanost a krizi, dalo se očekávat, že média ho budou plná.
Pokazila to jedna věta z Kutné Hory. Kvůli ní se nakonec opravdu šéf ČSSD dostal do všech zpráv, avšak jinak, než si nejspíše sám přál.
Namísto toho, aby se novináři zabývali obsahem jeho vizí, ponořil se svět do mnohem zásadnějšího tématu: Jak přesně Paroubkova slova zazněla, kdo všechno je slyšel a zda vůbec.
Doteď mě to mrzí kvůli práci našich reportérů, kteří během dne stráveného s elitou středočeské sociální demokracie poctivě zaznamenávali dění kolem sebe. Včetně únavně dlouhé debaty s lidmi z úřadu práce, na níž zazněl tento výrok o (ne)zaměstnanosti.
A je mi to líto i kvůli Jiřímu Paroubkovi. Politik jeho zkušeností si nastuduje, jak se to se zaměstnaností má, než něco řekne. Jakkoliv na poslech kontroverzní, Paroubkův výrok (jistě, těch pár slov měl vážit o něco lépe) by ve skutečnosti mohl vypadnout z úst mnoha předních evropských politiků.
Věděl, co říká: k programu "Upřednostňujte při zaměstnání domácí před lidmi z jiných kultur" podněcuje nejeden evropský vládní program, počínaje orgány EU.
Paroubek to měl promyšlené.
Když se však supící mašina mediálně-politického PR vlaku rozjede, klidí se zdravý rozum z cesty. Nejironičtější na pátečním dni je, že Paroubkovu příležitost bavit se o důležitém tématu smetla jeho vlastní ČSSD, tým kolem poradce Petra Dimuna.
Systematická - a ve svém oboru asi dobrá - práce lidí Dimunova formátu v posledních letech pokřivila český prostor do tvaru, který nemůže těšit žádného novináře, jenž své práci rozumí a má ji rád.
Jak takoví "dimunové" pracují? Každou zprávu vydávej za záměrnou manipulaci, kterou si někdo objednal. Sám manipuluj. Pokud uděláš chybu, jíž si všimnou média, neuznávej ji. Místo toho najdi nepřítele, na kterého chybu převést. A hlavně: Na každou kritiku zareaguj hlasitější proti-kritikou. Čehokoliv, ale hlavně hlasitě. Médiím přeci nezáleží na tom, co říkáš, ale jak u toho řveš.
Veřejnosti skrytí poradci za ty roky dobře vědí, kde jsou slabá místa polistopadové žurnalistiky, v níž se mísí nesporná kvalita špičkových reportérů s generací nepřesvědčivých rychlo-novinářů bez dostatečných zdrojů a schopnosti rozpoznat podstatné od nevýznamného (protože to bývá pracné, zdlouhavé a na to přeci není nikdo zvědavý).
I zpravodajskou agendu lze zkrátka vodit na provázku, pokud je zručně upleten.
Tak jako tento pátek.
Den odstartovalo - opatrně a ohebně zformulované – Paroubkovo oznámení, že to v Kutné Hoře neřekl a i kdyby, myslel to jinak.
A za tím už vlaková výhybka: VYZÝVÁM vás, novináři, zveřejněte okamžitě celý nesestříhaný záznam mých slov, až pak se můžeme bavit o tom, co jsem tím myslel.
Neboli, naše milá média: Nešťourejte se v tom, jak to pan předseda prohlásil, ono je to takové složité a pracné a vůbec. Máme pro vás pohodlnější témátko - kdože tu "podivnou aféru" s mým výrokem rozpoutal, která temná síla za tím článkem stojí..?!
Taktika, která tak dobře posloužila už konkurenční ODS v kauze Toskánsko. I v ní se zájem od toho závažného - kdo a proč na fotografiích tráví společně dovolenou a kdo komu slouží - přeorientoval na to zdánlivě tajemné: Kdo si ty fotografie objednal, kdo aranžoval, kdo fotil?.
Zároveň s tím, jak v pátek ráno se syčením a mlžením vyjel píárový vlak na údajnou "záchranu Paroubka", začalo v Lidovém domě tiché rušno.
Zaměstnanci i (ne)přiznaní spolupracovníci ČSSD zkoušeli nejroztodivnější, aby zjistili, co reportéři Aktuálně.cz kolem návštěvy v Kutné Hoře dál chystají. Byly to místy hodně legrační situace, vzkazy i telefonáty.
Protože viditelný i skrytý nátlak zůstal bez odezvy, ČSSD v půli dne přitvrdila. Titíž "dimunové", kteří obvinili novináře z údajné lži, začali s přezíravou sebejistotou vyrábět - a postupně zveřejňovat – manipulace a nepravdy. Například:
- že by veřejnost měla vědět, jak byl Jiří Paroubek nepoctivými internetovými pisálky křivě nařčen z rasismu a bude se soudit (pro zvídavé: KDE v tomto textu je spojeni Paroubek-rasismus?)
- že zveřejnění "informace o jeho výroku" prostřednictvím Aktuálně.cz řídili lidé kolem Ivana Langera z ODS…
Pár bezostyšných nepravd během necelých 24 hodin. Kdybychom v redakci měli hlavu zblblou dimunovským slovníkem, vylepili bychom po internetu: Paroubku, VYZÝVÁME vás, abyste okamžitě předložil důkaz svých slov, jinak očekáváme omluvu!
Naštěstí, občas i my novináři umíme být vůči uřvaným PR technikám alespoň trochu (d)imunní.
Tak jsme místo toho raději pověsili na internet věcnou zprávu, jak v socialním, ekonomickém i evropském kontextu chápat smysl Paroubkových slov (více zde).
Hlubší rozbor "jedné věty z Kutné Hory" ukazuje, že v této zemi dlouhodobě přehlížíme téma pracovní migrace, kterému by se politika měla maximálně věnovat. A dovolíme si odhadnout, že tak nějak se nad tím asi – než sociálnědemokratická mediální mašina poslala kutnohorský vlak jiným směrem – zamýšlel i sám Jiří Paroubek.
Jakub Unger